Název obce pravděpodobně souvisí se jménem třebíčského opata Arnolda, jenž žil po roce 1228. V letech 1487 a 1599 obec nesla název Arnolcz, v roce 1790 Arnolz a v roce 1842 Arnoldshof.
Obec se rozkládá v mírné kotlině pod lesnatými Arnoleckými horami, podél silnice II. třídy č. 248, 7,5 km od Měřína, 10 km jihovýchodním směrem od Polné a 24 km severovýchodně od krajské Jihlavy.
Nejvyšším okolním bodem je kopec Havlina s 706 m n. m., dále tu stojí 2 km od obce vzdálený vrch Na Horách (700 m n. m.). Oba leží v Arnoleckých horách, jenž náleží ke Křižanovské vrchovině. Pramení zde řeka Balinka. V katastru obec se nacházejí 3 rybníky, Mlýnský, Rychtářský a Nikl. Katastrem obce prochází evropské rozvodí Labe-Dunaj.
(Zdroj: Wikipedie)
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407. Po vzniku patřila k měřínskému probošství a k majetku třebíčského kláštera, který kraj kolonizoval. Pod Měřín spadal až do II. poloviny 15. století, poté ho do roku 1491 vlastnil Jan z Lomnice a krátce se hlásil k panství Pernštejnů. Arnolcem vedla stará obchodní stezka nazývaná Uherská, 11. března 1522 právě zde pražská šlechta vítala krále Ludvíka Jagellonského. Od počátku 16. století se počítal k rudoleckému panství, jenž zdědila Anna z Rudolce s manželem Janem z Vranova, jehož poručník Beneš Krčma z Koněpas dal Arnolci v roce 1544 odúmrť. V roce 1552 se majitelem stal Václav Chroustenský z Malovar a Chroustenic. V období 1622 – 1919 byli vlastníky Collaltové. Dne 26. prosince 1897 tu založil sbor dobrovolných hasičů nadučitel Petr Kuta. V letech 1869-1930 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950-1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 znovu pod okres Jihlava.
V roce 1955 tady vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, postupně se slučovalo s ostatními menšími JZD, až se v roce 1976 přeměnilo v JZD Mír se sídlem ve Zhoři. V roce 1992 se družstvo transformovalo a majetek byl navrácen původním vlastníkům.
(Zdroj: Wikipedie)
- V roce 1902 se zde narodil P. Josef Toufar, kněz známý v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem. Byl neprávem obviňován, že tento zázrak připravil on, byl v souvislosti s ním zatčen a po krátké době umírá na následky krutého mučení při výsleších.
(Zdroj: Wikipedie)
- Kaple svatého Vendelína na uprostřed návsi – postavena v rustikálním novorománském (též pseudorománském) sakrálním stylu roku 1874 V kapli visí dva zvony vysvěcené roku 2007, z nichž jeden nese jméno Vendelín. Věž je zastřešena cibulí a makovicí s dvojramenným křížem. Vysvěcena byla roku 1875 měřínským děkanem. Na oltáři je obraz svatého Vendelína od A. Thořové z Prahy. Na místě dnešní kaple stála dříve malá kaplička s věžičkou a zvonem z roku 1848 o váze 70 kg. V roce 1908 byl zakoupen ještě jeden větší zvon. Oba zvony byl 18. dubna 1942 zrekvírovány.
- Kaplička svaté Anny stojí v polích asi půl kilometru na východ od obce. V roce 1734 ji nechal postavit tehdejší majitel brtnického a černického panství Antonín Rombald, hrabě z Collalto et St. Salvatore. Má obdélníkový tvar. Je v barokním stylu rustikálního charakteru. Hladkou fasádu člení v rozích pilastry s římskou hlavicí, vršek kryje valbová střecha.
- Smírčí kříž zvaný „Baba“ – tyčí se v polovině cesty (cca 1 km od Arnolce) mezi Stájí a Arnolcem, měl by to být nejvyšší kamenný kříž na Vysočině, rozměry 143-98-30, pravděpodobně pochází z období křižáckých válek, stojí pod lesem „Řezníkovo boroví“, připomíná násilnou smrt pěšího posla na tehdejší cestě z Čech na Moravu, tato frekventovaná trasa se také jmenovala podle této památky „U kamenného kříže“. Nejpravděpodobnější varianta je, že kříž připomíná setkání krále Ludvíka Jagellonského s českými stavy 11. března 1522. Monolitický kříž s okosenými hranami, ramena i tělo se postupně rozšiřuje
- Pamětní deska připomínající zdejšího rodáka Josefa Toufara – nachází se na jeho rodném domě čp. 1, je to nízký domek naproti autobusové zastávce, deska je zde umístěna od roku 1992. Na jeho počest se zde v roce 2002 konala mše.
- Obrázek svaté Trojice – nachází se při cestě do zdejších hor, vyobrazení má připomínat nehodu s jelenem
(Zdroj: Wikipedie)
