V Lukách nad Jihlavou nalézá svůj domov 2735 obyvatel (stav k 1.1.2013). Z toho v Lukách nad Jihlavou žije 2571, v Otíně 94 v Předboři 30 a ve Svatoslavi 40 občanů.
Nejprve se seznámíme s institucemi, které mají na starost vzdělávání, výchovu a kulturní funkci:
Základní školaHlavní z nich je Základní škola a Mateřská škola Luka nad Jihlavou, kterou navštěvuje asi 267 žáků. Škola má 13 tříd a působí v nich 21 pedagogických pracovníků. MŠ, ZŠ i ostatním strávníkům slouží školní jídelna.
Kulturní význam mají církevní organizace. V Lukách můžeme najít již zmínění kostel sv. Bartoloměje. S tímto kostelem je spojena Římsko-katolická farnost Luka, která vznikla pravděpodobně ve 14. století a z této doby je zachována část farní budovy.
Od vzdělávací politiky se přesuneme k politice zdravotní. Dominantou v tomto ohledu je zdravotní středisko. V tomto zařízení můžeme najít 2 praktické lékaře, 1 dětského lékaře, stomatologa, rehabilitaci a jedenkrát týdně ordinuje gynekolog. Ve zdravotním středisku se Vám dostane i další péče. Samozřejmostí jsou masáže, kosmetika, kadeřnictví a nové fit centrum.
V obci je dále k dispozici lékárna a najdeme tu i veterináře. O nejstarší občany se stará pečovatelská služba. Zdravotní středisko však nejsou jen lékařská péče a služby.
Lze zde najít též služebnu Policie ČR, Místní knihovnu. Knihovna disponuje počtem 8738 knih a 12 druhy časopisů. V roce 2011 navštívilo knihovnu 3442 čtenářů, kteří si vypůjčili celkem 9820 knih.
V prostoru za zdravotním střediskem se koná celá řada kulturních a společenských akcí. Luka mají k dispozici také kino, které v současnosti promítá dvě představení týdně. Slouží i městysi a různým spolkům jako prostor pro kulturní a vzdělávací akce.
Městys Luka nad Jihlavou je moderní obcí, takže nemůže chybět ani řada organizací, bez kterých bychom si už dnes nedovedli představit standardní způsob života. V Lukách tedy nalezneme poštu (v nově zrekonstruované budově), peněžní ústav (Česká spořitelna), čerpací stanice pohonných hmot atd.
S kostelem sv. Bartoloměje je spojena Římsko-katolická farnost Luka nad Jihlavou. Kostel je zasvěcen apoštolovi Bartoloměji.
Bohoslužby jsou pravidelně každou neděli. Do zdejšího kostela se na ně sjíždí věřící i z okolních obcí. Nejvýznamnější jsou bohoslužby o Loucké pouti. V kostele bývá setkání s Mikulášem pro děti. Také pořádané koncerty jsou úspěšné.
Po celý školní rok probíhá výuka náboženství pro děti, děti mají možnost setkávat se na faře a v létě se zúčastnit dětských táborů.
Podle názvu patřila osada k místům "vodním". Louka (staroslověnsky "Iraka") znamenalo místo u vody, ve vodnaté krajině, porostlé travou. V jednom případě se objevuje záznam, kde jsou Luka nazvána latinským překladem svého jména - Pratum a lze se setkat i s latinským Naluce. Tyto názvy byly používány až do dob Komenského, který v roce 1633 ve své mapě poprvé uvedl výhradně německý název "Wiese".
V údolí řeky Jihlavy, chráněno vysokými stráněmi, 12 km jihovýchodně od okresního města, leží městečko, Luka nad Jihlavou.
První stopy člověka se v této obci objevily v mladší době kamenné. Dlouho se držel názor, že tato část Českomoravské vrchoviny je archeologicky sterilní a nezajímavá. Soudilo se, že ještě ve středověku byla Českomoravská vrchovina pokryta širokým neprostupným hvozdem, kterým vedly pouze stezky (lovětinská, haberská). Z okolí obce však pocházejí dva nahodile nalezené předměty z mladší doby kamenné. Prvním je kamenný mlat z doby s kulturou lineární keramiky, nalezený v lese pod "Babylonem" u Svatoslavi. Druhým je vrtaný kamenný nástroj z doby s kulturou volutové keramiky, nalezený v roce 1923 na "Balkáně". Nálezy jsou umístěny v muzeu v Jihlavě.
Vznik a rozvoj hornických center na Jihlavsku přilákal na tato místa kolonizační proud řemeslníků a obchodníků. Současně se tedy také zvýšila potřeba vybudovat širokou oblast zemědělského zázemí. Tak lze vysvětlit vznik nových kolonizačních středisek na třebíčském opatství.
Bezpečně je obec doložena až k roku 1378, odkud pochází zmínka o faráři Petrovi de Luca. Románská okénka na věži farního kostela sv. Bartoloměje však dokládají mnohem vyšší stáří Luk. Od té doby vystřídala Luka mnoho majitelů, až roku 1768 rod Kouniců prodal Luka za 154 000 rýnských Josefu, svobodnému pánu Widmannovi. Pak už Luka nepřetržitě patřila hraběcí rodině Widmannů Sedlnických.
Císařovna Marie Terezie svým diplomem z 24. května 1755 povýšila Luka na městečko. 28. října 1796 udělil císař František II. Lukám privilegium konání pěti výročních trhů.
Velký rozmach obce nastal s vybudováním železnice v roce 1870. V této době měla Luka 1 347 obyvatel. Na začátku století už to bylo 1 802 a v roce 1910 se počet obyvatel poprvé přehoupl přes dva tisíce, tedy 2 007 občanů.
Počátkem 20. století byly Luka živým městečkem. V Lukách byly čtyři hostince, mlýn, továrna na pletenou a stávkovou přízi, přádelna, parní pila a lihovar velkostatku. Dále zde bylo možné najít poštu, telegraf i telefon, četnickou stanici, dobrovolný hasičský sbor (od roku 1879), kontribuční záložnu (od roku 1865) a občanskou záložnu (od roku 1909). I společenský a kulturní život byl v Lukách čilý. V obci působily tři humanitní spolky a od roku 1909 byla k dispozici veřejná knihovna pro lid, čítající 600 svazků. Knihovna byla majetkem "Vzdělávací živnostensko-řemeslnické besedy v Lukách". Dříve se tato beseda nazývala "Vzdělávací spolek", který byl založen už v roce 1896.
V Lukách byla pětitřídní jubilejní obecná škola císaře Františka Josefa I. se 359 žáky. V roce 1908 musela být škola rozšířena ještě o čtyři třídy, neboť její kapacita již nepostačovala. V roce 1902 dal Antonín hrabě Widmann Sedlnický postavit opatrovnu (mateřskou školku), kterou navštěvovalo 72 dětí a která stála nedaleko škol.
- Vladimír Urbánek (1894 - 1964)se narodil v Lukách nad Jihlavou v domě č. 104 na náměstí jako nejstarší ze tří synů Antonína Urbánka, učitele zdejší obecné školy, a Kateřiny Urbánkové, rozené Wiesnerové.
V. Urbánek rozvinul bohatou mimoškolní činnost. Byl neobyčejně pilný autor. Jeho články můžeme najít prakticky v každém čísle Jihlavských listů, často na první straně, kterou stačil někdy pokrýt celou sám. Obdivuhodná je i žánrová pestrost: psal články, komentáře, polemiky, krátké zprávy, fejetony, básně, recenze knih a divadelních představení. Jeho přičiněním dosáhly Jihlavské listy ve dvacátých a třicátých letech vynikající obsahové i typografické úrovně a jsou čtivé i v dnešní době. Jeho práce na poli žurnalistickém byla náležitě oceněna, když byl v roce 1925 požádán, aby se stal zpravodajem České tiskové kanceláře.
Vladimír UrbánekNejzáslužnější však byla Urbánkova práce osvětová, zaměřená především na venkov a obce se smíšeným česko-německým obyvatelstvem. O osvětové práci nejen psal, ale aktivně se do ní významným způsobem sám zapojil. Byl členem několika spolků a společností, řadou funkcí byl pověřen též v domovské obci. Po celý svůj život byl v těchto spolcích mimořádně aktivní
Vladimír Urbánek byl po konci 2. světové války uvězněn za údajnou kolaboraci s Němci. Celý proces byl zpolitizován a Urbánek byl pravděpodobně neprávem uvězněn na 3 roky. Tato událost víceméně znamenala konec jeho spisovatelské a žurnalistické práce.
Mlčení o osobě a díle Vladimíra Urbánka trvalo přes padesát let. Byl to neobyčejně pracovitý a všestranně nadaný člověk, který pozvedl vlastivědu a národopis Horácka na vysokou úroveň. Je velká škoda, že po roce 1945 již nemohl ve své práci pokračovat.
- Alois Josef Pátek (1850 - 1927) byl jedním z nejvýznamnějších učitelů na národní škole v Lukách nad Jihlavou. Kromě činnosti učitelské vynikl také jako vlastivědný pracovník, spisovatel a organizátor kulturního dění ve všech místech, jimiž jako učitel prošel.
Podstatná část jeho spisovatelského díla vznikla právě v době jeho učitelského působení v Lukách v letech 1897 - 1905. Napsal celkem čtyři samostatné knížky, několik článků do odborných historických časopisů, množství vlastivědných článků do novin a také články a úvahy do pedagogických časopisů.
A. J. Pátek byl nejen velmi dobrý pedagog, pilný vlastivědný, kulturní a spolkový pracovník, ale měl přínos i pro obec. Na náměstí vysázel velkolisté lípy, při cestě k nádraží stromy ze školní zahrady, další stromky daroval do Panské Lhoty, Puklic a do Třeště. Rovněž na loucké škole provedl řadu vylepšení a po úmrtí ředitele C. M. Hrudy byl pověřen dočasnou správou školy.
Pátek se významně zasloužil o zlepšení úrovně národního školství nejen v Lukách, ale i na celém Jihlavsku. Na školách, v nichž učil, zaváděl tělocvičny, zahrady, knihovny a dle možnosti také divadlo. A. J. Pátek po sobě zanechal úctyhodné dílo.
- Zámek Luka nad Jihlavou
- Jízdárna pod zámkem
- Kostel svatého Bartoloměje
- Sýpka
- Boží muka
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Skleník
(Zdroj: Wikipedie)