Lutín

Školní, 783 49, Lutín, Tel.: +420 585 944 323, e-podatelna.ou@lutin.cz
Lutín/Společnost - Lutín




Symboly obce využívají jako základního motivu zejména vzory starých pečetidel obcí Lutína a Třebčína, jejichž tvary jsme si zvykli pravidelně vídat v hlavičce našeho Obecního zpravodaje. Málokdo však patrně zná jejich historický původ. Písemné zmínky o Lutínu sahají do 13. století, přesně do roku 1234, avšak rok vzniku pečetidla není znám. Zachovaly se jen dva otisky z 18. století, na nichž jsou v kruhovém poli zobrazeny tři kužele s hroty do středu, po stranách jsou dvě hvězdičky, jejichž význam se nepodařilo zjistit. Lutín náležel od svého počátku až do roku 1850 k biskupskému, později arcibiskupskému chrámu sv. Václava v Olomouci, a proto je velice pravděpodobné, že tyto kužele pocházejí ze znaku biskupství, který měl těchto kuželů ve znaku celkem šest, stříbrných v červeném poli. Ve znaku obce jsou tyto tři kužely umístěny do jeho nejčestnější části, v heraldice zvané „hlava štítu“, a to v barvách stříbrné a červené.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131.

(Zdroj: Wikipedie)

  • Ludvík Sigmund rodák z Třebčína, který v r. 1868 položil základy pozdějšímu rozmachu obce v pumpařství, když se stal pomocníkem lutínského studnaře Tomáše Vychodila. V r. 1876 byl již majitelem pumpařské živnosti a pracoval společně se syny Janem a Františkem. Právě tito dva Sigmundové rozšířili podnik tak, že byl známým nejen v okolí, ale v celé tehdejší republice a brali si příklad a samozřejmě i soutěžili s Baťou ze Zlína.
  • Ing. Jan Sigmund (syn Jana), kterému se podařilo těsně přeolomouc-gruntaad okupací ještě některé stroje zaslat bratrovi do Anglie na rozjezd výroby filiálky v Newcastlu. Zřejmě i toto byl jeden z důvodů proč byl zatčen a v r. 1942 popraven v Kounicových kolejích v Brně. Na budově Společenského domu Sigmy (postaveného ve 30-tých letech) byla v r. 1992 odhalena Ing. Janu Sigmundovi pamětní deska.
     
  • Karel Dostál-Lutinov – význačnou osobností je i kněz, spisovatel i politik Lutinov narozen 1871 v Prostějově. Jeho otec je rodák z Lutína a pseudonym „Lutinov“ si zvolil Karel Dostál právě podle naší obce. Byl knězem, který však velkou část svého života věnoval literární činnosti a veřejné práci. Byl člen tzv. „Katolické moderny“ a jeho fara byla také domovem pro mnohé umělce, hlavně malíře a sochaře. Žil neobyčejně rušným životem a zemřel předčasně r. 1923 - odkaz na životopis.

  • PhDr. Antonín Přichystal se narodil r. 1921 v Třebčíně a po studiu na reálce v Prostějově a na Masarykově univerzitě v Brně nastoupil jako učitel na základní škole v Šumvaldě. Od r. 1950 působil v Olomouci jako učitel na pedagogické škole a institutu a od r. 1964 nejdříve jako odborný asistent a následně jako vedoucí katedry dějepisu na pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Od roku 1972 byl ředitelem Státní vědecké knihovny v Olomouci. V období let 1950-1964 žil v Třebčíně a na odpočinku roku 1986 vypracoval pro Třebčín stručné dějiny „Pohledy do minulosti a současnosti Třebčína.“ K rodišti měl vřelý vztah a byl zapojen i do veřejného života.

Památky v obci a okolí
V obci jsou dvě nemovité kulturní památky v okrese Olomouc s celostátním významem. Jedná se o sochu anděla na křižovatce silnic do Třebčína a Slatinic a kapli sv. Floriána u silnice do Olšan u bývalého vojenského skladiště (Magacíny). Další památkou je kaple Nanebevzetí Panny Marie. Nejcennější gotické památky – kamenná Pieta z počátku 15. století, dřevěné sochy Madony s děťátkem z poloviny 15. století a Madony se svatozáří z poloviny 16. století jsou od počátku 60-tých let umístěny v zabezpečených výstavních prostorách hradu ve Šternberku a v Arcidiecézním muzeu Olomouc.

Socha anděla
Socha se nachází v západní části obce u rozcestí silnice do Slatinic a Třebčína, parc. č. 523. Stojí na mohutném zděném hranolovém podstavci se soklem, ukončeným profilovanou římsou. Je osazen nízkým podstavec zdobeným kartuší s rokajem. Nad ním kamenná socha klečícího anděla s velkými křídly, držícího v rukách vysoký kovový kříž. Na zděném podstavci vzadu v čtvercové vpadlině nápis: "Postaveno nákladem obce L.P. 1898." Na zadní straně soklu nad kartuší letopočet 1788 a pod ní v rozích kryptogram O: /L : F:/.

Kaple sv. Floriána
kaple sv. FloriánaKaple se nachází na jižním okraji obce, asi 100 metrů vpravo od silnice do Olšan, parc. č. 366. Volně stojící kaple je vybudována na čtvercovém půdorysu s obloukovým závěrem. Nad vstupem se segmentovým záklenkem se vypíná trojúhelníkový štít. Fasáda, ukončená profilovanou oběžnou římsou, byla členěna hladkými pilastry s římsovými hlavicemi. Nad kaplí se vypíná polygonální věžička, po obvodu prolomená půlválcovými nikami s konchami, ukončená dřevěnou polygonální lucernou a plechovou cibulovou střechou. Makovice i vrcholový kříž dnes chybí. Polygonální lucerna je opatřena zbytkem dřevěných žaluzií. V interiéru, zaklenutém konchou, je zachován zbytek zděného oltáře s dřevěnou menzou. Přední stranu oltáře prolamuje mělká obdélná vpadlina. Mobiliář ani zvon se nedochoval. Odstraněna byla také vstupní ozdobná mříž. Kaple je chráněnou kulturní památkou, zapsanou ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek. Pochází z první poloviny 19. století a je typologicky ojedinělým dokladem pronikání empírové architektury do drobných rustikálních sakrálních staveb. Bohužel, kaple se v současné době nachází v havarijním stavu. V budoucnu je však možná její rekonstrukce.

Kaple Nanebevzetíkaple Nanebevzetí Panny Marie Panny Marie
Kaple byla postavena v roce 1756, rekonstrukce proběhly v letech 1930 a 1999. Slavnostní vysvěcení kaple Nanebevzetí Blahoslavené Panny Marie v Lutíně proběhlo 27. srpna 1999. Byla to velká slavnost. Po více jak půl roku trvající opravě byla místní kaple zpřístupněna veřejnosti a začala znovu plnit svůj účel. Oltář slavnostně vysvětil arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Mons. Jan Graubner a koncelebrovali i P. Petr Gatnar, arcibiskupův sekretář, P. Antonín Ptáček, P. Eduard Krumpolc, P. Oldřich Ulman a jáhen Ing. arch. Tomáš Černoušek. Mezi pozvanými hosty byl též Ing. Jan Březina, přednosta Okresního úřadu Olomouc, zastoupený Mgr. Marií Mazánkovou, vedoucí kanceláře přednosty, zástupci zhotovitelů, starostky a starostové z obcí mikroregionu, Obecní rada a zastupitelstvo Lutína a zástupci věřících. Pěvecký sbor při obřadu řídil P. Josef Olejník. Mše byla sloužena v kapli za hojné účasti jak lutínských občanů, tak obyvatel okolních obcí. Byla to vzácná příležitost, zvláště pro naše starší spoluobčany, spatřit na vlastní oči arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského Mons. Jana Graubnera v naší obci. (obecní zpravodaj č. 24/1999)

kaple sv. Floriána v Třebčíně
Mezi památky regionálního a místního významu patří i kaple sv. Floriána v Třebčíně. Zajímavostí je i pomník obětem světových válek z r. 1928 kde ženská figura je prací sochaře Julia Pelikána. Přírodní zvláštnosti v okolí nejsou, je snad možné jen připomenout, že na návrší za „Magacínou“ byly zjištěny zbytky dřívějšího osídlení. Hlavní cyklotrasy jdou i mimo obec, ale tím, že silnice vedou z obce do sedmi směrů, je bohaté spojení využívané též cyklisty a to značně do lázní ve Slatinicích.




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz