Libina

Libina, 788 05, Libina, Tel.: +420 583 233 215, podatelna@ou-libina.cz
Libina/Společnost - Libina




Části obce:

  • Libina
  • Dolní Libina
  • Obědné

Kolem roku 1270 - Vesnice lesního lánu Německá Libina byla založena pravděpodobně v 2.pol. 13. století. Doklady o založení se nedochovaly.
Kolem r. 1330 - Ve starých dokumentech byla sousedící vesnice Česká Libina v r. 1330 navrácena a nazývána jako Libina Moravská nebo Malá Libina (Malylibin). Toto označení předpokládá, že k tomu musela v protikladu existovat Německá Libina (Teuto) nebo Velká Libina.        
1351 - Německá Libina ještě neměla faru.
1358 - Německá Libina je poprvé písemně uvedena a sice jako Villa Lubna. Tehdy už velkou vesnici Lubna koupil zpět Jaroslav ze Šternberka za slušnou kupní cenu 800 kop grošů od bratrů z Otaslawitz.
1490 - Podle vrácené kroniky dr. Hermana Leitera velký kostelní zvon údajně pochází z roku 1490. Těžko rozluštitelný nápis na zvonu obsahuje letopočet 1701.
14.-16. století - Německá Libina nepatřila přímo zemským knížatům, nýbrž moravským šlechticům: Páni ze Šternberka, Cymburku, Žerotína.
1537 - Patřila k panství SCHMOLE Zikmunda ze Žerotína
1568 - Bedřich starší ze Žerotína na Bludově prodal vesnici Německá Libina spolu s rychtou, Bradelským lesem a lesem Stück, královskému městu Mahrisch-Neustadt (Uničov) za 3500 kop grošů.
1560-1631 - Německá Libina byla protestanská. Ze 60. a 70. let jsou známí 4 evangeliští faráři: Johannes Vitzigk, Johann Petzelt, Johannes Hanke a jeho syn Christoph Hanke.
1610 - N. Libina odváděla daň 220 zlatých 25 grošů Uničovskému magistrálu. Robotné k vánocům a Johannu z toho činila 48 fl 27 gr, dále tržba ze 44 měřič žita 76 fl 21 gr a ze dřeva 46 fl 10gr.
Kolem r. 1615 - Bartel Tammel, rychtář
1630 - Matthias Heidenreich – učitel a obecní písař. Školní budova stála pravděpodobně mezi kostelem a farou.
1618-1648 - Ukrytě ležící vesnice se zdá být 30-tiletou válkou ušetřena.
1631 - Bertold Graf byl dosazen do svého úřadu jako první katolický farář. Ale obyvatelé byli ještě do r. 1640 luteráni. Přes katolický čas před reformací fara není námi (obyvateli) vyznávána. Katoličtí faráři v 17. stol.: Georg Galinius (1680), Karl Ferdinand Polzer (1685), Martin Neubauer (1696).
1651 - Existovalo 77 sedláků, z nichž 7 robotovalo pro kostel, faru a rychtáře. Dřívě sedláci plnili své robotní povinnosti nepřetržitě s koňmi a pěšky.
1672 - Nejstarší sbírka na chudé pochází z r. 1672.
Tehdy byl farářem Nikolas Hieronym Kreuzinger.
1677 - Obec počítá 79 sedláků, z toho 7 svobodných, a mimo to ještě 36 domkařů.
1680 - Fara, která za švédských časů ztratila samostatnost, dostala na starost vlastní duše.
1696 - Nejstarší kamenný nápis v Německé Libině se nachází na trojsloupí, které nosí sice nápis letopočtu 1739, přesto pochází z pozdějších rukou. Z velkých tiskacích písmen se skládá letopočet 1696, který je na zadní straně soch a zní: (dnešní předpis)
Německá Libina chce
být jednou blažená v
celé věčnosti
miluje, chválí a vychvaluje ... DREIFÄLTIGKEITEN.
 
 
Je velmi pravděpodobné, že tyto sloupy stojí nějak v souvislosti s obětavým a umělecky citlivým knězem Martinem Neugebauerem, který byl ve stejném roce do N. Libiny dosazen jako farář.
1685-1690 - Farářem byl Karl Ferdinand Polzer ze Šternberka (sborista).
1701 - Velký kostelní zvon nepochází z r. 1490, nýbrž nese letopočet 1701. Těžce čitelný nápis je latinský.
1702 - Požár kostela a fary zničil mnoho dokladů a poznámek (nákresů).
1703-1714 - Fara byla zase osiřelá. Na Dolním konci vypukl mor, který si vyžádal 72 obětí.
1715 - Pěkný obraz stojící Marie, který dnes stojí severně od hlavního vchodu kostela, byl vestavěn pod farářem M. Neubauerem rok po moru. Nápis obsahuje prosbu o osvobození od moru, války a hladu.
1717 - Také socha Johannese byla postavena pod obětavým farářem Neubauerem.
1720 - Školní mistr a obecní písař byl po 30-tileté službě přeložen na odpočinek.
1721 - Farní kostel byl prodloužen od dvou oboustranných  dveří naproti vesnického potoka a byla postavena věž. Nápis nad hlavním vchodem obdržel letopočet 1721 (psán velkými písmeny).
1726 - Všechny poplatky obnášely 470 fl.. Tehdy existovalo 60řemeslníků, pod nimiž byli zmíněni obzvláště mlynáři, řezníci, obchodníci s přízí.
1749 - Obec počítá 67 domkařů, 18 zahrádníků a 55 domkařů, to je dohromady 140 usedlostí se 1799 dušemi.
1750 - Školní mistr byl Valentin Schöner.
1754 - N. Libina počítá 1800 obyvatel.
1759 - Anton Matthias Schrott byl farářem až do r. 1771
1767 - Z r. 1767 pochází působivá skupina ukřižovaných za statkem Rudolfa Siegela č. 130 Dolní konec.
1771 - Domy byly očíslovány.
1778 - Magistrát Uničova přenechal obci dobytčí cesty jako neomezený majetek a vzdal se veškerých práv na vesnickou nivu (poříčí).
1792 - Byla založena firma Norbert Langer a synové, výroba lněných pláten.
1793:   Existuje 193 malých domků, proto už 278 čísel domů. N. Libina odváděla daň 2061 fl 10½ kr ročně a cena kapitálu byla odhadnuta na 51 529 fl a 28½ kr.
Kolem r. 1795 vznikla škola na Horním konci. Franz Anton Florian Leiter působil jako učitel (od r. 1798-1838) v dřevěném školním domě č. 330. Jeho syn Franz Leiter byl malíř a rolník. Od něj pochází několik kostelních obrazů v N. Libině a okolí.
Kolem r. 1775 - Z 542 školou povinných dětí pravidelně školu navštěvovalo nanejvýše 40. Školní mistr v Dolním konci a obecní písař byl Anton Bittner. Jeho následník se jmenoval Ignaz Sackel. Farní škola mezi kostelem a farou měla jednu třídu.
Po roce 1800 - Stála na místě staré dřevěné stavby se šindelovou a slaměnou střechou čistě kamenná stavba, novodobý statek.
1825 - Děkan Anton Siegel skrz svůj poslední ochotný dar 1000 fl dal první popud ke stavbě nemocnice.
1831 a 1832 - Obyvatelé byli zasaženi  cholerou.
1836 - N. Libina byla vyzvednuta na tržní obec. Tím si udržela oprávění k pořádání 4 trhů za rok.
Dosavadní hřbitov byl ponechán a nový byl slavnostně otevřen, takže starý hřbitov tvoří přední část dnešního hřbitova. Velký hřbitovní kříž pochází z téhož roku 1836.
1837 - Obec počítá 433 domů s 3257 obyvateli.
1839 - Sbírka na chudé dosahovala tehdy značné výše 3725 zlatých, z té bylo přiděleno 44 místním chudým.
1841 - V některých rodinách se vyskytly černé neštovice.
1847 - „Stará farní škola“ nově postavena, zahrnovala už 2 třídy.
1848 - 4.5. vypukl požár, kterému padlo za oběť mnoho domů.
Kolem r. 1850 - Při průtrži mračen si vesnický potok na dvouch místech razil dvě nová koryta : 1. u domu č.20 (dnes nazýváno „ostrov“) a  2. u domu č.84 v České Libině.
1851 - Byl založen poštovní úřad.
1855 - Cholera se údajně vyskytla u 300 lidí, z nichž 105 zemřelo.
1860 - Obec počítá 470 domkařů s 3922 obyvateli.
1866 - Přes obec táhl rakouský oddíl různých národností. Byl zde také polní mašál Benedek. Po porážce u Hradce Králové, ve které padl jen jeden obyvatel Libiny, přišli pruští vojáci do vesnice. Z místních obyvatel si cholera vyžádala přes 90 obětí.
1868 - Vznikla konzumní jednota, která existovala jen 4 roky.
1870 - Na farní škole byla přistavěna třetí třída.
1871 - Vznik mužského peveckého sboru.
1872 - Postavena četnická stanice.
1872-1874 - Stavba železnice Olomouc - Šumperk
1873 - Vybudována silnice přes Hrabišín do Šumperku.
K farní škole přistavěna čtvrtá třída.
1875 - Rozkvět ručního tkaní.
Postaveny železniční budovy spolu s domy pro strážce.Založeni dobrovolní hasiči. Vznikl divadelní spolek.
1876 - Schváleny stanovy divadelního spolku.
1877 - Dostavěna nádražní ulice.
1881 - Farní škola měla pět tříd.
1882 - Místní skupina založila německý školní spolek. Otevření nové školní budovy na Horním konci.
1883 - Postaveny dvě hasičské zbrojnice.
1884 - Dolní lidová škola měla šest tříd.
          Vznik živnostenského družstva pro N. Libinu a okolí.
1888 - Rozšíření hřbitova.
Spolek dělníků vznikl jako dělnicko-vzdělávací a podpůrný spolek pro N. Libinu a okolí.
1890 - Založen německo-lidový tělovýchovný spolek.
1891 - Založeno zemědělské „Casino“.
1892 - Vedení vody s bazénem a vodotryskem (fontánou) postaveno na hřbitově.
1893 - Založena všeobecná učňovská škola a připojena k lidové škole.
1894 - Zavedeny týdenní trhy.
1896 - Vznik konzumní jednoty.
1897 - Založení Spolku německých severomoravanů skupinou místních mužů.
            Vzniklo místo prodavače konzumní jednoty na Horním konci.
1900 - 532 domů a 4682 obyvtel (nejvyšší stav).
1902 - Lidová škola Dolního konce byla rozdělena na chlapeckou a divčí školu.
1903 - Otevření nemocnice.
1904 - Otevřena nově postavená měšťanská škola. Podnět k postavení přišel až v r. 1872.
1908 - Založení stenografského spolku.
1910 - 4605 obyvatel, z toho 4597 Němců a 8 z cizích států (většinou z Říše německé).
            Založen německý spolek mladých zemědělců.
1914 konec července - Začátek 1. světové války, která obci přinesla velkou bídu.
1916 - Začátky koupaliště (kabinky od Müllera Bruna Tietze).
1915-1920 - Pokles porodnosti. Nedostatek potravin. Potravinové lístky. Nezaměstnanost. Velká tkadlecká bída.
1917 - Založena spořitelna a půjčovna  pro N. Libinu.
1918 - 28.10. konec války. Zhroucení monarchie. Založen Československý stát. Ze 151 válečných obětí obce je 81 padlých, 45 zemřelých a 25 ztracených. Obec nyní dostala českého četníka, pošťáka a železničáře. Česko-německé nápisy.
Průmyslník Adolf Langer provizorně převzal úřad starosty.
1919 - Po prvních řádných volbách od založení Československa byl Rudolf Lang (tkadlec) starosta, patřil k Sociálně-demokratické straně dělníků.      
1919 a 1920 - Postaveno vedení vysokého napětí a el. proud poskytován skrz firmu Langer.
1920 - 570 domů. Založení mateřské poradny v oblasti péče o mládež.
1920-1922 - Všeobecná nezaměstnanost a rozvrat finančího hospodářství obce.
1921 - 3848 obyvatel. Založení obecné knihovny.
1922 - Otevřeno koupaliště.
1923 - Nové volby zástupce obce, Wilhelm Leiter, prokurista firmy Langer, starosta. Stavba silnice uzavřena. 571 domů. K zmírnění velké bytové nouze bude podpořena stavební činnost.
1924 - Postaven betonový most na Dolním konci, renovován chudobinec, přestavěna nemocnice. Česká menšinová škola založena v budově dívčí školy.
1925 - Výstavba ulic na Horním konci. Stavba odtokových kanálů nádražní ulice trhů. Dokončena                                     stavba vodovodního potrubí. Zavedení osvětlení ulic.  
1926 - Stavba silnic. 714 jednopokojových bytů, 427 dvojpokojových, 138 trojpokojových, 20 čtyřpokojových bytů a 5 s více než 4 pokoji. Postaven Kudlichův památník.
1927 - Postaven sirotčinec. Obecní volby, Wilhelm Leiter zase starosta.
1928 - Rozšířeno osvětlení ulic. Vedení proudu skrz Severomoravskou elektrárnu- A.G. v Zábřehu.
1928-1931 - Elektrické osvětlení zavedeno ve školách, nemocnici a ve farním kostele.
1929 - Postavena silnice k dívčí škole a faře. Prezident Masaryk věnoval 2000 korun domu pro invalidy.
1930 - Postavena silnice v nové čtvrti nalevo od nádražní ulice. Dříve nosily čísla jen některé vybrané domy, nyní dostaly vlastní čísla všechny.
1931 - Počet obyvatel: 4215. Nové volby : WL zase starosta. Z 4215 obyvatel je 97% Němců, 3892 r.k., 259 bez vyznání, 24 československý církve, 21 protestantů, 20 starých katoliků, 5 Muslimů a 2 čeští bratři. 907 rodin s 2093 dětmi. Rozhodnutí obce přijmout 5000 korun jako půjčku k provedení pomoci od pracovní nouze. Postaveno kino. Povolání: 48,5% dělníků bez nadřízeného, 20% domkařů, 4% zahradníků, 9% statkářů, 13,5% živnostníků a téměř 5% duchovních povolání.
1932 - Nový park vytvořen vedle hřbitova, více cest rozšířeno a ulice opraveny.
1933 - 1512 nezaměstnaných. Postavena cihelna.
1934 - Výstava živností. Počet domů stoupl následkem velké stavební činnosti na 730. 1494 nezaměstnaných, z toho 600-700 tkalců, kteří dříve chodili pracovat denně do Šumperka. Velká tkadlecká bída. Podpora chudým stoupla z 5500,- Kr. na 34200,- Kr..
1935-1938 - Neustálá nezaměstnanost. Od r. 1933 zesílený tlak Čechů. České upevnění pozic na severní Moravě. Září 1938 česká mobilizace. Němci vojnou povinni utíkají do lesů nebo za hranice.
Říjen 1938 - Spojení se Starou říší. Osvobození od české vlády bylo v N. Libině přijato s nadšením právě tak jako ve všech sudetoněmeckých oblastech. Obyvatelé věří na ideální záměry nacistické vlády a vítají konec srpna 1939 dohodu a přátelství s SSSR (Ruskem). Ale přátelství netvá dlouho.
Září 1939 - 1.9.1939 – vyvolána 2. světová válka, brzy změnila názory, zvlášť válečné vyprávění SSSR o ohromných začátcích na západě, severu a jihu dělalo velké obavy. Tajné roztrpčení proti namyšlenému, šílenému a zločinnému vedení rostlo po neúspěchu u Stalingradu. Otevřená kritika v policejním státě byla potrestaná smrtí.např. Dr. Jung  starosta Frýwaldova(Jeseníku)byl popraven, protože veřejně prohlásil, že je šílenost označit Vratislavu, Breslau dnes Wroclaw, za pevnost. Po ruské ofenzívě v lednu 1942 jen velmi málo věřilo na šťastný konec války. Práce bylo sice ve 3. Říši dost, mzda prostých dělníků, jako např. švadlen uniforem, byla velmi malá (nepatrná), zatímco funkcionáři strany obsadili krásný zdroj příjmu. O zásobování bylo postaráno lépe než v 1. svět. válce. V Libině pracovalo mnoho ukrajinských sil cca 700, u sedláků nebo ve zbrojním průmyslu. Berlínští vedoucí pracovníci se rozčilovali nad domácí rozladěností, přestože byli lépe placeni (berlínský příplatek) a ceny na černém obchodu stoupaly nahoru. Od ledna 1945 přijížděly vlaky s uprchlíky ze Slezska. Dobytek, který cestou zahynul, byl hozen do silničního příkopu. V dubnu 1945 byla slyšet kanonáda od jihu a východu a pořád se blížila. Vedení Wehrmachtu (fašistické vojsko) dostávalo zprávy a vědělo jen o zpátečních vyhybkách našich oddílů. Vláda strany ale dělala tak, jakoby všechno bylo v nejlepším pořádku a my měli vítězství v kapse. 26.4.byl přerušen el. proud, zlé znamení. Téměř nikdo nemohl posloucht zprávy. Neděle, 6.5., poslední německý oddíl táhl od jihu přes Libinu a s nimi ještě mnoho uprchlíků. V prvních poledních hodinách jsou ulice jako vymetené, obyvatelé se cítí znepokojeně kvůli blízkým výstřelům dělostřelectva na jihovýchodu, jihu a západu a věší bílé vlajky. Zástupci obcí jdou vstříc Rusům.
O půl čtvrté se objevili první ruští vojáci se samopaly. Obyvatelé stáli před svými domy s bílými vlajkami a chovali se k Rusům vstřícně. Německé oddíly se ale ještě držely v jedlovém houští a jejich velitel zakázal obyvatelům Horního konce pověsit bílé vlajky. Několik německých šrapnelů vybouchlona hraniční cestě mezi Německou a Českou Libinou. Ruský komisař byl těžce zraněn na Horním konci. Trestné opatření. Zlý čas přesto přinesl příměří (9.5.). Rusové obhlíželi kapesní a narámkové hodinky, někteří loupili, kradli a rabovali. Postupné objevení českých milic, které spolupracovaly s německými komunisty, ale proti ruské převaze se neodvážili vystoupit. Obyvatelé byli přinuceni k nuceným pracím: hnaní dobytka (na východ), praní prádla, odvlečení do českých oblastí. Od Rusů byl vypálen: hostinec písaře v Horním konci a hospodářský dům s jelenem.obchody nebyly drancovány pouze od ruských vojáků, nýbrž také od ukrajinských pracovních sil. Rok 1946 se měl stát ještě horším než předchozí. Místní německé obyvatelstvo zlomilo vyhoštění z milované vlasti. Ve Slezsku se s vyhoštěním začalo už v červnu 1945. V říjnu 1946 bylo v N. Libině jen devět německých rodin, a sice jen odborných pracovníků, kteří budou Čechům potřební.Během války přišlo o život 269 obyvatel  Německé Libiny.Největší majitelé pozemků:Schmidt Robert čp.30-73 ha. Fa Langer čp17-35 ha. Maly Franz čp.74-30 ha.Schenk Franz čp.83-30 ha.Fromel Rudolf čp.85-30 ha.Siegel Rudolf čp.237-25 ha.

  • František Suchý Brněnský (1902–1977),  český hobojista a hudební skladatel
  • Kostel sv. Jiří s areálem - jednolodní barokní kostel z roku 1721 se starším jádrem; k areálu patří dále:
  • socha sv. Jana Nepomuckého - barokní sochařská práce z let 1715-1720
  • socha Panny Marie - barokní sochařská práce z roku 1715
  • sousoší Kalvárie - klasicistní kamenická práce z přelomu 18. a 19. století
  • Kaplička "Loučení" (za zahradou u fary) - drobná zlidovělá barokní stavba z roku 1716
  • Mauzoleum s alejí - novobarkoní stavba z roku 1932
  • Sousoší Kalvárie se zábradlím (u cesty k Dolní Libině) - rokokové sousoší z roku 1767, na balustrech zábradlí reliéfy ze života Krista
  • Sousoší Kalvárie (na hřbitově) - monumentálně kompozičně pojaté sousoší z období pozdního empíru z roku 1836
  • Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (Dlouhá ulice 237) - barokní kamenická práce datovaná do roku 1696
  • Socha sv. Jana Nepomuckého (v Dolní Libině u cesty do Nové Hradečné) - památkou vyhlášena roku 2003
  • Městský dům čp. 204 - empírová stavba z roku 1827 s původní fasádou
  • Vila Norberta Langera čp. 521 - hodnotná historizující stavba z přelomu 19. a 20. století

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz