Patří do Olomouckého kraje, okresu Šumperk. Leží 7 km severoseverozápadně od Šumperka, v malebném údolí řeky Moravy. Její údolí, protíná jižní část Hanušovické pahorkatiny v severo - jižním směru. Ráz úzkého údolí končí na rulovém skalním ostrohu u nádraží a rozšiřuje se do údolí Mohelnické brázdy. Katastr obce je na východě tvořen řekou Moravou a dominantním kopcem Blýskač (502 m.n.m). Na západě se rozkládá zalesněný masiv hory Žďár (500 až 600 m.n.m.), s nízkými hadcovými skalkami a porostem jesenického modřínu. Při geologickém průzkumu před 100 lety zde byly nalezeny krystaly zirkonu, nyní uložené ve vídeňském přírodopisném muzeu.
Střední nadmořská výška obce 325 m.n.m. s průměrnou roční teplotou 7,3°C a ročním úhrnem srážek 730 mm vytváří v létě vhodné podmínky pro koupání a turistiku, v zimě pak dostatečné množství sněhu na lyžování.
Dopravní obslužnost zajišťuje Connex Morava a.s poměrně častým autobusovým spojením do Šumperka a železnice ze dvou stanic ČD - Rudy nad Moravou a Bartoňova.
V obci se nachází základní škola pro 400 žáků z okolních obcí, knihovna, zdravotní středisko s lékárnou, koupaliště s možností ubytování, fotbalové hřiště, tenisové kurty, restaurační zařízení, benzinová pumpa, obchody s potravinami, průmyslovým zbožím, textilem a obuví.
Pod latinským názvem Ferreus Mons ("Železná hora") se vesnice objevuje v pramenech od počátku 14. století. Již tehdy zde byl kostel a fara, jež od roku 1350 náležela k nově vytvořenému biskupství v Litomyšli. Ruda tehdy zřejmě příslušela k zábřežskému panství pánů ze Šternberka. V roce 1397 byla markrabětem spolu s dalšími osmi vesnicemi udělena Petrovi z Kravař a tehdy se začal vytvářet zárodek budoucího rudského panství. Jeho majiteli byli od roku 1447 Tunklové z Brníčka, v letech 1508-1512 Mikuláš Trčka z Lípy a téměř do konce 16. století páni z Boskovic. V roce 1596 kupoval rudské panství, které bylo vyděleno ze zábřežského panství a tvořilo jej 17 vesnic, majitel Velkých Losin Jan ml. ze Žerotína. Další majitel Bernard ze Žerotína postavil v Rudě počátkem 17. stol. renesanční zámek. Po porážce na Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno a v roce 1622 získal rudské panství Karel z Lichtenštejna.
Za nových majitelů se stal zámek jen sídlem hospodářské správy. V průběhu třicetileté války bylo panství značně poničeno, zámek přišel o většinu vybavení, a to co zůstalo, odvezli nebo zničili v roce 1643 Švédové. Od té doby má zámek nevalnou pověst panského německého úřednictva. Po první světové válce je znárodněn, je v něm zřzena škola a slesní správa.
Jak obec ke svému jménu přišla:
České jméno obce je spojeno s ložisky železné rudy, která se v okolí kdysi v minulosti těžila. Přívlastek "nad Moravou" byl k názvu přidán v roce 1880, aby byla vesnice odlišena od jiných lokalit stejného jména. Dolování rudy připomíná také postava horníka při práci, zobrazená na obecní pečeti ze 17. stol. Složitý národnostní vývoj vedl v roce 1896 k rozdělení na dvě samostatné obce, českou Horní Rudu a německou Dolní Rudu. Po I. světové válce byly obce v roce 1920 opět sloučeny.
Historické zajímavosti:
- V katastru obce se nachází vzácná památka, kterou je čtyřkřídlý patrový zámek z roku 1610 s ohradní zdí, dílo pozdně renesanční architektury. Je uzavřen arkádovým nádvořím a hranolovou vestavěnou věží.
- Empírový komplex bývalého lihovaru se dochoval v původní dispozici z první poloviny 19. stol. Funkční a urbanistickou součástí bývalého lihovaru je dům čp. 72 z první třetiny 18. stol.
- Památkou empírové architektury je také dům čp. 3 z roku 1818.
- Památkově chráněny jsou barokní socha Panny Marie z roku 1715, sousoší sv. Josefa Pěstouna z roku 1729, klasicistní sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1789 a empírové rustikální sousoší Kalvárie z roku 1825.
- Architektonickou dominantou obce je kostel sv. Vavřince.
- Wolfgang Kusý (1842 - 1886), právník a kulturní činitel v Brně, narozen v Rudě n. Mor.
(Zdroj: Wikipedie)
- Zámek Ruda nad Moravou s areálem - čtyřkřídlá pozdně renesanční budova z roku 1610, upravená v letech 1622-1625, další úpravy v 19. a 20. století; zámek renesanční dispozice s arkádovým dvorem a dochovaným arkýřem v průčelí; k areálu patří další objekty:
- sousoší sv. Jana Nepomuckého s andílky (před zámkem) - pozdně barokní soubor soch z roku 1789
- zámecký park - přírodně krajinářský
- ohradní zeď se vstupní branou
- Dům čp. 3 - drobná empírová architektura z roku 1818 s bohatě zdobeným průčelím a dochovanou dispozicí
- Komplex bývalého lihovaru čp. 73 a 74 - soubor empírových budov (správní a obytná budova) z 1. poloviny 19. století
- Dům čp. 72 - drobná empírová architektura z doby kolem roku 1830
- Socha Panny Marie - barokní sochařská práce z roku 1715
- Sousoší Kalvárie (naproti Obecnímu úřadu) - kamenická práce z roku 1825
- Sousoší svatého Josefa s andílky (u kostela) - sochařská práce z roku 1729
(Zdroj: Wikipedie)