Projíždíte-li jižní Čechy ve směru Třeboň - Jindřichův Hradec, potkáte asi v polovině cesty STRÁŽ NAD NEŽÁRKOU. Již několik kilometrů předem oznamuje přítomnost městečka jeho dominanta - věž strážského zámku, která v nezměněné podobě střeží své okolí již několik staletí a podává nám ruku z minulosti. Městečko se nachází v nadmořské výšce 452 m, v kraji jehož obrovským bohatstvím jsou voda, lesy, písek a rašelina. Je to krajina mokrých luk, kde postávají na jedné noze čápi, kudy protéká řeka Nežárka a navíc je tu množství rybníků a potůčků, jejichž zrcadla chytají slunce, podoby stromů a věže vísek a měst. Je to právě ta líbezná krajina, kterou nám objevili Mánes a Aleš, s nesčetnými laskavými kouty, s kusem meze, s kapličkou v polích, s vinoucí se cestičkou, mostkem se svatým Janem.
Nepředstavujme si však krásu krajiny beze stop, které jí vtiskla lidská práce a přítomnost života v ní vůbec. A tak je ve Stráži nad Nežárkou pro velké milovníky přírody, kteří se rozhodnou strávit zde dovolenou, připraveno pohodlné ubytování, výborné pohostinství, sportování, bohaté kulturní programy, jejichž přitažlivost umocňuje bezprostřední blízkost měst Třeboně a Jindřichova Hradce. Rovněž obchodní síť a zásobování uspokojí i náročné. Pro ty, kteří se zastaví jen krátce, máme stručný výčet pozoruhodností z minulosti i současnosti.
V průběhu staletí měnilo Strážské panství poměrně často své majitele. Po pánech ze Stráže to z těch významnějších byli Václav Venclík z Vrchovišť, v roce 1577 koupil Stráž od Jana staršího z Lobkovic Vilém z Rožmberka, nejvyšší purkrabí Království českého. Jeho dědic Petr Vok lepší část Strážského panství a zbytek se Stráží a vesnicemi směrem k Hradci prodal Adamovi z Hradce. V 17. století Stráž s Hradcem přešla na Slavaty a roku 1693 na Šternberky.
Poměrně krátké, ale významné bylo období, kdy panství koupili Slavatové z Chlumu a Košumberka. Bylo to v letech 1715 - 1735 a Stráž se v této době stala samostatným statkem v rámci hradeckého panství. V 18. století dostává zámek dnešní barokní podobu. Z původního hradu zůstává jen gotická věž. Jeho vnější vzhled se od těch dob v podstatě nezměnil. V první polovině 20. století bylo provedeno několik vnitřních úprav.
V roce 1811 koupil Stráž Karel Ludvík baron Leonhardi. Dne 10. ledna 1914 podepsala smlouvu o koupi česká operní pěvkyně Ema Destinnová.
Městečko samotné dodnes svým půdorysným charakterem dosvědčuje, že bylo postaveno při cestě, po které proudí obchodní ruch a obdélníkový tvar náměstíčka napovídá svou funkci tržiště. Ve východní části obce u řeky je zámek, západně od něho předhradí, z jehož opevnění je zachována zvonice, upravená roku 1861 dle návodu stavitele Gaubeho. Je pravděpodobné, že zvonice dříve sloužila k účelům obraným. Městské domy, vroubící náměstí, jsou stavěny na úzkých hlubokých parcelách. Obyvatelé těchto domů se zabývali nejen řemeslem, ale i polním hospodářstvím. Proto přízemí domu sloužilo provozování obchodu a řemesla a zbytek parcely s dvorem, stodolou a případně zahradou, sloužil zemědělství. Severně od předhradí je kostel svatého Petra a Pavla.
Kdy byla Stráž povýšena na městečko není známo. Městem byla od 28. října 1876.
Kromě tržní výsady měla Stráž právo odúmrtí. V roce 1596 zmocnil Petr Vok Purkmistra a 12-ti členný sbor konšelů užívat v soudních rozepřích městského práva procesního jako v jiných městech a městečkách na rožmberském panství a podávat odvolání k vrchnímu právu v Českém Krumlově. Obdobně tomu bylo s funkčním obdobím a obnovováním městských úřadů, jež je zaznamenáno např. v roce 1733. Stráž nedostala regulovaný magistrát. První obecní výbor byl 12-ti členný. V roce 1870 vzrostl na 18 členů. Počet členů obecního zastupitelstva klest r.1931 na 15. Volné obecní orgány vystřídal vládní komisař, jmenovaný okresním úřadem 7.8. 1942.
Strážská obec měla sklad soli, nemalé pozemkové hospodářství, převážně lesní a rybniční. Mimo jiné vybírala mýto a tržní poplatky. V roce 1848 zde bylo 1356 obyvatel a 164 domů. Počet obyvatel rostl do r. 1900 na 1501 obyvatel a 202 domy, pak nastal pokles pro nedostatek pracovních příležitostí ( v r. 1930 jen 963 osob)
Městečko utrpělo značné škody častými pohromami, zejména velkými požáry, jež ničily i jeho památky, včetně písemných. Oheň v roce 1930 zničil 24 domů, radnici i rychtářský dům. Radnice opět vyhořela v r. 1875 i s archivem na půdě, listiny, knihy byly vyneseny. Památnější archiválie byly později uloženy do městského muzea, založeného v roce 1913.
Podle zprávy z r. 1947 registratura po roce 1850 se nezachovala, až něco málo podacích protokolů a fasciklů z konce 19. století.
Zlomky starších písemnosti předalo město do Jindřichohradeckého archivu v r. 1954, popř. 1956. Podstatnou část městské registratury nalezl okresní archivář v r. 1961. Spisová část bez vlastního pláni a signatur byla uspořádána podle umělého schématu pro obce. Kromě listin městských knih a obecní kroniky jsou ve fondu cenné i některé jednotliviny spisů, především k historii města. Zpřístupňený fond obsahuje 16 listin, 116 knih, 40 kartonů spisů, 8 jiných a má rozsah 8 bm.
Kolem roku 1900 se Stráž uvádí jako starobylé město v Čechách nad Nežárkou, hejtmanství a okres Jindřichův Hradec, 202 domů, 1496 obyvatel. Čtyřtřídní škola, pošta, telegraf, četnická stanice, občanská záložna, několik mlýnů, výroba bavlněných látek, koželužna, perleťářství a výroční trhy. Kolem začíná lokalita rašeliny. Alodované panství (996,6 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem a továrnou na rašelinné stelivo drží (v konkurzu) Adolf říš. sv. p. Leonardi. K roku 1940 3 mlýny, 3 pily, 2 lihovary, jatky výrobna nábytku, výroční trhy. Úbytek obyvatel.
- Josef Ryšavý - profesor geodézie a rektor ČVUT
- Václav Weinzettl - architekt, ředitel školy
(Zdroj: Wikipedie)
- Zámek - Původně gotický hrad postavený v 2.polovině 13. stol. pány ze Stráže. Roku 1570 vyhořel po zásahu bleskem. Po roce 1715 byl přestavěn na barokní zámek, jehož podoba se od té doby výrazně něměnila. Z původního hradu se dochovala okrouhlá věž z břitem obráceným k jihozápadu, jež stávala samostatně v čele původního hradu. Severně od věže stával hradní palác, za věží byl vnitřní dvůr dosud uzavřený na východní straně hradební zdí. Dnešní zámek je trojkřídlá jednopatrová budova. V barokním průčelí jsou zasazeny dva portály po obou stranách původní věže, jež tvoří osu západního průčelí. K severnímu křídlu vedlo barokní schodiště, které však bylo v 50. letech zbořeno. Novodobou historiia a aktuální dění naleznete na www stránkách zámku ve Stráži nad Nežárkou.
- Kostel sv. Petra a Pavla - Původně gotická stavba s novogotickou hlavní lodí. Prvně připomínán jako farní r.1361. První přestavba proběhla r. 1413, kdy byla pravděpodobně ke kostelu přistavena tzv. zámecká kaple sv. Michala. Z původní gotické stavby se dochoval presbytář pětiboce uzavřený s křížovou žebrovou klenbou a kaple sv. Michala rovněž klenutá žebrovou klenbou. Hlavní novogotická loď s plochým stropem byla postavena na počátku 20. stol.. Vnitřní výzdoba je novogotická a barokní. Hlavní oltář s obrazem sv. Petra a Pavle od J. Herzoga z Plzně byl pořízen r. 1894, boční novogotické oltáře jsou z r. 1896. V hlavní lodi jsou umístěny dva barokní oltáře z 18.stol. a pozdně gotický reliéf Madony s Ježíškem z doby kolem r. 1500. V hlavní lodi rovněž najdeme pozdně gotickou kamennou kropenku ze 16.stol. a gotickou křtitelnici. V zámecké kapli je oltář sv. Michala na gotické menze. v kostele se nachází několik náhrobků. Nejcennější jsou pozdně gotické Petra ze Stráže z r. 1461 a figurální Jindřicha ze Stráže z červeného mramoru z r. 1466. Další náhrobní kameny pocházejí ze 16. a 17. stol.
- Zvonice - Dnešní zvonice byla původně pravděpodobně ochrannou baštou předhradí strážského hradu. Dnešní podoba pochází z r. 1861. Při poslední opravě r. 1991 byla ve špici věže nalezena schránka s listinou z r. 1861, ukázkami dobového tisku a mince z tehdejší doby. Schránka byla doplněna o listinu a dokumenty z r. 1991 a opět uložena do vrcholu věže. Ve věži je zavěšen jeden zvon ze 17.stol.. Původně bylo ve zvonici zavěšeno zvonů více. Poprvé byly sňaty za první světové války a roztaveny pro válečné účely. Za první republiky byly pořízeny nové zvony, ale za druhé světové války byly opět zabaveny německými okupanty. Byl ponechán pouze historicky nejcenější zvon. Po druhé světové válce již nebyly nové zvony pořízeny.
- Radnice - Dnešní budova byla postavena r. 1876 na místě staré radnice, která byla zničena při velkém požáru r. 1875, kdy kromě radnice vyhořela i velká část domů na severní straně náměstí. Vzhled radnice byl v 70.letech poškozen necitlivou opravou, kdy byla stará okna a vchodové dveře vyměněny za moderní. V budově sídlí Městský úřad.
- Kašny - Dvě na náměstí Emy Destinnové, jedna na Malém náměstí z počátku 19.stol.. Zásobovaly městečko užitkovou vodou. Byly funkční do počátku 70.let 20.stol.
- Domy na Malém náměstí - K památkově chráněným objektům patří domy na Malém náměstí čp.35 a 36 postavené v první polovině 19. stol. a řadící se ke stavbám tzv. selského baroka.
(Zdroj: Wikipedie)
