Představení dvou kulturních památek v Jedovnicích - pískovcových křížů z let 1800 a 1801. Jejich zobrazení na starých mapách, zjištěné opravy a úpravy. Chronogramy na křížích a jejich překlad.
Třetí a nejstarší kříž ze stejné řady - kříž v Senetářově. Zjištěné analogie z okolí - Holštejna, Rozstání a okolí Ptení.
Nejstarší písemná zmínka o Jedovnicích pochází z roku 1251. Historie tohoto městysu položeného v malebné kotlině mezi lesy je však starší. Souvisí s osídlováním kraje slovanským obyvatelstvem, živícím se zemědělstvím a dobýváním železné rudy.
Za zakladatele jedovnického panství a rodu pánů z Holštejna je považován Crha z Čeblovic. Pocházel z Tišnovska, jeho rodná ves Čeblovice poblíž Lažánek zanikla. Poprvé se Crha vyznamenal statečným postojem proti Tatarům, za to byl jmenován rytířem krále Václava I.
Stará P O V Ě S T vypráví o původu jména obce Jedovnice, souvisejícím s příjezdem Crhy. Tehdy měla ves asi 15 domků, jejichž obyvatelé se živili zemědělstvím, rybolovem a pálením dřeva v milířích pro rudické železáře. Crha se zeptal jednoho starce, jak se vesnice jmenuje a ten odpověděl, že ves zatím jméno nemá. Na to Crha reagoval v horáckém nářečí : „Tak já teda jedo v nic?“ A rozhodl se, že obec pojmenuje J E D O V N I C E.
V okolí bylo v minulosti několik obcí, které již před několika staletími zanikly. Nejvýznamějšími z nich byly osady Bystřec, Budkovan a Vilémov.
V bývalé osadě Bystřec je od roku 1975 prováděn systematický archeologický výzkum. Jeho výsledkem je odkrytí půdorysu celé osady, která čítala 19 usedlostí. Různý počet komor (2-8) v těchto usedlostech svědčí pro značnou majetkovou diferenciaci. Jsou zde doloženy stavby kůlové, srubové konstrukce, celokamenné komory (sýpky) a přístřešky lehké dřevěné konstrukce. Výsledkem je také obrovské množství nálezů nejen keramických a kovových, ale i látek organického původu. Bylo možné rekonstruovat způsob založení vesnice, vyměření parcel i jejich návaznosti na zaniklé plužiny (pole), které jsou známy v celé ploše.
Smrtí Crhy v roce 1308 se osiřelé panství Jedovnice dostalo do rukou pánů z Lipé. Bylo zde centrum obchodníků, řemeslníků, vzkvétal rybolov, k dostání byly výrobky rudických železářů. R. 1335 byly Jedovnice povýšeny na městečko a nadány znakem modrého jelena v červeném poli.
Poté jedovnické panství vystřídalo několik majitelů, Jedovnice zažily útrapy třicetileté války, řádění Švédů i morovou ránu. R. 1743 se na panství přiženil hrabě Antonín Salm, který se později stal majitelem rájeckých statků. Zakládal hamry, uvedl do provozu první dvě hutě, vznikly kolonie dělnických domků - dnešní Chaloupky.
R. 1811 byl správou panství pověřen Hugo Salm. R. 1822 zachvátil obec zhoubný požár, zničen byl i kostel s farou a radnice.
V r. 1848 byla obcím dána samospráva. Za první republiky se Jedovnice staly vyhledávaným rekreačním místem.
V roce 1848 vznikla v Jedovnicích jedna z prvních národních besed, dokonce jedna z prvních na Moravě, více v rubrice kultura.
Z kulturních památek je nejvýznamější pozdně gotický kostel, postavený v 16. století namísto původního dřevěného. Kostel byl koncem 20 století moderně vyzdoben.
- klasicistní kostel svatého Petra a Pavla z let 1783-1785 s moderní výzdobou ze 60. let 20. století (Mikuláš Medek, Karel Nepraš, Jan Koblasa, Josef Istler a Ludvík Kolek)
- fara z roku 1781
- kamenný kříž u kostela z roku 1800
- kamenný kříž v Chaloupkách z roku 1801
- socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717 – Havlíčkovo náměstí
- socha Karla Havlíčka Borovského z roku 1900 – Havlíčkovo náměstí
(Zdroj: Wikipedie)