Chotěšov (okres Plzeň-jih)

Svým původem sahá historie obce Chotěšov hluboko do středověku. První písemná zmínka je z roku 1115. V roce 1202 byl Hroznatou založen ženský premonstrátský klášter. Roku 1278, po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli, vítězné vojsko klášter úplně vyplenilo. Rozkvět kláštera je zaznamenám až v roce 1284 za vlády krále Václava II. V roce 1406 probošt Sulka zorganizoval vojsko proti vpádu Ruprechta Falckého do Čech. U Hradce se mu podařilo Ruprechta porazit a vyhnat ze země. Roku 1421 klášter vypálil Jan Žižka a zůstaly jen zříceniny. Velitel obránců byl zabedněn do vysmoleného sudu a před klášterní branou při cestě ke Stodu zaživa upálen. Na tomto místě stával dřevěný kříž a od roku 1687 sloup se sochou Panny Marie. V roce 1520 byla obec postižena morem, který si vyžádal mnoho obětí. V roce 1618 po dobytí Plzně Mansfeldem byl klášter stavovským vojskem obsazen a vypleněn. Klášter byl poté vypleněn ještě čtyřikrát, a to v roce 1620 při vpádu císařských vojsk, roku 1639, 1645 a 1647 Švédskými vojsky. V roce 1648 byl Chotěšov podruhé napaden morem. Roku 1652 navštívil klášter císař Ferdinand III. s císařovnou a synem Ferdinandem IV. V roce 1680 po selských bouřích na Tepelsku byla provedena výměna českých chotěšovských sedláků za německé sedláky tepelské. Roku 1756 byla dokončena stavba konventu podle návrhu J. Augustona ml. V roce 1757 se v Chotěšově za sedmileté války ubytoval pruský vojenský sbor a vyžadoval na klášteru vysokou kontribuci. V letech 1770 až 1771 byla tak velká nouze, že lidé umírali hlady. Kritickým bodem se stal rok 1782, kdy císař Josef II. zrušil klášter a 44 jeptišek muselo klášter opustit. Majetek zrušeného kláštera byl předán nově utvořenému náboženskému fondu. Jeho správou byl pověřen císařský vrchní Karel Ipold. Roku 1822 koupil celé panství kníže Karel Alexandr von Thurn-Taxis z Regensburgu. V roce 1925 mu bylo panství po první pozemkové reformě zabráno a byl mu ponechán jen areál kláštera. V roce 1945 přechází klášter jako součást konfiskátu do majetku československého státu. V roce 1991 jej převzala obec Chotěšov, v jejíž správě je dodnes. S účinností od 1.7.2010 byl klášter Chotěšov uznán za Národní kulturní památku.

• F.X. Margold (1887 – 1967) – významný malíř a architekt, poslední stavitel katedrály sv, Víta v Praze          
• Václav Hataj (1888 – 1954) – řídící učitel (zakladatel české školy v Chotěšově), kronikář

Mezi pamětihodnosti patří klášter založený Hroznatou v letech 1202–1210, farní kostel Narození Panny Marie z roku 1366, mariánský sloup z r. 1687, sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1700 a morové sloupy.