Háj ve Slezsku

Vznik osad lze předpokládat na počátku 13. století. Osady vznikaly zřejmě z potřeby hlídat panství velkopolomské proti sousednímu panství kravařskému, benešovskému a hlučínskému.
K první integraci osad Háje, Chabičova a Smolkova došlo v roce 1922, ke druhé v roce 1979, kdy se k Háji připojily Jilešovice a Lhota.
Od 1. ledna 1970 nese obec název Háj ve Slezsku.
Nejmladší z osad je Háj, který vznikl na pozemcích po parcelaci chabičovského dvora v roce 1784. Část prvních osadníků byli utečenci ze sousedního Pruska. Od roku 1850 zde byl budován moderní cukrovar s první kampaní v roce 1859. Činnost ukončil v roce 1931. Od roku 1855 zde po nově vybudované Ferdinandově dráze projíždí vlak. V roce 1877 je osadníky vybudována novogotická kaple P. Marie, dnes slouží jako galerie.
Háj je rodištěm několika významných osobností. V budově dnešního hotelu se v roce 1829 narodil Antonín Vašek, slezský buditel, otec Petra Bezruče. Druhým významným rodákem je spisovatel Vladislav Vančura, který se narodil v roce 1891 ve zdejším cukrovaru. Památku těchto osobností připomínají pamětní desky a pomník. V parčíku u nádraží se nachází pomník Petru Bezručovi, z roku 1959. Významnou osobností se stal i MUDr. František Dohnálek, který v obci 40 let působil jako lékař a zde v roce 1904 vystavěl pozoruhodnou vilu obklopenou parkem.
Součástí Háje ve Slezsku je místní část Chabičov, která je připomínána od r.1377, s mlýnem z roku 1404. V roce 1792 zde byla zřízena škola. Od roku 1821 je Chabičov samosprávným. Dominantu tvoří novorománský kostel sv. Valentina, vysvěcen v roce 1911. Za osvobozovacích bojů byla osada včetně kostela poškozena. Místo původní kaple stejného zasvěcení označuje kříž z roku 1902. Na hřbitově z roku 1908 je hrob Vaškovy rodiny, prapředků Petra Bezruče. K Chabičovu patří návrší Ostrá hůrka (315 m n.m.), významné místo slezského obrození – v letech 1869 a 1918 se zde konaly tábory lidu. Slezsko se na nich hlásilo ke státní jednotě s Moravou a Čechami, odmítalo germanizaci a požadovalo české školství. V roce 1918 tu manifestovalo na 40 tis. lidí za vznik Československého státu. V roce 1929 zde byl slavnostně odhalen Památník slezského odboje, zničený Němci v prosinci roku 1938, obnoven byl v roce 1969. V sarkofágu památníku jsou uloženy artefakty, jejichž součástí je prsť z bojišť 1. a 2. světové války, popravišť a koncentračních táborů.
Další místní částí je Smolkov, poprvé zmiňován v roce 1377. Stávala zde dřevěná tvrz, na jejímž místě byl vystavěn po roce 1739 barokní zámek. Od roku 1837 do roku 1945 jej vlastnil Řád německých rytířů. Od roku 1925 byl využíván jako sirotčinec, dnes slouží zámek jako Domov pro seniory Ludmila. V roce 1973 byl vybudován nad obcí pomník (tank na podstavci), jež má připomínat boje při dobývání tvrze v roce 1945. Smolkovská tvrz na kopci Padařov - nyní vojenská památka - byla vybudována v letech 1936 – 1938, jako součást pevnostního pásma. Tvoří ji pět objektů vzájemně propojených v podzemí. Kolem objektů tvrze vede naučná stezka.
Místní část Jilešovice, o nichž je první zmínka též v roce 1377, jsou samosprávné od roku 1864, kdy na počest této události byla vysvěcena kaple sv. Jana Nepomuckého. V tomtéž období byl vybudován mlýn, který během staletí prošel mnoha přestavbami a dnes již neslouží svému účelu. Nedaleko je areál zdraví a penzion Kamenec.
Místní část Lhota je poprvé uváděna v roce 1413. Budova vodního mlýna, připomínána již v 15. století, byla mnohokrát přestavována, takže ztratila historický vzhled. Jeho současná podoba pochází z let 1946 – 1947. Dnes mlýn nese název „Mlýn u vodníka Slámy“a slouží k soukromému podnikání a společenským akcím. Hřbitovní kaple byla postavena v roce 1904.
Obec má moderní infrastrukturu, vodovod, kanalizaci, čistírnu odpadních vod, je plynofikována. V obci je pošta, informační středisko s knihovnou, mateřská, základní a umělecká škola, zdravotní středisko, lékárna, spořitelna. Svou činnost zde rozvíjejí tři zemědělské podniky. V obci pracuje kovovýroba, montážní a stavební firmy, výroba nábytku, tiskárna a podnik zpracovávající maso.
 Na bohaté spolkové činnosti se podílejí hasičské sbory, zahrádkáři, myslivci, sokolské jednoty, junácké středisko, kluby seniorů a další občanská sdružení. Je zde nový moderní sportovní areál. V létě je v přilehlých štěrkovnách možnost koupání a rybaření. Jsou zde i v okolí značené cyklotrasy, výletní restaurace, hotel. Naučná stezka „Hájeckými chodníčky“ spojuje významná okolní místa, vážící se k historii obce a regionu.

•    Ludvík LUKÁŠ, narozen 1897, hostinský, popraven za odbojovou činnost 3. února 1943.
•    Valentin DUMBROVSKÝ, narozen 1901, rolník, vězněn za odbojovou činnost, zahynul 4. srpna 1943.
•    Oldřich GRACA, narozen 1902, policista, popraven za odbojovou činnost 31. srpna 1943.
•    Otylie MACKOVÍKOVÁ, narozena 1909, vězněna za odbojovou činnost, zahynula v roce 1943.
•    Jan MACKOVÍK, narozen 1910, mlynářský dělník, popraven za odbojovou činnost 3. února 1944.
•    Miroslav ŠTĚPNIČKA, narozen 1910, strojník, popraven za odbojovou činnost 16. listopadu 1942.
•    Maxmilián HELLEBRAND, narozen 1913, padl v bojích ve 2. světové válce 16. května 1943.
•    Jaroslav STOKLASA, narozen 1917, padl v bojích ve 2. světové válce 4. března 1943.
•    P. Antonín HLUBEK, kněz vězněný v 50. létech.
•    Heřman ŘÍMAN, podnikatel, starosta Smolkova.
•    Jan PŘIBYLA, učitel hudby.   
•    Jindřich MARTINÍK, sokolský činovník.
•    Adolf CHMURA, dentista.
•    Leopold HLUBEK, vězeň 50. let.
•    Josef HOLEŠ, ředitel školy.
•    Karel BARÁNEK, učitel, ředitel školy, hudebník, dirigent.
•    Karel CIGÁNEK, učitel
•    Čeněk BLAŽEJ, ochotnický divadelník.
•    Karel BLAŽEJ, mlynář, organizáter tábora lidu v roce 1869.
•    Josef KOŠEC, ochotnický divadelník.
•    František KAŠTOVSKÝ, obchodník.
•    Ladislav MALÝ, prokurista cukrovaru.
•    Max SLEZÁK, sokolský činovník, kulturní pracovník.