Hartmanice

342 01, Hartmanice, Tel.: +420 376 593 218, podatelna@muhartmanice.cz
Hartmanice/Společnost - Hartmanice




Katastr města se rozkládá na rozhraní Šumavského podhůří a vlastní Šumavy. Vlastní Hartmanice leží v nadmořské výšce 712 m pod vrcholem Hamižná (853 m). Nejvýše položená osada – Keply je v nadmořské výšce 930 m, nejvyšší bod katastru – hora Křemelná má kótu 1 125 m. Nejníže položený bod katastru leží v 550 m při řece Otavě, a tak celkový výškový rozdíl v katastru města činí 575 m.

Hartmanice mají relativně dost velký potenciál ohledně možností rozvoje turistického ruchu, v němž mají stále ještě jisté rezervy. Ačkoliv bylo za posledních 15 let v této oblasti uděláno mnoho – vybudována infocentra a muzea v Hartmanicích a na Dobré Vodě, radikálně zlepšena síť turistických cest i cyklostezek, částečně rozšířeny ubytovací kapacity města, rozšířen zimní lyžařský areál (2005) a zavedena autobusová linka významná pro spojení Sušice s Prášilami a Železnou Rudou; je stále co vylepšovat. Například nabídku stravovacích služeb v obci nelze hodnotit příliš kladně – přestože je v provozu několik restauračních zařízení, pouze ve dvou z nich se vaří. Největší hotel v obci – Vintíř uprostřed Hartmanic má ke kvalitě služeb na úrovni 21. století dost daleko. Určité ubytovací kapacity jsou kromě Hartmanic a Dobré Vody nabízeny také v osadách Dolejší Krušec a Keply.

Hartmanice jsou pravděpodobně nejstarší obcí pomezního hvozdu, který byl Kelty nazýván Gabreta. Obec je situována na příkrém svahu drsné horské planiny Šumavských plání pod úbočím Hamižné hory v nadmořské výšce 712 m.
Původní osada vznikla na zemské stezce vedoucí z Bavorska do Čech v místech, kde se vybíralo clo. První jmenovitá zmínka o Hartmanicích je uváděna v roce 1219 ve spojitosti se jménem Petr z “Artmanic”, další písemná zmínka pochází z roku 1315. Od roku 1273 se Hartmanice rychle rozrůstaly a nabývaly na významu. Přispělo k tomu kutání zlata v zlatonosných žilách křemene v širém okolí. Hartmanice, mýtné místo na “české cestě”, zvané také Vintířova stezka příslušely k hornímu právu Kašperských Hor. V roce 1331 byly zapsány jako celní místo na “Guntherově” (Vintířově) stezce. V letech 1603-1848 patřily Hartmanice městu Sušici. Dne 15. 6. 1607 uděluje Rudolf II. na žádost obce sušické městečku Hartmanicím právo týdenního trhu, dvou výročních trhů, znak a právo pečetit zeleným voskem.

Za zmínku stojí, že v Hartmanicích byla 26. dubna 1608 založena tržní kniha vedená až do roku 1641 česky, což je důkazem tehdejšího českého osídlení. Rozkvět městečka zastavila třicetiletá válka, zlaté doly byly opuštěny a městečko vypáleno. Několik let zůstaly Hartmanice úplně pusté. Teprve ve druhé polovině 17. století byly postupně obsazovány švábskými Němci a až do roku 1918 zůstávají téměř zcela německé.

Od poloviny 19. století lze hovořit o postupné modernizaci. V roce 1869 byl založen poštovní úřad, o rok později zřízena první četnická stanice a v roce 1873 byl založen hasičský sbor. V roce 1875 byl v Hartmanicích zřízen okresní soud, a tak v politickém okrese sušickém vznikl samostatný soudní okres za účelem co největšího odloučení Hartmanic od českého vlivu Sušice.

Vznikem samostatného Československa r. 1918 nastává i oživení českého živlu v Hartmanicích. Přispěla k tomu i česká obecná škola, na níž bylo zahájeno vyučování 1. února 1920. Po vyhlášení okupace na podzim roku 1938 bylo okupované území Hartmanicka právně a administrativně připojeno k župě bavorské. V dubnu 1945 prošel Hartmanicemi pochod smrti žen z koncentračního tábora Helmbrechts, který směřoval do Volar. Jeho oběti jsou pohřbeny na bývalém židovském hřbitově. V červnu 1945 přebírají noví čeští osídlenci nejdůležitější obchody, živnosti a zemědělské usedlosti. Dochází k odsunu občanů německé národnosti. V té době se vracejí slovenské rodiny žijící v Kundraticích a Štěpanicích zpět na Slovensko a jejich místa zaujímají volyňští Češi a slovenští Rumuni. Od roku 1952 byly Hartmanice posledním obydleným místem před vjezdem do Vojenského újezdu Dobrá Voda, což mělo negativní dopad na jejich rozvoj. V roce 1991 byl vojenský újezd zrušen, o rok později získala obec statut města.

Období po roce 1989 přináší Hartmanicům slibné možnosti rozvoje. Velmi významným rokem pro historii obce byl rok 1991. Tehdy byl totiž vyhlášen NP Šumava a zároveň byl koncem roku zrušen VVP Dobrá Voda, který představoval značnou brzdu rozvoje zejm. turistického ruchu v celé oblasti. Roku 1992 byl Hartmanicům navrácen status města.
Prostor autobusové zastávky s kašnou. V pozadí vrch Hamižná.

Postupně vznikají nové drobné živnosti, dochází k částečné privatizaci zemědělské výroby, vznikají nové drobné řemeslné provozy věnující se železářství, sklenářství a drobné umělecké výrobě. Mnoho občanů pronajímá části svých domů za účelem ubytování v soukromí.

Rozvíjí se také oblast kultury – na Dobré Vodě vzniká pobočka Západočeského muzea – Muzeum Dr. Šimona Adlera, pojednávající o historii a životě v této části Šumavy a zahrnující zajímavou prohlídku tamního nově zrekonstruovaného kostela sv. Vintíře. Po roce 2004 bylo započato s obnovou hartmanické synagogy, jež byla dokončena na jaře roku 2006. V pěkně zrekonstruovaném objektu vznikla zajímavá moderní expozice pojednávající o životě Němců, Židů a Čechů v obci a o válečných i poválečných událostech. Za zmínku stojí také jistě vznik turistického infocentra s připojením na internet v budově MěÚ.

Z významných investičních projektů realizovaných od 90. let dosud jmenujme přestavbu obecní kotelny na spalování dřevní štěpky a dalších bioodpadů realizovanou v letech 1994 - 2000. Tento krok měl velký ekologický význam, neboť došlo ke snížení nežádoucích emisí. Kotelna zásobuje teplem většinu objektů v Hartmanicích, ročně spotřebuje 2 000 t dřevního odpadu a má dostatečnou kapacitu i pro případný další růst obce. Za zmínku stojí jistě také výstavba domu s pečovatelskou službou dokončená v roce 2003 nákladem 16,8 mil. Kč. Značný ekologický význam měla rekonstrukce čističky odpadních vod provedená v roce 2006 tak, aby kvalita vody odpovídala evropským normám. Z celkových nákladů přesahujících 7 milionů Kč bylo 75% hrazeno z fondů EU. Důležitá byla také rekonstrukce místních komunikací provedená ve volebním období 2002 – 2006, kdy došlo zejména k opravě mostů poškozených povodněmi a k obnově úseků silnic nejnižších tříd vedoucích do odlehlých osad Hartmanic. Také tento projekt byl částečně financován Evropskou unií. Mezi další vybudované projekty patří nové sportoviště, kanalizace v oblasti náměstí, rekonstrukce vodovodu, chodníků a elektrického vedení, rekonstrukce sociálního zařízení v objektu základní školy a úprava turistické naučné stezky v oblasti vrcholu Hamižné. Kromě těchto „obecních“ projektů je nutné také zmínit rekonstrukci mnohých soukromých domů v obci a výstavbu domů nových.

Přes všechny tyto úspěchy dosažené po roce 1989 je však nutné konstatovat, že počet obyvatel obce Hartmanice má trvale klesající tendenci – jen pro představu: v roce 1970 žilo v katastru obce 1 336 obyvatel, v roce 1991 pak 1 234, při posledním sčítání lidu v roce 2001 bylo napočítáno již jen 1 161 lidí a dle údajů z roku 2009 žije v obci 1 076 lidí. Za posledních 8 let tak v Hartmanicích ubylo dalších 8 % obyvatel, což je již o 2 % více než v období let 1991 – 2001. Tento jev je nejvíce patrný zejména v oblasti školství, kdy je velký problém naplnit nové třídy dětmi. Se stejným problémem se však potýká většina obcí v této části okresu Klatovy – i přes celorepublikově relativně pozitivní ukazatele vývoje počtu obyvatel, zde populace klesá a průměrný věk se zvyšuje. Nejvíce je pokles obyvatel i nadále patrný v osadách – v letech 1991 – 2001 zaznamenalo 13 z 23 osad (vč. Hartmanic) pokles obyvatel, 2 osady nově vznikly, 1 osada je již od 90. let bez trvalých obyvatel a jen 7 osad zaznamenalo drobný přírůstek nebo stagnaci počtu obyvatel.

  • Svatý Vintíř - * Kolem roku 955 v Duryňsku † 9. 10. 1045 Březník (Dobrá Voda u Hartmanic). Poustevník a benediktinský mnich, podnikal misijní cesty a účastnil se aktivně politického života. Byl příbuzným knížete Břetislava I., v údolí potoka Rinchnach v Bavorsku založil klášter, osvědčil se jako prostředník v diplomatických jednáních mezi českými a německými panovníky.
  • Karel Maria Drahotín Villani - * 23. 1. 1818 Sušice † 24. 3. 1883 Střížkov u Benešova.Baron, básník, od roku 1855 majitel Kundratic. Byl druhým zástupcem Sušicka na Slovanském sjezdu v Praze v roce 1848 a velitelem "Svornosti", spolku národní obrany. Napsal několik básnických sbírek v obrozeneckém duchu, jeho píseň "Vystěhovalec" znárodněla jako "Zasviť mi ty slunko zlaté".
  • JUDr. Josef Ambrož Gabriel - * 4. 12. 1820 Loučová u Hartmanic † 6. 9. 1916 Bechyně.Spisovatel, dlouholetý starosta města Sušice. V roce 1848 byl zvolen do Svatováclavského výboru a členem výboru a sekretářem politického spolku Slovanská Lípa. Byl přítelem K. Havlíčka Borovského, nakladatelem spisů V. K. Klicpery a ctitelem Boženy Němcové. V letech 1856-1874 žil na zámku v Loučové u Hartmanic, která se tak stala obrozeneckým střediskem vítajícím J. K. Tyla, J. Kašku, J. V. Friče, bratry Náprstky a řadu dalších osobností naší kultury. Na Loučové pobýval Karel Strakatý, první zpěvák Tylovy a Škroupovy písně Kde domov můj.  
  • PhDr. Emanuel Šimek - * 3. 4. 1883 Vatětice u Hartmanic † 16. 6. 1963.Významný badatel prehistorie, profesor na univerzitě v Brně. Vracel se k pravěku rodného kraje řadou terénních průzkumů i odborných studií.
  •  Dr. Šimon Adler - * 15. 3. 1884 Dobrá Voda u Hartmanic † 11. 7. 1944 koncentrační tábor Osvětim-Birkenau.Židovský učenec a rabín, vystudoval teologii, rabínský seminář, historii a filozofii, doktorát získal na univerzitě v Basileji. Působil jako rabín, matrikář a archivář. V roce 1928 byl jmenován do komise památkářů, později napsal několik studií o právech Židů v českých dějinách.
  • JUDr. Václav Hrabánek - * 1915 Terst † Kašperské Hory.Malíř neprofesionál, který obnovil šumavskou tradici svatých obrázků malovaných na skle. Od tradičního vyobrazení světců se dopracoval k rozsáhlým kompozicím s množstvím postav vyvedených tradiční lidovou technikou. Jeho obrázky dnes zdobí nejen místní kapličky a kostely, ale objevují se i ve sbírkách muzeí, na výstavách i v soukromých sbírkách.
  • Kostel sv. Kateřiny – pův. gotický kostel z 15. stol., v 18. stol. přestavěn částečně barokně
  • Horská synagoga – budova vystavěná na náklady hartmanicko-kundratické židovské obce roku 1881. V průběhu druhé světové války přestavěna na truhlářskou dílnu, podobnému účelu sloužila synagoga i v poválečných letech, později také jako objekt státních lesů a armádní sklad pneumatik. V 80. letech budova předána MNV k demolici, ke které ale nedošlo, objekt celá 90. léta chátral, byl navrácen Plzeňské židovské obci, která jej však pro nedostatek peněz musela prodat soukromníkovi. Po roce 2002 bylo postupně započato s náročnou rekonstrukcí, která byla dokončena v roce 2006. Dnes sídlo Památníku Hartmanice.
  • Šumavské stavení č. 37 – 19. stol., inspirováno volarským domem
  • Kostel sv. Vintíře na Dobré Vodě – barokní poutní kostel z roku 1706, zasvěcen jako jediný na světě „Sv.“ Vintířovi na místě původní kaple. V období existence VVP Dobrá Voda využíván jako skladiště, kompletně zrekonstruován v roce 1995 k 950. výročí úmrtí Sv. Vintíře. Kostel byl do roku 2001 vybaven unikátními skleněnými plastikami – největším skleněným oltářem na světě, vážícím 4 tuny, a 14 dílnou skleněnou křížovou cestou. Prohlídky kostela zajišťuje Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě.
  • Zámeček Dolejší Krušec – patrový barokní zámeček z 18. stol.
  • Zámeček Hořejší Krušec – empírový zámeček vystavěný kolem roku 1800
  • Zámek Dolejší Těšov – raně barokní zámek ze 17. stol.
  • Zámek Kundratice – empírový zámek z 2. pol. 18. stol. na místě původní tvrze
  • Umrlčí prkna Kochánov – nad osadou 2 umrlčí prkna, jedna z posledních dodnes zachovalých. Pokud nebožtík zemřel v zimě, kdy nebylo možné vykopat hrob, byl uložen venku na zdobené prkno. Na jaře byl pak pohřben a prkno vystaveno na místě, kam zesnulý rád chodíval.
  • Mochov – zachovalé objekty lidové šumavské architektury

 


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz