Bludov (okres Šumperk)
Jana Žižky, 789 61, Bludov
Telefon:
+420 583 301 441
E-mail:
info@ou.bludov.cz
Web:
http://www.bludov.cz
Obec se nachází na úpatí jesenického předhůří, zčásti v rovině Mohelnické brázdy, zčásti stoupá do svahu pod kopec Háj(=Senová)(631m), jehož jižní svah nese podle bývalého bludovského hradu název Hradisko. Střed obce, v němž stojí farní kostel, má nadmořskou výšku 306 m, zatímco poslední domy v severní části obce leží už ve výšce 375 m. Na jižním konci se zvedá vrch Brusná (366 m), pod nímž na odvrácené straně od obce leží železniční stanice Bludov, která je do jisté míry křižovatkou, neboť se tu rozbíhají tratě Šumperk – Zábřeh a Šumperk – Hanušovice. Ještě větší význam má Bludov jako křižovatka silničních tras, kdy se tu potkává hlavní tah I/11 Hradec Králové – Šumperk – Ostrava a I/44 Olomouc – Šumperk-Jeseník.
V západní části obce leží Lázně Bludov, v jejich blízkosti je i železniční zastávka Bludov-lázně. Odlehle od obce se na severozápadní straně nachází koupaliště Vlčí Důl a na jižní straně na řece Moravě Habermannův mlýn, který byl inspirací pro stejnojmenný film. Severně, v lesích, se pak nachází poutní místo nazývané Kostelíček, přesněji Kostel Božího těla.
(Zdroj: Wikipedie)
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, Bedřich z Žerotína oznamuje (r. 1565) bludovskému poddanému, že se zříká odůmrtního práva v Bludově.měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Žerotínský erbRoku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
- ThDr. Jarolím Adámek, CSsR.
- Josef Václav Barnet - Směšný
- Dr. Jan Březina
- Plk. gšt. Karel Hlásný
- Bohuslav Indra
- Adolf Kašpar
- Rudolf Kašpar
- JUDr. Josef Cyril Kotrlý
- František Pavlů
- Kpt. František Pazour
- Zdeněk Pospíšil
- Zřícenina hradu Bludov - skromné zbytky hradu z 13. století postaveného Bludem III. Zanikl za uherských válek po dobytí Matyášem Korvínem. Zbytky hradního zdiva byly použity v pol. 19. stol. na stavbu silnice.
- Zámek Bludov s areálem parku - trojkřídlý renesanční zámek v centru obce z 1. třetiny 17. století, rozšířen v r. 1708. Vedle zámku je park o rozloze 9,16 ha, založený v 18. století, s řadou hodnotných dřevin a několika památnými stromy, z nichž nejstarší je lípa srdčitá, jejíž věk je odhadován na 600 let. Zámek je sídlem rodiny Mornstein-Zierotin.
- Kostel Božího těla s areálem - poutní kostel, ležící asi 3 km severně od obce. Jedná se o jednolodní barokní stavbu ze 2. poloviny 18. století. V areálu kostela se dále nacházejí:
- Kaple P. Marie Lourdské (nad pramenem) - drobná barokní architektura ze druhé poloviny 18. století
- sloupková boží muka z roku 1683
- kříž - drobná kamenická práce z roku 1843
- Kaple Nejsvětějsí Trojice - u silnice mezi Bludovem a Šumperkem, drobná barokní architektura z 2. poloviny 18. století
- Venkovská usedlost čp. 118
- Venkovský dům čp. 120
- Venkovská usedlost čp. 125
- Venkovská usedlost čp. 126 se stodolou - lidová architektura s arkádovým náspím s dvouvjezdovou stodolou, datované do roku 1858
- Venkovská usedlost čp. 127
- Sýpka v Horním (Bludovském) dvoře čp. 193 severozápadně obce
- Sousoší Nejsvětější Trojice u kostela sv. Jiří - kamenická práce z konce 18. století s novějším podstavcem, ikonograficky odvozené od sochy Nejsvětější Trojice v Šumperku
- Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela sv. Jiří - kamenická práce z roku 1818
- Socha sv. Rocha u cesty na Bludoveček
- Kostel svatého Jiří
- Hrobka Žerotínů pod sakristii kostela sv. Jiří, mimo jiné je zde pochován Karel starší ze Žerotína