Obec Palkovice tvoří dvě části - Palkovice a Myslík. Leží v předhůří Beskyd v okrese Frýdek-Místek.
Mají 3125 obyvatel a katastrální rozlohu 2174 ha. Centrum obce leží v nadmořské výšce 332 m a nejvyššími body obce jsou Kubánkov (662 m n.m.) a Kozlovická hůrka (612 m n.m.). Západní část obce lemuje pohoří Palkovické hůrky (přes 500 m n.m.), ve kterém byla v roce 1969 zřízena přírodní rezervace o rozloze 18,33 ha s jedinečnou ukázkou základních vegetačních typů s bohatým bylinným patrem.
Obcí protéká říčka Olešná, na které byla na počátku 60. let vybudována stejnojmená rekreační přehrada o rozloze 86 ha. V obci je vybudována sjezdovka s umělým osvětlením a umělým zasněžováním. Krásná okolní příroda a také blízkost přehrady Olešná nabízí mnoho příležitostí ke sportovnímu a turistickému vyžití.
Obec je kvalitně zabezpečena po všech stránkách občanské vybavenosti. Obě části jsou plně plynofikovány a pokryty vodovodními sítěmi. Podstatná část má vybudovanou kanalizaci, v jejíž výstavbě se dále pokračuje. V obci je zřízena základní a mateřská škola, v kulturním domě je v provozu stálé kino. Mají zde ordinaci dětský lékař, dva všeobecní lékaři pro dospělé a zubní lékařka.
Spojení s okolními městy Frýdek-Místek, Ostrava, Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm zabezpečuje hustě pokrytá autobusová doprava. V obci je v provozu několik prodejen potravin, železářství, drogerie, pošta, dvě cukrárny, restaurace a pohostinství. Celodenní stravování poskytují čtyři restaurační podniky.
V počátcích kolonizačního procesu bylo území mezi Odrou, Ostravicí a Beskydami rozděleno mezi hrabata z Hückeswagen a olomoucké biskupy. Biskupský majetek tvořila část bývalého hückeswagenského panství přiléhající ke slezské hranici. Nejstarší písemný pramen dokládající existenci obcí na Místecku pochází z listiny z roku 1258.
popis fotky
Vztahuje se k 66 lánům, určeným pro kolonizaci poblíž Staříče (tzv. Codex diplomaticus regni Bohemiae). V roce 1267 se v tzv. závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (1242-1281), objevuje Stará Ves, Paskov, Místek a Sviadnov. O necelé dva roky později se v zakládací listině Brušperka objevují i Fryčovice, v 70. letech 13. století také Chlebovice. Hrad Hukvaldy se poprvé prokazatelně uvádí v roce 1285, v roce 1294 pak Sklenov a Kozlovice. V roce 1288 se jižně od Místku zmiňují Kunčičky u Bašky a zaniklá ves Heynrichsdorf, v roce 1299 obec Metylovice. Další okolní vesnice a města jsou v průběhu následujících let připomínána v různých listinách (např. Lhotka roku 1359), ale název obce Palkovice zde dosud není. Při požáru hradu Hukvaldy v r. 1762 shořely veškeré písemné dokumenty, historikové proto mohou vycházet jen z několika málo listin. Domnívají se, že Palkovice se mohly původně jmenovat i jinak (např. Habrnovice).
První písemná zpráva o Palkovicích pochází z roku 1437. V těchto letech již pravděpodobně obec delší dobu existovala. Tuto listinu, v níž se hukvaldské a šostýnské panství zastavují Mikuláši Sokolovi z Lamberku, vydal 25. 2. 1437 císař Zikmund. Palkovice vznikly patrně někdy v průběhu první poloviny 14. století jako přímý majetek olomouckých biskupů a nejpozději od roku 1437 byly integrální součástí hukvaldského panství. Ves patřila typologicky mezi lesní lánové vsi se značným počtem selských statků typickým pro vsi kolonizační. Palkovice byly podle Ladislava Hosáka pojmenovány po lokátoru Čeňkovi Palkovi z Bravantic. Publikace Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. uvádí, že základem jména Palkovice je slovo Palek (zn. ves lidí Palkových), patrně deverbativum k paliti. Podle pověsti byly Palkovice rozděleny na dvě poloviny cestou a tak zněl původní název Puolkovice.
První písemná zmínka o Myslíku pochází z roku 1564. Listina Jana Očka, biskupa Olomouckého, vydává svědectví, že obec Mestlishow, za dřívějších pánů psáno Myslikov, existovala již ve 14. století. K založení obce došlo nejpozději v 1. polovině 15. století, přesněji okolo roku 1437, nedlouho po husitských válkách. Myslík byl stejně jako Palkovice součástí majetku olomouckého biskupství. Původní název Myslíku zněl pravděpodobně Myslíkov, což potvrzuje také zdejší časté příjmení Myslikovjan. První konkrétnější údaje o obyvatelích pocházejí z konce 16. století. Záznamy o této době informují o fojtu Pavlovi, který vlastnil louky, rybníky, 2 mlýny, pole, krčmu a fojtství.
Do počátku 14. století bylo patrně údolí Olešné ještě neosídleno. Impulsem ke kolonizaci se staly listiny vydané olomouckým biskupem Dětřichem v roce 1299. První z nich byla datována 29. 9. 1299 a byla určena Farkašovi, synovi Vlka z Násilé (dnes Nasiedle v Polsku). Farkašova rodina se pohybovala v okruhu opavského knížete Mikuláše a Farkašův otec (Vlk z Násilé) byl svědkem při sepisování listiny z roku 1297, která rozdělovala državy olomouckého biskupa a opolského knížete. Druhá listina, rovněž z roku 1299, je datována později než listina Farkašova, ale udělená práva v ní obdržel, jak vyplývá z Farkašovy listiny, její adresát dříve než Farkaš, byla vystavena pro osoblažského fojta Gerlacha.
V roce 1437 zastavil král Zikmund hukvaldské a šostýnské panství Mikuláši Sokolovi z Lamberka. Součástí jeho zástavní listiny je i nejúplnější soupis obcí hukvaldského a šostýnského hradního okruhu. Mezi obcemi jsou prvně jmenovány Palkovice.
Kromě vymezení hranic území o rozloze 60 lánů (až 3 000 ha) se Farkašovi mimo jiné ukládalo vykácet les, zřídit mlýny, pole a založit město, nazvané Farkasstadt. Za to byl povinen on i jeho dědicové vojenskou službou s jedním zbrojnošem. K založení města však nedošlo. Samotní páni z Násilé se na dlouhou dobu z historických pramenů vytratili a znovu se objevili až ve 2. polovině 14. století. Ne však již v okruhu hukvaldského panství. O necelých 100 let později (roku 1395) se v prostoru Farkašova léna setkáváme s další vesnicí, Habrnovicemi.
popis fotky
Spory o hukvaldsko – frýdeckou hranici sahají až do druhé poloviny 13. století. Tato hranice byla zároveň hranicí mezi Moravou a Slezskem. Nejstarší smlouvou, jenž územní spory řešila, byla smlouva z roku 1297 mezi olomouckým biskupem Theodorikem a knížetem Měškem. Situace se zkomplikovala v roce 1402, když tehdejší držitelé Hukvald, Lacek a Vok z Kravař, prodali část panství (Místek, Frýdlant, Kunčice, Sviadnov, Habrnovice) těšínským knížatům Přemkovi a jeho synu Bolkovi. Tímto kupem se hranice mezi Moravou a Slezskem posunula na jih a Místecko se stalo součástí těšínského Slezska. S koupí se spěchalo a v listině nebyly přesně stanoveny hranice, čímž vznikly spory o pozemky. Lesa Rovně mohli společně užívat knížecí i biskupští poddaní. Biskupovi lidé se pak neměli vkládat do pozemků knížecích poddaných po obou stranách Olešné. Kníže i biskup mohli v Rovni lovit zvěř, obyvatelé Palkovic si směli podržet vyklučené role v pustých Habrnovicích.
- Kostel svatého Jana Křtitele
- Kaple Sedmibolestné panny Marie na Myslíku
- poutní místo Lurdy