Významným prvkem obce je Vodní dílo Těrlicko o rozloze 227 ha a kopec Babí hora s nadmořskou výškou 423 m. Nejhustší zástavba je v Horním Těrlicku, na levé straně přehrady. Jde zejména o rodinné a bytové domy postavené v 60. letech a později. Zahuštění zástavby se objevuje také v části Dolní Těrlicko (Pacalůvka) a ve středové části Hradiště.
Perspektiva obce je dána jednoznačně charakterem rekreační oblasti a polohou na významné dopravní ose spojující Ostravu a Havířov s největším hraničním přechodem do Polska - Českým Těšínem. Rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu, spojených s drobnou ekologickou, zemědělskou, zpracovatelskou a průmyslovou výrobou, zde má budoucnost. Obec není a nebude dotčena poddolováním a je proto pro investory atraktivní. Lidová architektura a specifický typ osídlení, spolu s jedinečnou přírodou tohoto území, je vzácnou a turisticky přitažlivou oblastí.
Obec leží na svazích Těšínské pahorkatiny západně od Českého Těšína. Tvoří ji dříve samostatné obce nad řekou Stonávkou – Hradiště, Horní Těrlicko a Dolní Těrlicko. Velmi významná je rovněž místní část, opředená pověstmi, Kostelec.
Samotné Těrlicko je jistou výjimkou mezi ostatními obcemi, které leží v povodí řeky Stonávky na Těšínsku. Má totiž zřejmě nejstarší historii. Název obce se v minulosti zapisoval velmi rozdílně, např. Cierlitzko, Sierliczko, Tezirla, Czirlav apod. Mohl být odvozen od tzv. cierlice – nářadí, které se používalo k česání lnu. Vyskytla se však také verze, že název pochází od jména řeky Cierla, Cierlava, neboť tak byla v 15. století údajně nazývána řeka Stonávka.
Písemně je Těrlicko poprvé uváděno v roce 1229, kdy jej pravděpodobně vlastnil řád benediktýnů z Týnce u Krakova. Některé archeologické nálezy však napovídají, že bylo osídleno mnohem dříve. Samotní mniši přiváděli na toto území osadníky, kteří se zabývali zemědělstvím, zvláště pěstováním lnu a chovem ovcí. V roce 1440 se pak stala obec součástí skočovského panství, jehož držitelem byla kněžna Eufemie (Ofka). Po její smrti v roce 1447 zdědil Těrlicko v pozůstalosti kníže Přemek II.
Majitelé panství se později často střídali. V roce 1454 bylo v rukou Machníka Kornice z Těrlicka. Dalšími držiteli se stali také Mikuláš House z Těrlicka (1466) a Kryštof z Pruchné (1470).
Na konci 16. století byla obec rozdělena na Horní a Dolní Těrlicko. Nově vzniklé samostatné obce pak náležely různým šlechtickým držitelům. Na Dolním Těrlicku panovali mimo jiné bratři Vlčkové z Dobrozemnice, Jan Kyselovský z Kyselova a Jan Mitrovský z Nemyšle. Karel Leopold Bees z Chrostiny prodal v roce 1720 část Těrlicka Fridrichu Adamovi Stařinskému z Bítkova. Jinou část vsi prodal v roce 1742 Karel Václav Bees z Chrostiny Maxovi Tlukovi z Tošanovic. Podobně tomu bylo i na Horním Těrlicku, kde se držitelé panství taktéž velmi často střídali. Vlčkové z Dobrozemnice je vlastnili do roku 1620, v letech 1629 – 1719 to byli Kardinálové z Viderna a v letech 1719 – 1731 Rousečtí z Evjaně.
V roce 1731 se stalo Těrlicko majetkem rodu Larischů, kteří byli také posledními šlechtickými majiteli panství. V roce 1792 se stal majitelem hrabě jan Larisch-Mönnich. Tomuto majiteli patřil např. Zámecký folvark i se zámečkem, který soužil v tehdejšímu správci majetku Antonínu Řihákovi. K panství náleželi Nový folvark, Osiecký folvark, Horní folvark a Broguvka.
V roce 1926 končí období šlechtických držeb obcí. Také majetek Larischů byl po pozemkové reformě rozparcelován a vývoj obce tak přešel do nové etapy.
Zásadní změny v situaci Těrlicka však nastávají rozhodnutím o zahájení výstavby přehradní nádrže v roce 1953. Výstavba přehrady obec zcela změnila. Bylo zatopeno 141 objektů. Patřily k nim např. veřejné budovy, rodinné domy a také kostel. Těrlická přehrada byla jako zásobárna užitkové vody pro Těšínsko uvedena do provozu v roce 1962. Vodní nádrž Těrlicko zaujímá plochu 227 hektarů. Hloubka nádrže dosahuje až 24 metrů, kapacita je přes 27 milionů m3 vody. Hladina dosahuje průměrné nadmořské výšky 270 m.
V roce 1964 byly obce Dolní a Horní Těrlicko sloučeny jako jeden administrativní celek s názvem Těrlicko.
Obec se postupně stala střediskem turistického ruchu. Byly zde zřízeny veřejné pláže, loděnice, postaveny rekreační zařízení, dětské chatové tábory a množství soukromých chat.
Několik dochovaných kulturních památek v obci dokazuje, že Těrlicko mělo v minulosti významné postavení, mnohé však skončily pod hladinou přehrady.
- Wacław Aleksander Maciejowski (1792-1883), právní historik a slavista
- Ernest Farnik (1871-1944), učitel, germanista, autor jazykovědných a etnografických studií
- Józef Mrózek (1882-1962), protestantský myslitel, zakladatel sborů otevřených bratří na Těšínsku
- Karol Kotula (1884-1968), evangelický teolog a biskup Evangelicko-ausburské církve v Polsku
- Alfréd Bolek (1909-1993), profesor na ČVUT
- Ewelina Krygiel (1911-1988), učitelka a posléze evangelická diakonka Polského evangelického diakonátu
- Żwirkowisko – památník polských letců Franciszka Żwirki a Stanisława Wigury
- Jaškovská krčma
- Larischův zámeček
- sousoší sv. Jana Nepomuckého
- Larischův letohrádek
- Kostel sv. Vavřince
- Vodní nádrž Těrlicko
- Naučná stezka Těrlické mokřady