Obcí prochází železniční trať a silnice 1. třídy. Středem Bašky protéká a do Ostravice ústí Bystrý potok; při severovýchodním okraji leží na potoce Baštici rekreačně využívaná vodní nádrž Baška. (Zdroj: Wikipedia)
Baška
Původ názvu - Pravděpodobně pochází od nějakého Bašky, který ves osadil. Podle zemřelého kronikáře obce Bedřicha FIŠERA se jméno připomíná od Valachů, kteří zde chovali ovce. Dříve se na valašsku a vizovicku ovci říkalo „baška“.
1434 - První historicky doložený zápis o existenci Bašky se váže k 24. srpnu 1434. V zástavním úpise sepsaném na „piastovském“ hradu v Těšíně se mimo jiné uvádí, že synové těšínského knížete Bolka I. - Václav, Přemek a Vladislav, dávají za 500 kop stříbrných Arnoštu z Twarkova do zástavy: město Frýdek a vsi Bašku, Bruzovice, Staré Město, Lhotu a Místek. Můžeme však předpokládat, že ves byla již tehdy osídlena a k počátkům osídlení proto mohlo dojít o několik desítek let dříve.
1701 Fojtové - Bašťanský fojt ONDRA KUBOŇ (50) si bere v tomto roce za manželku Annu /19/, sestru lidového zbojníka Ondráše, jehož otec byl rovněž fojtem v sousedních Janovicích. K fojtství přináležel mlýn, pila, hospoda. Po několik generací byli v Bašce fojti z rodu Pavelků. V roce 1764, kdy bylo fojtství v obci zrušeno, byl posledním fojtem JOSEF PAVELKA.
1723 Bašťanské hutě - V Bašce byly postaveny tři hamry, první z nich se jmenoval HILDEGARDA, v dalších létech přibyly další dva KARL - hamr a JOACHYM - hamr, na parcele č. 1572.
1806 Manžel Marie KRISTYNY, dcery Marie TEREZIE - Princ saský Albert nechává v Bašce postavit vysokou pec se slévárnou.
1909 - Pro nerentabilitu a zastaralost je rozhodnuto o ukončení provozu v bašťan-ských hutích.
1890 Císařsko - královský poštovní úřad - K jeho zřízení došlo 16. února 1890. Byl umístěn v budově č. p. 120. Prvním pošt-mistrem byla jmenována sl. KOHOUT-KOVÁ. Budova této pošty byla zbourána počátkem 70. let minulého století.
PRVNÍ ŠKOLY
1852 - V tomto roce byla nákladem obce a za přispění bašťanských hutí postavena v obci přízemní budova první jednotřídní školy.
1872 - Jelikož se neustále počet žáků této školy zvyšoval, bylo nutno provést její rozšíření o přístavbu horního patra. V této dvoutřídní škole se vyučovalo až do roku 1902. V současné době je v budově mimo jiné i pošta.
1902 - Počátkem dvacátého století byl počet zapsaných žáků 241. To byl hlavní důvod k postavení nové školní budovy. K jejímu slavnostnímu otevření dochází 17. září 1902. Po stavebních úpravách a přístavbě se zde vyučuje dodnes.
POČÁTKY SPOLKOVÉHO ŽIVOTA
1896 - Pravděpodobně jedním z prvních spolků v obci bylo sdružení vojenských vysloužilců. Spolek VETERÁNŮ měl asi 50 členů, jeho činnost byla ukončena I. světovou válkou.
1908 - V obci je založena česká OBČANSKÁ BESEDA, která má výrazný podíl na oživení společenského života, v českém, vlasteneckém duchu. V jejím čele je nadučitel LUDVÍK POPEK a učitel LUDVÍK SCHMID.
1911 - Dvacátého sedmého listopadu tohoto roku je v Bašce ustaven odbor Místeckého Sokola, prvním náčelníkem byl JOSEF KOLONIČNÝ.
1910 - Prodej pozemků a budov zrušených hutí. Poslední majitel bašťanských hutí, arcikníže BEDŘICH (GÉRO), prodává tyto své majetky za 250.000 zlatých továrníku JANU NAJMANOVI.
BAŠKA V DOBĚ I. SVĚTOVÉ VÁLKY
1915 - V budovách zrušených hutí je po dobu války umístěna vojenská nemocnice.
1918 - Posledním starostou obce zvoleným za Rakouska byl sedlák KAREL RADA.
Zahynuli na bojištích I. světové války:
Josef Bača, Alexej Bělica, Jan Blahuta, Alfréd Blažek, Rajmund Březina, Alois Fišer I, Alois Fišer II, Felix Fuciman, Ferdinand Hruboň, Karel Janošec, Josef Šimík, František Kalmus, Josef Karas, Ondřej Karas, Jan Klečka, Hynek Koval, František Kožuch, Jak. Krasula, Jan Kulhánek, Ondřej Kuliha, Karel Kuliha, Petr Majer, Josef Měrka, Jan Milata, Vojtěch Mojžíšek, Josef Otipka, Rudolf Richter, Robert Tošenovský, Jan Uhlář, Alois Vaněk, Karel Žídek.
Jako legionáři bojovali:
Antonín Foldyna – v italských legiích, Josef Chovanec – v italských legiích, Ignác Kocich – v ruských legiích, Antonín Langer – v ruských legiích, Josef Šimík – padl ve francouzských legiích, – Rudolf Pokluda – v ruských legiích.
1923 - První volby do obecního zastupitelstva. Tyto volby se uskutečnily až 16. září 1923 – starostou byl zvolen Konrád Březina (strana čsl. komunistů).
VÝSTAVBA V OBDOBÍ 1920 – 1939
Cihelna – byla postavena v létech 1921 – 1923. V této kruhové, na svou dobu moderní cihelně, pracovalo asi 50 zaměstnanců, kteří však měli práci pouze sezónní, v zimě byli bez práce.
Husův dům – o jeho postavení se vedle občanů Bašky, Kunčiček, Hodoňovic, Pržna i Starého Města velmi zasloužil českobratrský farář Alexander Winkler z Frýdku. Slavnostní otevření se konalo 8. září 1929.
Sokolovna – 7. července 1929 je položen základní kámen. Na postavení Sokolovny se podílely desítky obětavých občanů – 7. září 1930 se uskutečnilo za účasti široké veřejnosti slavnostní otevření Sokolovny.
Hasičská zbrojnice – původní hasičská zbrojnice stála na pozemku pana Alfonse Blažka – dostavěna 7. září 1931.
Kostel. sv. Václava – postaven zásluhou obětavých členů Kostelní jednoty sv. Václava, jejíž předsedou byl opavský profesor, senátor P. Jan Rýpar. Kostel byl slavnostně vysvěcen 22. října 1933.
Elektrifikace obce – v letech 1931 – 1933 byla provedena elektrifikace větší části budov v obci.
Stavba silnice mezi Baškou a Janovicemi – V části Malá Baška – Paseky byla v létech 1934 – 1935 opravena a rozšířena původní polní cesta do Janovic.
Zavedení telefonu – 1. července 1937 do budovy staré školy přemístěn poštovní úřad a zavedena zde také veřejná telefonní stanice.
SPOLKOVÁ ČINNOST V LETECH 1919 – 1939
K oživení života v obci přispěla celá řada různých dobrovolných spolků. Zásluhou desítek obětavých členů, většinou dnes již zapomenutých, byl v obci velmi bohatý společenský, kulturní i sportovní život.
Sokol jako samostatná tělocvičná jednota byl v Bašce založen 28. listopadu 1918, 3. ledna 1919 pak samostatný odbor žen. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1921. Byly založeny i další, především tělocvičné spolky: DTJ (1919), FDTJ (1921), OREL (1921), Sportovní sdružení Kunčičky – Baška – Hodoňovice (1938) - byly zde převážně oddíly kopané i stolního tenisu.
Třicátá léta – období nezaměstnanosti - V období let 1931 – 1935 bylo v obci průměrně 200 nezaměstnaných, kteří dostávali tzv. „žebračenky“ – týdně to bylo 10 korun pro svobodné a 20 korun pro ženaté (1 kg vepřového masa stál 10,- korun).
Ve stínu hákového kříže 1939 – 1945 - V nevlídný večer, v úterý 14. března 1939, těsně před 21 hodinou byla Baška obsazena německými vojsky. O několik měsíců později, ve středu 1. září 1939 začala II. světová válka. Následující roky přinesly utrpení, strádání a bolest většině obyvatel Bašky. Následovalo rozpuštění spolků, pro některé občany věznění, a co je nejsmutnější devět občanů bylo popraveno nebo zahynulo v německých koncentračních táborech: Vilém Bitner, Heřman Hovjacký, Antonín Kochaný, Ludvík Meca, Josef Mikoláš, Alois Ondrušák, Ludvík Špurek, Eduard Ulman.
K válečným hrdinům patří Josef Koval (*27. 8. 1899 +3. 3. 1945), který zahynul jako příslušník 1. čs. samostatného sboru (bojoval na východní frontě). Podlehl na následky těžkého zranění, které utrpěl v bojích o Liptovský Mikuláš na Slovensku. Posmrtně byl prezidentem republiky Edvardem Benešem vyznamenán „in memoriam“ Čs. válečným křížem.
Osvobození - Po těžkých několikadenních bojích je v sobotu 5. května 1945 Baška osvobozena vojsky 4. Ukrajinského frontu. V bojích o Bašku zahynulo 20 rudoarmějců a několik desítek příslušníků německé armády.
Při osvobozovacích bojích zahynuli i občané Bašky: Jana Janíková (75) Emil Piastko (69), Josef Kotek (52), František Vávra (44), Rudolf Kapsa (44), Marie Šimíková (42), Teodor Karásek (26), Amálie Koválová (20), Žofie Skalková (17).
Léta 1945 – 1960
9. května 1946 - V Bašce slavnostně odhalen pomník obětem I. a II. světové války.
16. května 1946 - V obcí projíždí prezident Československé republiky Edvard Beneš se svou manželkou Hanou Benešovou.
8. října 1946 - Je v Bašce uvítána delegace města Třebíče, které se stává patronem válkou poničené Bašky.
17. srpna 1947 - Je slavnostně otevřena nová požární zbrojnice.
Významnou stavbou provedenou v létech 1947–1957 byla stavba vodovodní sítě.
24. srpna 1951 - Byl v Bašce vytvořen přípravný výbor Jednotného zemědělského družstva. V prvních létech stáli v čele družstva František Bukovjan, František Březina, Jan Kuliha.
1958 - Zahajuje v Bašce provoz závod TATRA, n.p. Kopřivnice. Vyráběly se zde odlévané válce do různých typů Tatry.
- socha sv. Jana Nepomuckého
