Obec Horní Bečva leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy 12 km východně od Rožnova pod Radhoštěm po obou březích horního toku Rožnovské (Dolní) Bečvy, která odděluje pásmo Vsetínských vrchů od Beskyd.
Obec leží podél silnice I.třídy č.E442 z Valašského Meziříčí - Makov (hraniční přechod do SR) do Žiliny (SR). Je to typická horská obec s nadmořskou výškou v centru 505 m. n. m. Nejvyšší vrchol je Vysoká 1024 m. n. m. Horskému charakteru odpovídá i značná rozlehlost obce, v níž žije 2472 obyvatel, starší generace v typických valašských dřevěnicích, mladší pak v moderních rodinných domcích.
Po celý rok je možno využívat značených turistických tras k procházkám, výletům a cykloturistice po horských hřebenech přes Soláň, Radhošť, Pustevny, Lysou Horu až k vrcholům Malého Javorníku aj.
Půvab Valašska, rázovitost krajiny i obyvatel inspirovala již řadu básníků, spisovatelů, malířů i hudebních skladatelů. V místních galeriích vystavují svá díla přední současní malíři, sochaři a fotografové. V působivém prostředí chrámů a koncertních sálů jsou pořádány koncerty klasické, vážné i populární hudby.
Neodmyslitelnou součástí Valašska je folklór, uchovaný četnými tanečními i pěveckými soubory a prezentovaný v pestré celoroční programové nabídce Valašského muzea v přírodě i při tradičních oslavách na mnoha jiných místech regionu.
Svou geografickou polohou je Horní Bečva vyhledávaným místem k letní i zimní rekreaci. V katastru je více než 500 soukromých chat a několik desítek rekreačních a hotelových zařízení.
Po celý rok je možno využívat značených turistických tras k procházkám, výletům a cykloturistice po horských hřebenech přes Soláň, Radhošť, Pustevny, Lysou Horu až k vrcholům Malého Javorníku. V létě je zde navíc možnost koupání, vodních sportů a rybaření v přehradní nádrži (5 ha). Vybraná rekreační zařízení jsou vybavena půjčovnami kol, saunami, bazény a dalším nezbytným servisem pro návštěvníky. Také si můžete zaplavat v místní přehradě nebo se věnovat mnoha dalším sportům.
V zimním období jsou k dispozici běžecké trasy a také lze využívat turistické trasy k lyžařským tůrám. Ani milovníci alpského lyžování zde nepřijdou zkrátka - na svazích obce je celkem 11 soukromých lyžařských vleků s možností výuky lyžování.
Název obce se objevuje ve tvaru Veliká Bečva (1629), dále Ober Betzwa (1675), z Hornych Becžwysk (1712), Ober Becžwa (1718), Ober Betschwa, Hornj Beczwa (1846). Obyvatelé v místním nářečí jsou zváni Hornobečvjané, adjektivum hornobečvjanský, hornobečvanský.
Údolí Rožnovské Bečvy začalo být osidlováno od 2. poloviny 16. století. Hlavní roli při osídlovacím procesu hráli rožnovští měšťané a zámožní sedláci z okolních vsí, kteří tu zřizovali ujmiska a paseky, na nichž později vznikaly trvale obydlené pasekářské usedlosti.
Osada byla za obec prohlášena, přibližně v roce 1650 za Baltazara ze Žerotína, ale již dlouho předtím zde žili osadníci a tvořili s okolními osadami Velkou Bečvu. Mezi lety 1680 - 1690 byla obec Bernardem ze Žerotína rozšířena.
Nejstarší písemná zmínka o Horní Bečvě je z roku 1659 v gruntovní knize Valašského Meziříčí. V urbáři z roku 1676 se již vede jako samostatná obec mající 103 domků se 1385 obyvateli. Živili se kácením a dovážením dřeva, sbíráním hub, borůvek a malin, výrobou šindelů, dřevěného nádobí a chovem ovcí.
Duchovní správa byla zřízena na Horní Bečvě roku 1792. V témže roce byl postaven kostel zasvěcený svatým mučedníkům Janu a Pavlu a zřízena fara v níž bylo zahájeno školní vyučování. Do té doby chodily děti do školy v Hutisku.
Obec náležela v letech 1849 - 1960 k politickému okresu Valašské Meziříčí, s výjimkou let 1855 až 1868, kdy byla součástí tzv. smíšeného okresu Rožnov pod Radhoštěm. Od r. 1949 Horní Bečva podléhala okresnímu soudu Valašské Meziříčí. Roku 1960 se stala součástí politického a soudního okresu Vsetín.
- Brigádní generál Monsignore Metoděj Kubáň
- Farní kostel sv. Jana a Pavla