Velké Karlovice
Velké Karlovice, 756 06, Velké Karlovice
Telefon:
+420 571 444 260
E-mail:
podatelna@velkekarlovice.cz
Web:
http://www.velkekarlovice.cz/
Obec Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km2 se řadí mezi největší obce České republiky. Obec byla založena v roce 1714 Karlem Jindřichem ze Žerotína. V roce 1762 získaly Velké Karlovice svou pečeť. Z této doby se zachovalo několik stavebně kulturních památek, jimž vévodí karlovský kostel z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka, fojtství z roku 1793, kupecký dům sloužící jako Karlovské muzeum, které tisícům návštěvníků přibližuje obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska.
Velké Karlovice jsou typickou valašskou obcí. Najdete tu ještě zachovalé pastviny s menšími stády ovcí, najdete stavení v horách, kde se ještě dodnes hospodaří. Objevíte zde stromy, které znají staré příběhy, kapličky a kříže vyprávějící o starostech a radostech lidí, kteří zde žili. Objevíte tu své Valašsko, najdete si svá místa v krajině.
Velké Karlovice se nachází v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, přitažlivé svými přírodními krásami. Pod Trojačkou pramení Vsetínská Bečva, v údolí Leskové na svahu hřebenu Lemešná je uchován relikt pralesa Razula s původním jedlobukovým porostem a řadou chráněných rostlinných druhů.
Hřebeny a svahy v srdci Beskydských hor vybízí v létě k turistice, jízdě na kole, v zimě pak ocení lyžaři nabídku upravených sjezdových tratí a také nespočet kilometrů značených běžeckých a turistických tratí s různými stupni obtížnosti. Dvě desítky hotelů, pensionů a restaurací jsou schopny nabídnout své kvalitní ubytovací kapacity, služby a pohostinnost.
Před kolonizací oblasti dostačovaly hranice panství určené jen přibližně, s postupným příchodem osadníků se zvýšil zájem na jejich přesném vymezení. (Šlo o to, komu připadnou výnosy a daně.) Už v 16. století docházelo ke sporům mezi vsetínským a povážskobystrickým panstvím a k čím dál častějším srážkám Moravanů a Slováků. V 17. století se do sporu přidalo ještě panství rožnovské a v roce 1714 zakládá majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína obec Karlovice. Z té doby víme o 9 usedlostech, založených v podstatě "na černo", kterým byla při založení obce legalizována jejich práva. Osídlování bylo pro poddané lákavé, za pouhých 42 krejcarů získávali obživu. Proto zde v roce 1750 bylo už 132 usedlostí.
Ani po založení obce se spory o hranice neuklidnily. Dál docházelo ke srážkám mezi Karlovjany a Slováky. Největší bitva proběhla v roce 1733 na Machůzkách, kde podle lidové tradice zůstalo 59 mrtvých (podle úředních záznamů však jen 13). V roce 1734 došlo ke kompromisnímu řešení a hranice Uher se přesunula z hřebene Javorníků na jejich úbočí směrem k Bečvě.
Pokračovaly také spory s panstvím vsetínským, které skončily v roce 1774 rozdělením Karlovic na Velké a Malé. Spor prý ukončila sama Marie Terezie, která si dala předložit katastrální mapu a nakreslila hranice mezi oběma panstvími. Vsetínskému panství připadla část Pluskovce, "Tísňav, Stanovnice, Bzového a Soláně a rožnovskému zůstal zbytek. K dalším změnám hranic došlo v roce 1888 při zakládáni gruntovních knih. K Novému Hrozenkovu byla připojena část území s 15 domy v údolí Bzové a zřejmě i na Soláni, původní hranice je zde však dosud nejasná.
Výměra Velkých Karlovic tehdy byla přes 66 km2 a s Malými Karlovicemi dohromady to bylo téměř 86 km2. Spisovatel Čeněk Kramoliš na začátku 20. století napsal: "Katastrální výměra obce je veliká. Velké Karlovice samy mají čtyřikráte větší rozlohu než Brno, jež zaujímá 17 km2". V období 2. světové války se hranice obou Karlovic posunuly z úbočí až na hřeben Javorníků, ale po válce byly upraveny do původní polohy. V roce 1966 došlo k opětovnému sloučeni Velkých a Malých Karlovic do jedné obce - Velké Karlovice. Zároveň došlo k oddělení Zadní Stanovnice s 26 domy od Malých Karlovic a jejímu připojení k obci Karolinka.
Vývoj území obce byl v průběhu dvou staletí velice bouřlivý a některé její části byly v tomto období ve správě dvou panství a čtyř obci. Například pravobřežní část údol! Bzové byla postupně součástí Karlovic, Malých Karlovic, Nového Hrozenkova a dnes patři Karolince.
- Jiří Kotásek, architekt a pojektant
- Viktor Veselý (1887–1966), český právník, klavírista, hudební skladatel a pedagog
- Alois Schneiderka (1896–1958), český malíř
- Karel Hofman (1906–1998), český akademický malíř
- Jan Kobzáň, osobnost výtvarného umění
(Zdroj: Wikipedie)
- Karlovské fojtství (národní kulturní památka)
- Kostel Panny Marie Sněžné (kulturní památka)
- Muzeum Velké Karlovice (kulturní památka)
- Bývalá synagoga a židovský hřbitov
- kaple se zvonicí (kulturní památka)
- boží muka
- pomník padlým partyzánům
- budova fary č.p. 274
- měšťanský dům č.p. 451
(Zdroj: Wikipedie)