Mikulovice (okres Jeseník)

Hlavní, 790 84, Mikulovice, Tel.: +420 584 429 100, podatelna@mikulovice.cz
Mikulovice/Společnost - Mikulovice




V obci ještě odbočují silnice jednak ke Zlatým Horám, jednak k Vidnavě. Stejným směrem jako hlavní silnice vede i železnice, která se obloukem z Jeseníku přes polské Glucholazy vrací na naše území do Jindřichova a vede dále do Krnova. Historický jsou Mikulovice doloženy již od středověku. První písemná zmínka je z roku 1263. Osídlení údolí řeky Bělé je však určitě starší než dokládají první historické listinné záznamy. Můžeme se domnívat, že již minimálně od 10. století byl prostor dnešních Mikulovic předmětem zájmů prospektorů drahých kovů. Zlato bylo získáváno z náplavů řeky Bělé a Olešnice. Pozůstatky této činnosti nacházíme dodnes.

K těžbě zlata se lidé vraceli i v pozdějších obdobích. Velmi zajímavé ukázky pozůstatků tzv. „prstovitého dobývání“ můžeme vidět při cestě z Mikulovic do Ondřejovi, když projíždíme tzv. „Zlatým rohem“ podél potoka Olešnice. Mikulovice byly roku 1907 povýšeny na městys. Součástí je osada Buchberk, přejmenovaná na Bukovec, v roce 1960 byly připojeny dříve samostatné vsi Kolnovice a Široký Brod s příslušnými osadami. Z významnějších památek u nás máme kostel sv. Mikuláše ( z r. 1550). V roce 1903 byl přestavěn v historizujícím stylu. V interiéru se nachází reliéfní deska s výjevem čtyř evangelistů a ukřižování z 2.pol. 16. století, renesanční náhrobní deska majitele obce Wolfa Bibritsche z r. 1605. Dále staletý chráněný tis. Jeho stáří je odhadováno na 700 – 800 let, obvod kmene 298 cm, výška 13 m. Tis obecný červený ( Taxus baccata L. ) najdete u kostela, odbočíte na místní komunikaci, po pár metrech vlevo – dvůr rodinného domu č. p. 9.

Na závěr bychom ještě zmínili dvě lípy u pomníku sv. Jana Nepomuckého, jejichž stáří je odhadováno na 150 – 180 let. Lípa srdčitá (Tilia cordata Miller) má obvod kmene 300 cm, výška 26 m a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop) má obvod kmene 328 cm, výška 25 m. Jsou vedle autobusové zastávky v centru obce Mikulovice.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1263 pod názvem Villa Nicolai, tj. Mikulášova ves, avšak s poznamenáním, že byly založeny již za vratislavského biskupa Vavřince (†1232). Tehdy se o ně před biskupem soudili potomci otmuchovských rychtářů Vítka a Siegfrieda. Ves vznikla v průběhu kolonizace, kterou v 13. století na nově nabytém území Jesenicka prováděli vratislavští biskupové za pomoci osídlenců z Frank a Durynska, a pojmenována je zřejmě po svém lokátoru Mikulášovi. Ve středověku se zde u říček Bělá a Olešnice rýžovalo zlato.

Mikulovice patřily k majetku vratislavského biskupství, avšak v 15. a 16. století bývaly dávány v léno (roku 1527 je držela paní Světlíková). Od poloviny 16. století patřily přímo biskupovi v rámci frývaldovského panství, zdejší fojtství však bylo samostatným rytířským lenním statkem.

Kostel sv. Mikuláše s farou je zmiňován již k roku 1293. Později je však ves počítána k faře v Hlucholazech a od roku 1413 v Ondřejovicích. Samostatná farnost byla obnovena až roku 1672. Roku 1903 byl dosavadní malý kostel, jehož jádro pocházelo z doby kolem roku 1550, nahrazen novostavbou.

Roku 1907 byly Mikulovice povýšeny na městys (tento status ztratily při správní reformě roku 1949).

V roce 1960 byly k Mikulovicím přičleněny dosud samostatné obce Kolnovice (s osadami Terezín a Vysutá) a Široký Brod. K 1. lednu 1976 byl k obci přičleněn i Hradec s osadou Nová Ves, avšak ten se k 23. listopadu 1990 opět osamostatnil.

Mikulovice jsou členem Mikroregionu Zlatohorsko, svazku obcí vzniklého v roce 2001. Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník, a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd.

Součástí Mikulovic byla osada Bukovec (něm. Buchberg), založená roku 1786 parcelací vrchnostenského dvora na jižní straně Mikulovic. Pojmenována byla po tehdejším krajském hejtmanovi rakouské části Nisského knížectví, Antonu Mikuschovi von Buchberg. Brzy stavebně splynula se samotnými Mikulovicemi a roku 1976 byla i administrativně zrušena.

  • Franz Xaver Gröger (1874-1932) - vlastivědný pracovník

 

  • Římskokatolický farní kostel svatého Mikuláše. Trojlodní kostel v historizujícím slohu byl postaven v roce 1903 z iniciativy vratislavského biskupa kardinála Georga Koppa podle projektu brněnského architekta Richarda Voelkla. Zachovalo se původní vybavení z let 1903–1904, včetně věžních hodin a jednoho ze tří zvonů, zasvěceného svaté Františce a odlitého ve Vídeňském Novém Městě. Varhany v kostele pocházejí z roku 1929. Z předchozího kostela se zachoval reliéf se scénou Ukřižování a čtyř evangelistů z 2. poloviny 16. století a náhrobní deska z roku 1605. V roce 2006 byl kostel společně s uměleckými díly z interiéru, ohradní zdí a schodištěm zapsán ministerstvem kultury na seznam kulturních památek.
  • Tis červený u kostela, jehož stáří je odhadováno na 700-800 let (památný strom)socha
  • sv. Jana Nepomuckého mezi dvěma lípami (lípa srdčitá a lípa velkolistá - památné stromy)
  • V katastru obce se nachází areál muniční továrny a zajateckého tábora Muna včetně pomníku padlých válečných zajatců.

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz