Dolany (okres Olomouc)

Dolany, 783 16, Dolany, Tel.: +420 585 396 115, dolany.ol@iol.cz
Dolany/Společnost - Dolany




Dolany (okres Olomouc)

dolany-okres-olomouc-1.jpg
Dolany jsou obec ležící v okrese Olomouc. Mají 2566 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 2366 ha. Ve vzdálenosti 9 km jihozápadně leží statutární město Olomouc, 9 km severně město Šternberk, 20 km západně město Litovel a 20 km severozápadně město Uničov. (Zdroj: Wikipedie)
Mapa - Dolany (okres Olomouc)

Dolany, 783 16, Dolany

Telefon: +420 585 396 115
E-mail: dolany.ol@iol.cz
Web: http://www.dolany-ol.cz/


Obec Dolany leží na samém okraji hanácké nížiny v podhůří  Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 259 m, město Olomouc se nachází ve vzdálenosti 8 kilometrů jihozápadním směrem a město Šternberk asi 10 kilometrů severně.

Součástí obce je osada Dolánky, ležící při státní silnici Olomouc ­­– Šternberk, osada Nové Sady při cestě na Vésku, která se stala v roce 1976 místní částí Dolan (nadmořská výška 352 m), a Pohořany, jež byly v uvedeném roce rovněž připojeny k Dolanům ( nadmořská výška 550 m).

Dolany jsou členem mikroregionů Olomoucko (25 obcí) a Šternbersko ( 20 obcí).

Výměra místní části Dolany (včetně Dolánek a Nových Sadů) činí 1 533 ha, Vésky 522 ha a Pohořan 336 ha.

Z urbanistického hlediska představují Dolany typ hanácké vesnice s řadou zemědělských usedlostí s humny a hospodářskými staveními, obklopujícími náves a hlavní silniční tahy.

Region je protkán mnoha lesními a polními cestami, vedou tudy i značené turistické trasy a lokální i regionální cyklotrasy. Značené cyklistické trasy vedou po místních i státních komunikacích ve směru Mariánské Údolí – Svatý Kopeček – Dolany – Hlušovice (č. 6030), Bělkovice – Svatý Kopeček (č. 6102) a Bělkovice – Svatý Kopeček – Bystrovany (č. 6103).

 Územím též prochází Naučná stezka Sv. Kopeček o délce 7,1 km se čtvrtým zastavením u zříceniny středověkého kláštera – Kartouzky. Stezka vede částečně po žluté a modré značce, má devět naučných zastavení a je značena symbolem naučné stezky.

Celé okolí je prolnuto sítí značených turistických cest. Červená značka lemuje cestu ze Samotížek a Svatého Kopečka na Pohořany, míjí Horní boudu směrem k břidlicovému lomu, pokračuje do Bělkovického údolí, k Domašovu u Šternberka a končí ve městě Šternberku. Zelená značka vede ze Svatého Kopečka na Pohořany, dále přes rozcestí Na bahnech do Jívové a nedaleko místa, kde stávaly zříceniny hradu Tepence, přes Hraničné Petroviče k Těšíkovské kyselce a následně až do Šternberka. Modrá značka vychází z Pohořan na Hrubou Vodu a pokračuje k Domašovu nad Bystřicí. K dalším atraktivním cílům na území Dolan patří místní část Véska s golfovým areálem, vedle něhož při silnici se nachází známý bývalý hostinec Dolní bouda. Výstavba golfového komplexu byla zahájena v roce 1998, v září roku 2000 byl areál slavnostně otevřen a následně 1. října zde byl odehrán první golfový turnaj o „Cenu moravských inzertních novin Profit“. V současnosti je hráčům k dispozici osmnáctijamkové mistrovské hřiště, devítijamkové hřiště pro veřejnost, cvičná louka, rozsáhlý putting green, chipping green a klubovna s terasou. Stoupající cesta od golfového areálu vede dále ke křižovatce směrem na Jívovou a Pohořany, malou, typicky již horskou vesnici s nádhernými výhledy na panorama jižní částí Nízkého Jeseníku, části Oderských vrchů, do údolí Hornomoravského úvalu a Drahanskou vrchovinu.

Severně od Pohořan se vypíná nejvyšší hora jižní části Nízkého Jeseníku – Jedová, dosahující nadmořské výšky 633,2 m. Na starých německých mapách je tento kopec označován jako Sauberg, v překladu Sviní vrch. Z jejího úpatí vede cesta k pověstné Horní boudě – bývalému zájezdnímu hostinci – a odtud se napojuje na silnici na Jívovou. Západně od Horní boudy býval v provozu do II. Světové války velký lom, v němž se těžila kvalitní modročerná břidlice – dodnes se již nepřístupnému podzemnímu komplexu bývalých důlních štol říká Šifrovka, z německého Schiefer – břidlice. Z přístupové lesní cesty, odbočující vlevo pod Horní boudou ze silnice na Jívovou se zdvíhá strmá skalní stěna bývalého kamenolomu, který byl v provozu do 80. let 20. století.

 Z Jívové je možno se vydat přímo do údolí řeky Bystřice nebo do nedalekého Domašova nad Bystřicí či Hraničných Petrovic, odkud vede cesta k prameni Těšíkovské kyselky, známé již od roku 1669. Dalším navštěvovaným místem v blízkosti dolanského katastru je romantické Bělkovické údolí. Na jeho svazích v partii tzv. Selských lesů mezi částí Pod křišťálem a Pod vyvážkou se nachází místo, kterému zdejší obyvatelé říkají „teplá díra“, protože zde z hlubin země vyvěrá teplý vzduch. Ke známým a oblíbeným lokalitám patří také stráň pod Hékem v Dolanech.

Nejstarší písemná zmínka o Dolanech  ( Demetrius z Dolan jako svědek na darovací listině české královny Konstancie ) pochází z roku 1235. V roce 1355 prodávají místní zemané z rodu Racka z Dolan větší část obce majiteli bouzovského hradu a panství Benešovi z Wildenberka a roku 1368 se dostává do jeho vlastnictví prodejem Alžběty Rackové z Dolan i zbývající část majetku dolanských zemanů.

K roku 1373 se datuje první písemná zmínka o faráři ( potažmo farnosti, faře a farním kostele ) v Dolanech. Dědičné fojtství ( rychta ) je zaznamenáno roku 1378. Do majetku kartuziánů jsou dány Dolany s Tovéří a dalším zbožím nově založenému klášteru v Tržku u Litomyšle v roce 1379 a o sedm let později souhlasí olomoucký biskup a kapitula s přestěhováním kartuziánského kláštera do Dolan, tehdy se datuje i zahájení výstavby zdejšího kláštera „ Vallis Josaphat“ na okraji vesnice. V roce 1388 sem přichází první kartuziáni pod vedením převora Štěpána z Tržku, v následném roce jsou Dolany vloženy do zemských desek ve prospěch kartuziánů, přičemž páni ze Šternberka si ponechávají ochranný dohled nad klášterním panstvím i patronátní právo nad klášterním kostelem dolanských kartuziánů, jehož slavnostní vysvěcení proběhlo roku 1409. Převorem zdejšího kláštera se stává Štěpán z Dolan. V období husitských válek byl v únoru roku 1425  kartuziánský klášter dobyt a obsazen husity. Na podzim téhož roku byla dolanská kartouzka zbořena a kartuziáni se usazují v Olomouci. V roce 1594 postupuje správu nad panstvím kartuziánů spolu s patronátním právem nad farním kostelem kníže Karel z Münsterberka, majitel šternberského panství, Jáchymu Pivcovi z Hradčan, který roku 1600 vše postupuje Karlovi z Lichtenštejna. V období stavovského povstání  - roku 1619 byl majetek olomouckých kartuziánů zkonfiskován, následně roku 1638 postupuje kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna kartuziánům správu nad jejich panstvím i patronátní právo nad farním kostelem.

V roce 1642 byla ves Dolany vypálena švédskými vojáky a následně znovu obnovena. Z té doby pochází i nejstarší dochovaná dolanská křestní matrika. První písemná zmínka o farní škole v Dolanech se datuje rokem 1662. Barokní sloup, na němž byla později osazena socha sv.Jana Nepomuckého, byl na návsi vztyčen roku 1709. Na místě bývalé kartouzky nechal roku 1716 postavit převor olomoucké kartuzie Albert Wiedermann kapli Povýšení sv.Kříže, která však byla později zrušena a roku 1800 rozebrána. Z roku 1723 pochází nejstarší zmínky o dolanské osadě Nové Sady. Základní kámen ke stavbě nového farního kostela sv.Matouše v Dolanech byl položen roku 1776 a tehdy byl také založen farní hřbitov. K důležité změně dochází roku 1782, kdy z verdiktu císaře Josefa II. byl definitivně zrušen olomoucký klášter kartuziánů a jeho panství včetně Dolan vloženo do zemských desek ve prospěch náboženského fondu a převzato do státní správy. Roku 1785 byla dokončena stavba kostela sv.Matouše, který byl slavnostně vysvěcen roku 1801. V roce 1786 byly objekty zrušeného dvora přestavěny na nový panský pivovar se sladovnou a palírnou. Původní farní budova postavena v sedmdesátých letech 18.století byla přestavěna roku 1835.

Samosprávnou obcí, zařazenou do politického a soudního okresu Olomouc, se Dolany stávají v roce 1850, kdy jsou k nim připojeny jako osady i dosud samostatné vesnice Geblov ( Dolánky ) a Nové Sady. Dolanský zámek je roku 1881 určen jako sídlo lesní správy zdejšího lichtenštejnského panství. Nynější nejstarší část budovy ZŠ byla postavena v roce 1907, v témže roce byly ve farním kostele pořízeny nové varhany. V roce 1915 se zastavila výroba piva v dolanském pivovaru, o pět let později je zde otevřena palírna a později i likérka a sodovkárna. Ve třicátých letech byla v Dolanech provedena elektrifikace spojená se zajištěním veřejného osvětlení.  V roce 1932 byla po rozsáhlé přestavbě nové budovy obecné školy adaptována stará budova na Obecní dům, v němž byl umístěn obecní úřad, četnická stanice, pošta a mateřská škola.

Po skončení II.světové války přejímá správu obce nově ustanovený místní národní výbor a roku 1949 se Dolany stávají součástí Olomouckého kraje, zkonfiskovaný zámek v Dolanech je přidělen obci a stává se sídlem MNV, který od roku 1974 pracuje společně pro Dolany, Vésku a Pohořany. V témže roce jsou sloučeny JZD Dolany, Véska a Bělkovice – Lašťany a vzniká JZD Pod Jedovou se sídlem v Dolanech, v roce 1980 se slučuje s JZD Bohuňovice. V roce 1987 je otevřeno nové zdravotní středisko v Dolanech, následného roku je zahájena výstavba vodovodu a zahájena rekonstrukce sportovního areálu. O dva roky později probíhá plynofikace obce.

Po listopadu 1989 je v Dolanech založeno Občanské fórum a po komunálních volbách ustanoveno zastupitelstvo, které se ujímá správy obce. V roce 1994 probíhá transformace Zemědělského družstva Dolany na Hanáckou zemědělskou akciovou společnost Dolany. V témže roce probíhá výstavba kanalizace a je zahájena výstavba čistírny odpadních vod s dokončením v roce 1996. Roku 1998 se Dolany stávají členem sdružení obcí Mikroregionů Olomoucko a Šternbersko. Počet obyvatel Dolan překračuje v roce 2002 počet dva tisíce. Komplexní rekonstrukce veřejného osvětlení v obci probíhá roku 2005, o dva roky později je na celém území dolanského katastru vybudována síť bezdrátového veřejného rozhlasu s napojením na integrovaný záchranný systém. Všechny ostatní důležité události, spojené s rozvojem obce v novodobé historii, jsou uvedeny v příslušných tematických kapitolách webových stránek obce Dolany.

  • Drahoslava Bačová, nar. 17. září 1922 v Palkovicích, učitelka, národopisná pracovnice a knihovnice.
  • Vlasta Beilová - Pospíšilová, nar. 22. prosince 1953 v Oseku u Duchcova, hudebnice a autorka pedagogicko-metodických děl (zhudebněné poezie pro moderní hudební výuku dětí).
  • Josef Brzokoupil, nar. 18. ledna 1895, účastník protinacistického odboje, popraven dne 28. června 1942 v Brně.
  • Augustin Císař, nar. 20. srpna 1917, účastník československého zahraničního odboje za 2. světové války, bojoval na západní frontě. Zemřel dne 13. ledna 2008 ve Šternberku.
  • Jan Foukal, nar. 11. září 1930 v Dolanech, kulturní pracovník.
  • Jan Hejna, nar. 7. února 1915 v Jaroměři, účastník československého zahraničního odboje za 2. světové války, příslušník britského královského letectva (RAF), padl v boji dne 20. června 1941Niuwe Niedrop v Nizozemí (na dolanském pomníku obětí 2. světové války je uvedeno, že zahynul dne 23. června1941 v německých Brémách).
  • MUDr. Břetislav Kameníček, nar. 5. července 1923 ve Štěpánově, obvodní lékař v Dolanech.
  • Karel Kašpařík, nar. 8. září 1899 v Lošově, umělecký fotograf, výtvarník a všestranný kulturní činitel, dlouholetý pracovník olomouckého divadla, který větší část svého života prožil v Dolanech.Uznáván je zejména jako průkopník umělecké fotografie, který v meziválečném období spolu s O. Lenhartem a J. Nohelem vytvořil avantgardní dílo, dodnes uchovávané zejména ve sbírkách Moravské galerie v Brně (v letech 1999–2000 tato galerie uspořádala monografickou výstavu Kašpaříkových fotografií, jeho práce však byly již od roku 1981 součástí významných zahraničních výstav československého meziválečného výtvarného umění v Mnichově, Barceloně, Paříži či Lausanne). V roce 1939 dal K. Kašpařík podnět režiséru O. Stiborovi k provedení národopisných slavností v Dolanech (Hanácký rok), na jejichž přípravě a nastudování se sám podílel. Byl rovněž sběratelem lidového umění i cenných výtvarných děl. Zemřel dne 20. října 1968 v Olomouci.
  • Theofil Kavulok, nar. 15. prosince 1914 v Komorní Photce, účastník československého zahraničního odboje za 2. světové války, příslušník britského královského letectva (RAF). Zemřel dne 25. dubna 1979 v Dolanech.
  • František Košík, nar. 7. srpna 1913 ve Fryšavě na Českomoravské vrchovině, uznávaný lidový řezbář, autor řady osobitých figurek (proslulí jsou zejména jeho „čerti“), plastik, portrétů, reliéfů, i dekorativních prací, které vystavoval doma i v zahraničí (Německo, Maďarsko, Velká Británie, Španělsko, USA) a které doposud zdobí četná muzea a galerie (patrně nejucelenější sbírka z jeho tvorby je umístěna v galerii v Litoměřicích). V Dolanech žil a tvořil od roku 1945 až do své smrti dne 7. listopadu 1986.
  • Stanislav Krejčí, nar. 2. května 1889 v Dolanech, hanácký spisovatel, básník, redaktor, folklorista (pořadatel velkých národopisných a historických slavností v Dolanech v meziválečném období), obecní kronikář a v letech 1924–1928 i starosta obce Dolan. Od roku 1940 žil na Svatém Kopečku, zemřel 29. července 1974 v Olomouci. Z jeho rozsáhlé literární tvorby vynikají zejména realistické romány z prostředí hanácké vesnice jesenického podhůří (Hluboká brázda, Na souvrati, Kramář Martin, Chalupy neuhnou, Věrná stráž, Slunce pod Jedovou, Dědina dokořán, Vichřice v podhůří), ale i básnické sbírky psané v hanáckém nářečí (Pod Jedovou, Me z Kopanic, Kosa nabróšená).
  • Vlasta Kubátová (rozená Edelmanová), nar. 29. července 1924 v Dolanech, průmyslová výtvarnice.
  • Pavel Kuka, nar. 16. srpna 1908 v Turanech (Slovensko), mistr světa v řecko-římském zápase, účastník československého zahraničního odboje za 2. světové války, bojoval v severní Africe a na západní frontě, zemřel 21. července 1994.
  • Vladislav Langer, nar. 13. 11. 1920 v Dolanech, československý reprezentant v loveckém střelectví, dvojnásobná přeborník Československa a držitel československého rekordu v tomto sportu, zemřel 21. června 1989.
  • Jan Lenoch, nar. 29. června 1921 ve Vyškově, učitel, kronikář, vlastivědný pracovník, zemřel 20. června 2001 v Dolanech.
  • MUDr. Albín Nasswetter, nar. 28. února 1886 v Lašťanech, obvodní lékař v Dolanech, zemřel 9. srpna 1950 v Dolanech.
  • Albín Nasswetter, nar. 21. srpna 1919 v Praze, syn oblíbeného obvodního lékaře v Dolanech MUDr. Albína Nasswettera, účastník československého zahraničního odboje za 2. světové války, četař britského královského letectva (RAF), padl v boji dne 17. června 1941 v Doveru.
  • Pavel z Prahy, pražský univerzitní mistr, známí protivník M. Jana Husa, od roku 1413 ve službách administrátora olomouckého biskupství Václava Králíka z Buřenic, v letech 1412–1420 farář v Dolanech. Později působil jako generální vikář a oficiál olomouckých biskupů, od roku 1434 zastával úřad probošta olomoucké kapituly.
  • Antonín Pavlita, nar. 2. března 1873 v Dolanech, hostinský, kapelník dechové hudby v Dolanech, hudební skladatel, zemřel 3. dubna 1943 v Dolanech.
  • František Polášek, nar. 3. října 1754 v Příboře, osvícený kněz a teolog, profesor olomoucké bohoslovecké fakulty, autor řady teologických spisů, v letech 1788–1790 vicerektor generálního semináře na Klášterním Hradisku, blízký spolupracovník a přítel Josefa Dobrovského. V letech 1803–1818 byl farářem v Dolanech, kde položil základy rozsáhlé farní knihovny a založil i farní kroniku. Zemřel na dolanské faře dne 4. července 1818.
  • Svatopluk Prokeš, nar. 15. listopadu 1924, účastník protinacistického odboje, partyzán, popraven 9. listopadu 1944 v Růžďce u Vsetína.  
  • Prof. MUDr. Antonín Felix Richter, DrSc., nar. 3. června 1896 v Dolanech, významný a uznávaný lékař a biochemik, profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, v letech 1946–1948 vybudoval jako přednosta Ústav lékařské chemie Palackého univerzity v Olomouci, v letech 1948-1959 byl přednostou II. ústavu pro lékařskou chemii Univerzity Karlovy v Praze. Zemřel dne 8. září 1979 v Praze, pochován byl v Dolanech.
  • Ing. Ivo Rotter, nar. 1. ledna 1924 v Dolanech, lidový řezbář, zemřel 19. května 2004 v Dolanech.
  • Jaromír Sedláček, nar. 12. září 1920, účastník protinacistického odboje, zemřel 10. prosince 1944 v koncentračním táboře v Buchenwaldu.
  • Otto Soor, nar. 3. června 1906, účastník protinacistického odboje, příslušník 2. partyzánské brigády SSSR, padl v boji o Banskou Bystricu dne 15. února 1945.
  • Jan Stáhala, nar. 14. prosince 1811 v Hranicích, farář v Dolanech v letech 1869–1884, světově proslulý a dodnes uznávaný včelař, zakladatel plemenného chovu včel, průkopník moderního včelařství. V Dolanech obhospodařoval až sto úlů, mj. zde založil chov včely cyperské, vyznačující se vysokou snůškou medu, experimentoval rovněž s chovem bource morušového. Své poznatky publikoval v řadě domácích i zahraničních odborných časopisů, mj. i ve Velké Británii a USA. Jeho práce mají i přes velký časový odstup stále vysokou odbornou hodnotu. Zemřel dne 29. března 1884 na faře v Dolanech. Působnost J. Stáhaly připomíná pamětní deska, umístěná roku 1936 na průčelí farní budovy.
  • Oldřich Stibor, nar. 16. března 1901 v Řepišti u Frýdku – Místku, avantgardní divadelní režisér, působící v Olomouci a Ostravě, v roce 1939 zinscenoval v Dolanech z podnětu Karla Kašpaříka národopisnou slavnost Hanácký rok. Zahynul v koncentrační táboře v Briegu (Brzegu) dne 10. ledna 1943.
  • Karel Svolinský, nar. 14. ledna 1896 na Svatém Kopečku, jeho rodiče se přestěhovali do Dolan, kde provozovali malý obchod se smíšeným zbožím, umělcova sestra Růžena, provdaná Edelmanová, bydlela v Dolánkách. Karel Svolinský se vyučil řezbářem, později vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Praze a posléze se stal významným a uznávaným akademickým malířem, grafikem, ilustrátorem a scénografem (mj. spoluautor výtvarné výzdoby olomouckého orloje). Zemřel v Praze 16. září 1986.
  • Jan Šindler, nar. 25. února 1901 v Dolanech, učitel obecných škol v Lašťanech, Šumvaldu, Hnojicích a Štěpánově, autor řady historicko-vlastivědných článků a studií, spoluautor Vlastivědy moravské (zpracoval pro ni dějiny obcí okresu Olomouc – venkov), zejména však tvůrce prvního uceleného sepsání historie obce Dolan, vydaného pod názvem „Dějiny Dolan u Olomouce“ až po jeho smrti v roce 1942. Zemřel náhle dne 23. února 1940 v Dolanech.
  • František Šnajdr, nar. 1. září 1914 v Tovéři, kde také žil a působil jako významný moravský malíř – krajinář. Malovat začal až po těžkém úrazu obou rukou od roku 1937, proslulé jsou zejména jeho obrazy hanácké krajiny z okolí Svatého Kopečka, často zobrazoval i Dolany. Zemřel dne 12. května 2001.
  • Antonín Šplíchal, nar. 4. srpna 1947 v Olomouci, grafik.
  • Jiří Pospíšil, 1958, grafik a malíř, textař a skladatel.
  • Jan Foukal, 1930, kapelník dechovky v letech 1958–2004.
  • Štěpán z Dolan, z rodu Schramů, nar. kolem roku 1350, první převor a budovatel kláštera kartuziánů v Dolanech v letech 1388–1421, významný odpůrce učení M. Jana Husa a jeho nástupců, autor polemických spisů namířených proti husitům, zamřel roku 1421.
  • Alois Štěpánek, nar. 15. července 1886 v Chrásku, okres Kutná Hora. Po absolvování učitelského ústavu v Kutné Hoře nastoupil roku 1909 jako výpomocný učitel v Samotíškách, od roku 1912 působil v Lašťanech a roku 1914 byl přeložen do Dolan. V letech 1932–1941 byl řídícím učitelem na zdejší obecné škole. Současně zastával funkci vzdělavatele a od roku 1936 starosty TJ Sokol Dolany. V prvních letech německé okupace se zapojil do protinacistického odboje. Krátce po svém odchodu do penze, dne 8. října 1941, byl zatčen gestapem a internován v brněnské věznici, později byl poslán jako „nežádoucí“ do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl dne 4. dubna 1942 ubit dozorci.
  • Mgr. Eva Vlčková, nar. 1. května 1939 v Dolanech, hudebnice, hudební pedagožka a kulturní pracovnice.
  • Jan Volný (Johann Wolny), nar. 24. června 1766 v Příboře, absolvent a prefekt generálního semináře na Klášterním Hradisku, žák a přítel Josefa Dobrovského, uznávaný teolog, kazatel i matematik. V letech 1819–1843 byl farářem v Dolanech, spolu se svým předchůdcem F. Poláškem založil rozsáhlou farní knihovnu. Zemřel 29. dubna 1843 v Dolanech.
  • MVDr. Jaromír Vyvozil, nar. 30. května 1909 v Černovíře, obvodní veterinář v Dolanech, zemřel 19. června 1967 v Olomouci.
  • Jitka Vyvozilová, nar. 25. října 1941 v Dolanech, vyrábí hanácké kraslice.
  • Jana Wolfová, nar. 2. června 1940 v Milevsku, výtvarnice, autorka, artprofisů, zemřela 3. září 2008 ve Šternberku. 
  •     Zámek (obecní úřad)
  •     Zřícenina kartuziánského kláštera
  •     Kostel svatého Matouše
  •     Fara (Komunita Blahoslavenství)
  •     Altán v zahradě fary
  •     Zvonice (v Dolánkách)
  •     Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého

(Zdroj: Wikipedie)

 




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz