Obec se za uplynulých několik let výrazně změnila. Její vzhled oživily upravené plochy zeleně, ještě výraznější dominantou se staly nově opravený zámek a rekonstruovaný zámecký park, z návrší do dálky září kostel, od roku 1997 dětem slouží nová budova základní školy, zlepšení životního prostředí přinesla plošná plynofikace, byla ukončena 1. etapa odkanalizování obce, vyrostly zde další obecní byty. Obec se může pyšnit titulem Vesnice roku 2001 Moravskoslezského kraje.
Malebné přírodní scenérie, bohatý společenský život, cenné historické památky - kvůli tomu všemu vybízejí Stará Ves i Košatka k návštěvě, kterou lze spojit s poznáním blízkého i vzdálenějšího okolí - Janáčkových Hukvald, Beskyd a jiných atraktivních míst Moravskoslezského kraje. Fyzicky zdatným návštěvníkům dobře poslouží síť cykloturistických stezek, protínajících území obce.
Příznivé polohy využili již před více než 700 lety kolonizátoři. Závěť olomouckého biskupa Bruna z Schaumburka z 29. 11. 1267 zmiňuje "Bruneswerde se 70 lány." Ono Bruneswerde je nynější Stará Ves a Brunovou zásluhou vznikla 1. písemná zmínka o existenci obce. Známkou jejího rozvoje se stává právo užívat vlastní obecní erb se zlatou růží, přidělený obci roku 1536 olomouckým biskupem Thurzem. Z historické předlohy vycházejí i novodobé symboly - znak a prapor - udělené obci a schválené Parlamentem České republiky v roce 1999. Dva pruhy na vlajce připomínají, že obec má dvě části: samotnou Starou Ves a místní část Košatku s asi 300 obyvateli.
Nejvíce obec v minulosti poznamenala vláda slezského rodu Syrakovských z Pěrkova. Dokladem ctižádosti i úspěšnosti rodu je historická dominanta obce - překrásný zámek. Nechává si jej stavět v letech 1560 - 1570 Jaroš Syrakovský, pán Staré Vsi a Proskovic. Po Jarošově smrti na nedokončené dílo navazuje jeho syn Ctibor, nejvyšší písař markrabství moravského. Rostoucí kariéra a majetek mu dovolují rozšířit renesanční zámek o reprezentační prostory a jeho zásluhou vzniká i klenot zámecké budovy - výzdoba fasády tehdy módní technikou figurálního sgrafita. Před našima očima tak dodnes defilují turečtí bojovníci, šlechtici, biblické postavy i vesničané, jak nám je v 16. století zachytili neznámí mistři. Zásluhou Syrakovských prodělává významnou přestavbu také kostel, který se stává důstojným místem odpočinku obou stavitelů zámku a jejich manželek. Podoby stavitelů umělecky ztvárnili kameníci v pískovcových reliéfech. Interiér kostela dotváří renesanční freska s biblickým výjevem objevená v roce 2000.
Po době největšího rozkvětu přichází doba změn a zmatků dovršených hrůzami 30leté války. Z rukou Syrakovských přechází držba léna na Kryštofa Karla Podstatského z Prusinovic, za jehož vlády se poprvé ocitá díky J. A. Komenskému na mapě Moravy. Třicetiletá válka se vepsala i do místních pověstí. Podle ústní tradice švédská vojenská posádka vyrabovala roku 1643 zámek i kostel, ale menší oddíl Švédů byl prý zahnán rozlícenými vesničany do zámeckého sklepa a tam pobit. Sklepení nese proto název Švejďák
Po téměř 300letém panování Podstatských přebírá velkostatek Starou Ves i se zámkem olomoucké arcibiskupství, od roku 1930 se stává majetkem města Moravské Ostravy a v roce 1991 přechází do majetku obce.
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele – postaven v létech 1587–1589, vysvěcen 28. dubna 1591
- Zámek ve Staré Vsi nad Ondřejnicí – postaven v létech 1565–1578, zdobený figurálním sgrafitem
(Zdroj: Wikipedie)