Studená (okres Jindřichův Hradec)

Počátky osidlování zdejší oblasti jsou patrné od 10. do Studená v kotlině Studenského potoka13. století. V tuto dobu se formovala nižší šlechta, jejíž opevněná sídla jsou známa od 13. století. Ta jsou označována jako hrádky, tvrze, kopce nebo tvrziště. Oblast Studené s nadmořskou výškou okolo 620 metrů byla při osidlování poněkud stranou možná právě díky drsnému podnebí, které zde panovalo a díky kterému pravděpodobně získala i svůj název. Tvrz označována jako „rovinná“, která mívala zpravidla oválný nebo kruhový tvar obehnaný příkopem, stávala také ve Studené v místech dnešního zámku. Písemně je doložená z roku 1378.
Protože majetek nižší šlechty představoval často jen jednu vesnici, musel se takovýto vladyka věnovat i vlastnímu hospodářství. Významným zdrojem příjmů tedy byly rybníky, které byly vybudovány ve většině sídel. Ve Studené se vznik rybníka zmiňuje už v roce 1355.
Studená původně patřila hradeckým pánům, ale Jan ml. z Hradce ji prodal roku 1365 za sumu 177 kop a 51 grošů Dětřichovi z Obrataně. Důvodem mohla být odlehlost, náhlá potřeba volných peněz nebo obojí dohromady. Od té doby se Studená začala vyvíjet směrem k samostatnému menšímu statku.
Dětřich, který se v tu dobu už jmenoval ze Studené, prodal Studenou v roce 1378 Domaslavovi z Horní Olešné. Jako příslušenství byla tvrz a patronátní právo kostela sv. Prokopa. Někdy před rokem 1407 získali Studenou páni z Miličína. Pavel z Miličína, pozdější olomoucký biskup, prodal Studenou a Skrýchov r. 1446 Václavu ze Sedlejova. Pak přešla na Jana Drhu z Dolan, který prodal Studenou a Vilémovu Ves (dnes Horní Vilímeč) Janovi z Lipníka. Za vlády vladyků Studentských mezi 1446 – 1558 se Studená stala městečkem. V letech 1446 – 1458 zde byl majitelem Vaněk ze Studené, r. 1466 Ondřej ze Studené a počátkem 16. stol. Jan Studenský ze Studené, který zemřel r. 1521. Bratři Jan a Bohuslav Studenští ze Studené pronajali r. 1549 Studenou Volfovi st. Kramářovi z Krajku, ale Jan Studenský prodal r. 1558 tvrz a městečko Studenou se sladovnou a pivovarem, jak to měl po nebožtíku bratru Bohuslavovi, svým sousedům Jáchymu a Zachariáši z Hradce na Telči. Od té doby měla Studená společné majitele s Telčí až do roku 1849, i když počátkem 19. stol. došlo k oddělení Studené s vesnicemi od Telče jako samostatného panství. Po r. 1945 byl velkostatek Studená, po pozemkové reformě z poloviny rozparcelovaný, rodu Podstatských–Lichtenštejnů zkonfiskován.
Od roku 1557 patřila Studená do Telčského panství, které patřilo už v roce 1535 se svými 52 celými vesnicemi a 7 díly k největším moravským statkům. Za vlády Zachariáše z Hradce byly vesnice rozděleny do 15 rychet, které byly místními správními středisky a v jejichž čele stál rychtář. Pod rychtu Studenskou patřilo městečko Studená, Sumrakov, Domašín, (Horní) Bolíkov a Horní Pole. Později ještě (Horní) Dvorce, (Horní) Meziříčko a Jilem.
Od roku 1604 drželi Telčské panství Slavatové. Poté, co zemřel Jáchym Oldřich, poslední mužský člen slavného rodu pánů z Hradce, majetek přešel na jeho sestru Lucii Otýlii z Hradce, která se provdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Správa měst byla původně řízena rychtářem, kterého ustavovala vrchnost. V průběhu 15. století se městská správa poddanských měst postupně přesouvala na purkmistra a městskou radu. V městečkách si rychtáři udrželi své postavení déle, ale i zde se postupně prosazoval úřad purkmistra a rady, popřípadě obec řídil rychtář s konšely. Vedle rychtářů zasahovali do správy měst i vrchnostenští úředníci, kteří dohlíželi na správné vybírání vrchnostenských platů, pokut a na řádnou správu majetku obcí i měšťanů.
Poddanská města měla většinou svou soudní pravomoc. Hrdelním právem disponovalo také městečko Studená a popravy se zde konaly ještě na počátku 17. století na kopci zvaném Šibený.
Správní začlenění obce po roku 1850
Rok 1848 přinesl se zrušením poddanství konec starého Náměstí s radnicísprávního systému. Veřejnou správu převzala od vrchnostenských úřadů od r. 1849 státní moc. Prozatímním obecním zřízením z března 1849 byly obce organizovány jako orgány územní samosprávy a jejich voleným sborům byla kromě vlastní působnosti přikázána i působnost přenesená. Magistráty měst Dačic, Slavonic, Jemnice a Telče působily ve starém složení do konce r. 1849. Nová organizace postátněné veřejné správy vstoupila v platnost od 1. ledna 1850. Podle císařského nařízení z 26. června 1849 stáli v čele jednotlivých zemí místodržitelé. Morava byla rozdělena na dva kraje a 25 okresních hejtmanství v čele s okresními hejtmany. Sídlem okresního hejtmanství pro jihozápadní Moravu se staly Dačice.
V letech 1850 – 1855 byla Studená podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a soudní správě Okresního soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 – 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Telči. V r. 1868 byly opět veřejná správa a soudnictví odděleny a Studená se tak vrátila pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od r. 1928 okresního úřadu tamtéž, a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v roce 1945 náležela Studená pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči. Při územní reorganizaci v roce 1949 zůstala součástí správního okresu Dačice a v jeho rámci nově vzniklého Jihlavského kraje. Při další územní reorganizaci v polovině r. 1960 byla připojena s moravskými obcemi pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem r. 2002. Od r. 2003 spadá Studená pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.
V roce 1976 byly v rámci integrace obcí připojeny pod Studenou obce Domašín, Horní Pole, Horní Bolíkov, Světlá, Skrýchov a Sumrakov, v roce 1979 Horní Němčice (do roku 1990) a v roce 1980 Horní Meziříčko a Jilem (do roku 1990). V soudnictví náležela obec do poloviny r. 1960 pod Okresní soud v Dačicích, poté pod Okresní soud v Jindřichově Hradci.
 

Lidé ve Studené se živili především zemědělstvím, později živnostmi. Od druhé poloviny 15. století a výrazněji v 16. století dochází v souvislosti se změnami v hospodaření k rozvoji sítí místních trhů a řemesel v poddanských městech a městečkách. Až v roce 1614 udělil král Matyáš dva jarmarky Studené, a to na středu po sv. Filipu a Jakubu (1.5.) a na středu po sv. Michalu (29.9.). Trvaly po 8 dnů. Úpravou z roku 1783 bylo stanoveno císařem Josefem II. pevné datum a to 16. května a 21. září. Dnes se koná jen jeden výroční trh a to vždy v neděli po 21. září. Společně se vznikem trhů začaly vznikat i řemeslné cechy. V roce 1651 byl pro městečko Studená a pro všechny obce spadající pod zdejší rychtu založen společný cech pro zámečníky, kováře, krejčí, tkalce, ševce, mlynáře, bednáře, kováře a řezníky.
V obci byla i vrchnostenská palírna, v níž jeden palírník vyrobil ročně 50 až 60 věder (1 vědro=56,589 litrů) pálenky ze 700 měř. brambor a 40 měř. obilí. Máz (1 máz=1,415 litrů) této pálenky se prodával za 24 až 30 krejcarů.
Od roku 1875 zde působí řeznictví Františka Satrapy. V roce 1900 zde byla továrna na uzeniny a konzervy firmy František Satrapa, parní pivovar velkostatku Podstatských-Lichtenštejnů, lihovar velkostatku, výroba cementového zboží J. Bartuška, výroba perleťových knoflíků Tomáše Bučka, Rolnické mlékařské družstvo pro Studenou a okolí s mlékárnou. V obci byl c.k. poštovní úřad, oddělení finanční stráže, četnická stanice a drobné živnosti.
Ze záznamů z roku 1924 zde byla i Občanská záložna ve Studené spol. s r.o., Spořitelní a záloženský spolek pro farnost Studenou, s.r.o., Dělnické konzumní družstvo Svornost pro Studenou a okolí, s.r.o., Elektrárna Studená, s.r.o., důchodkový kontrolní úřad, poštovní a telegrafní úřad. Na Studenském potoce stál Horní a Dolní mlýn.
Obec byla elektrifikována r. 1934 připojením na síť ZME Brno.
V meziválečném období přivedl Jan Satrapa, syn Františka Satrapy, výrobu masných a uzenářských výrobků k rozkvětu a podílel se na založení stejných závodů v Kostelci, Hodicích a Krahulčí. V roce 1948 byla Satrapova firma znárodněna a v 70. letech 20. stol. byl vybudován na okraji Studené nový masokombinát, který v omezené míře funguje dodnes.
Pivovar byl založen snad již roku 1557 a v písemnostech Pivovarobce je zmiňován od roku 1668. V roce 1758 se stala majitelkou kněžna Marie z Lichtenštejna-Kastelkovna. Od ní zakoupil pivovar hrabě Podstatský z Lichtenštejna a v držení rodu byl pivovar až do roku 1945. Ve vrchnostenském pivovaru se v jednom kotli uvařilo 20 sudů piva (1 sud=244,5 litrů), přičemž se ročně provedlo 50 až 60 várek piva z ječmene, který se kupoval v okolí, a z chmele dováženého z Čech. V té době zde byli zaměstnáni jeden sládek, dva mládci a jeden bednář. Roku 1896 byl Podstatskými-Lichtenštejny přebudován na parní provoz. Po r. 1945 byl znárodněn a začleněn naposledy do n.p. Jihočeské pivovary, po privatizaci v roce 1992, kdy se pivovar osamostatnil, se vyrábělo pivo Horák, nějaký čas se tady stáčelo i třeboňské pivo a objekt mimo jiné sloužil i jako sklad Regentu. V roce 1995 byla výroba z ekonomických důvodů ukončena a tak skončila tradice, která sahala až do 16. století. Dnes je zde umístěna specializovaná prodejna piva a restaurace U Šebestů. Historický areál je známý z filmu Postřižiny.
Součástí areálu pivovaru je malý renesanční patrový zámek, přestavěný z původní tvrze koncem 16. století Zachariášem z Hradce. Od 19. stol. sloužil jako kanceláře ke správě velkostatku. Dnes jsou ze zámečku udělané byty.
V roce 1901 bylo Tomášem Bučkem ze Žirovnice z bývalého Novákova mlýna založeno knoflíkářské družstvo. Původně se knoflíky vyráběly z perleti, později též z jiných materiálů. V době první světové války byla výroba zastavena, roku 1919 obnovena. Roku 1926 zanikla a roku 1947 opět obnovena. Družstvo Styl založeno roku 1950. V roce 1992 se transformovalo výrobní družstvo na družstvo vlastníků. Výroba knoflíků pokračuje ve Studené dodnes.

• Vlasta Javořická
• František Satrapa
• Jaroslav Moučka
• Jaroslav N. Ondra
• František Kolařík

• Kostel svatého Prokopa
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Zámek Studená
• Vodní mlýn, před kostelem