Do Vřesiny vede tramvajová trať z Ostravy-Poruby do Kyjovic respektive tramvajová linka číslo 5 (Vřesinská–Zátiší) nebo linkové autobusy Connex Morava. Tramvajová linka i linkové autobusy jsou integrovány v ODIS, ve kterém Vřesina tvoří zónu 9 společně s Čavisovem, Dolní Lhotou, Horní Lhotou, Olbramicemi a Zbyslavicemi. (Zdroj: Wikipedie)
První známá písemná zmínka o obci je v listině o rozdílech knížectví opavského z roku 1377, kdy byla ves Vřesina s Hýlovem v držení pana Adama a připadla k dílu opavských knížat Přemka a Václava. Je však pravděpodobné, že Vřesina existovala již před tímto datem. Dobu jejího vzniku lze odhadnout na 2. polovinu 12. století až 1. polovinu 13. století, kdy v této oblasti probíhalo české osídlování.
Od 14. do 17. století jsou z dochovaných archivních písemností známá jména řady držitelů Vřesiny. Od roku 1461 se stala Vřesina na poměrně dlouhou dobu součástí velkopolomského panství ( postupně v držení pánů Donátů z Velké Polomě, Osinských z Žitné, Pražmů a dalších ). Od roku 1702 se stala Vřesina ( ves i dvůr ) součástí Klimkovického panství v držení Wilczků, v němž zůstala až do první pozemkové reformy, kdy byl dvůr rozparcelován.
V roce 1850 byla postavena nová škola, roku 1875 byla rozšířena na dvojtřídní.
Ve 2. polovině 19. století se začala Vřesina postupně měnit v dělnickou vesnici - přibývalo chalupníků a bezzemků, kteří odcházeli pracovat do ostravských dolů a vítkovických hutí.
Vřesinským rodákem je národní buditel Kazimír Tomášek, který se koncem 19. století podílel na rozvíjení českého kulturního a národního života v českých a slezských vesnicích. Na území obce se nachází jediná nemovitá kulturní památka, evidovaná ve státním seznamu: č.2116 - kaple
- Kazimír Tomášek, který se koncem 19. století podílel na rozvíjení českého kulturního a národního života v českých a slezských vesnicích.
kaple (s evidenčním číslem 2116). (Zdroj: Wikipedie)