Osečná

Svatovítské náměstí, 463 52, Osečná, Tel.: +420 485 179 208, mesto@osecna.cz
Osečná/Společnost - Osečná




Město má rozlohu 2806,25 ha na katastrálních územích Osečná, Lázně Kundratice, Druzcov, Kotel, Chrastná, Zábrdí a Vlachové. Městečko leží na silnici ze Stráže pod Ralskem do Českého Dubu, má autobusové spojení s Českým Dubem, Stráží pod Ralskem, Hodkovicemi nad Mohelkou a Libercem. Nejbližší železniční stanice je od obce vzdálena asi 7 km směrem na sever, v Křižanech.

Osada Osečná je poprvé zmiňována roku 1352 v souvislosti s nedalekým hradem Děvínem. Ve stejné době je doložen místní dřevěný kostelík sv. Víta. Roku 1444 byla osada zcela zničena během husitského nájezdu. Nový, pozdně gotický, kostel nechal postavit roku 1565 Karel Biberštejn.

Na přímluvu svobodného pána z Oprštorfu povýšil císař Rudolf II. roku 1576 Osečnou na město s právem používat městský znak a pečeť se znakem orla se zlatou korunkou a s nápisem „Sigilium oppidi ossensis 1576“. Německé obyvatelstvo zde žilo již před rokem 1620, v knize daní z roku 1654 čítá Osečná 23 měšťanů, 15 chalup a 21 malorolníků. Roku 1680 napadli Osečnou náchodští a čáslavští sedláci, jejich povstání proti robotě však bylo potlačeno vojskem hraběte Haranta. V roce 1713 žilo ve městě 43 měšťanů, 2 malorolníci a 48 domkařů.

Roku 1890 byly v Osečné farnost sv. Víta, četnická stanice, pětitřídní škola, záložna, tři mlýny, výrobna bačkor a pantoflí a tkalcovna, konaly se v ní pravidelné výroční trhy. Ve městě žilo na začátku 20. století 11 Čechů a 828 Němců. Po skončení druhé světové války byly němečtí obyvatelé vysídleni.

Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status města.

(Zdroj: Wikipedie)

  • Kostel sv. Víta v Osečné - Kostel sv. Víta v Osečné Dle dostupných materiálů je první zmínka o malém dřevěném farním kostele v Osečné z roku 1350. Od roku 1363 měl kostel již svého duchovního správce – Bernarda Beránka. V roce 1565 byly položeny základy zděného pozdně gotického a renesančního kostela Karlem von Bibersteinem – majitelem děvínského panství. Přestavba trvala 3 roky. V roce 1612 daroval starosta Jakob Gröschel kostelu křtitelnici. V roce 1619 byla vystavěna nová vyšší hranolová věž kostela. O 200 let později vypukl v obci rozsáhlý požár, který způsobil velké škody i na kostele. Krátce po požáru byl kostel opět obnoven.
  • Kostel sv.Víta v Osečné má tři lodě. Vnitřní zařízení pseudogotické z roku 1904. Na jónském pilíři je umístěna kamenná kazatelna. Na hlavním oltáři byl obraz od malíře Johana Birhauma z Georgenthalu – ten byl v roce 1911 přemístěn na jiné místo v kostele. V kostele sv. Víta se nachází rodinná hrobka rodu Biebersteinů a rodiny Schleinitzů, kteří v té době vlastnili statek v Chrastné. Nad hlavním portálem kostela sv. Víta se nachází erb šlechtického rodu Rohanů – ten nechal umístit kníže Kamil Josef Idesbald Filip Rohan, který v roce 1838 koupil zdejší panství, pod něž patřila i Osečná. Mimo jiné daroval našemu farnímu kostelu za faráře a děkana Josefa Richtera i nové varhany za 400 zl..
  • Mariánský sloup v Osečné - Mariánský sloup Mariánský sloup byl postaven v letech 1720-1730. Titulní socha Panny Marie byla zhotovena v životní velikosti a bohatě vybavena atributy. Tuto hlavní sochu obklopují sochy čtyř světců. Z čelního pohledu stojí po levé straně sv. Vít s říšským jablkem v pravé ruce a se lvem u pravé nohy, za ním sv. Jan Nepomucký. Po pravé straně vidíme dalšího Jana, totiž sv. Jana Křtitele s beránkem u levé nohy, za ním pak sv. Františka Xaverského.
  • Radnice v Osečné - Budova MÚ Rok 1825 - podle potvrzení z 20.ledna 1826 byl sepsán před rychtářem 22.července 1825 protokol o tom, že obec koupila od vdovy M.A.Zimmermannové, znovu provdané Schmidtové, spáleniště čp.86 na náměstí ke stavbě nové radnice za 1 100 zlatých (14.6.1825 vypukl požár ve farské stodole, který se rozšířil a padlo mu za oběť 23 obytných domů, 6 stodol, 14 chlévů, 5 kůlen a kostelní věž, na níž bylo zničeno 5 zvonů a věžní hodiny). Radnice dostala čp.105, pod čp.86 si na jiném místě ve městě postavil dům Franz Müller. Roku 1827 vrchnostenský úřad schválil rozpočet na stavbu nové radnice. Roku 1829-1830 započala výstavba radnice - stavitel Josef Haase z Mimoně (součástí radnice byl hostinec a prostory prohasičskou stříkačku), spolu s radnicí byly postaveny dvě kašny, zhotovil je Václav Lejsek ze Zábrdí. Roku 1829 proběhla sbírka na pořízení měst.znaku do průčelí radnice, vybráno 32 zl. 30 kr., znak zhotovil J. Suske, sochař z Mimoně. Roku 25.října 1830 předána dostavěná budova radnice stavitelem J.Haasem obci, stála 5 640 zlatých (zálohy 2 600 zl. + 2040 zl. + 1000 zl. doplatek - dopis 13. 11. 1830). 12.srpna 1831 proběhla "kolaudace" radnice krajským inženýrem 1831 a v říjnu dokončeny dodatečné opravy stavby J. Haasem. 10.února 1832 zaslána přihláška k pojištění radnice proti požáru.
  • Sousoší Tří svatých nad Osečnou - Sousoší Tří svatých Méně viditelnou, ale skvostnou památkou je Sousoší Tří svatých – Jana, Pavla a Luitgardy. V letech 1653 – 1783 byl vrchností Českodubska ženský klášter sv. Jakuba ve Vídni, který získal panství v Podještědí věnem od své abatyše Reginy, dědičky hraběte Isolaniho. Trvalou památkou na zbožnou Reginu jsou v Osečné, v Českém Dubě a v Hodkovicích nad Mohelkou tři stejná velkolepá sousoší z pískovce, které pochází z roku 1714 a zpodobňují v životní velikosti tři katolické svaté: Jana, Pavla a Luitgardu. Uprostřed pomníku se tyčí do výše kříž s Kristem, u jehož nohou klečí sv. Luitgarda. Luitgarda je světice cisterciánského řádu, které se v modlitbě zdálo, že se k ní Kristus odpoutal z kříže a dal jí políbit své rány. Po obou stranách pomníku jsou stojící postavy světců s železnými meči – vlevo sv. Jan a vpravo sv. Pavel. V 17. a 18. století mnoho obyvatel Čech podlehlo opakovaným epidemiím v důsledku válek a hladomorů. Císař Karel VI., otec Marie Terezie, nařídil roku 1713 z pietních důvodů zřizování „morových sloupů“ v celé monarchii. Představená kláštera sv. Jakuba ve Vídní Maria Magdalena z Walterskirchenu se rozhodla, že ozdobí tři největší obce svého panství pod Ještědem důstojnými náboženskými monumenty z umělecké dílny Matyáše Brauna (1684–1738). Tento věhlasný sochař rakouského původu je tvůrcem mnoha barokních skvostů v Čechách, zdobících četné zámky, kostely a také Karlův most v Praze. Nejvýznamnější Braunovo dílo, znázorňující „Vidění sv. Luitgardy“ se stalo ideovým vzorem pro kompozici tří postav sousoší objednaných klášterem pro města v Podještědí. Výběr alegorických postav těchto monumentů věru nebyl náhodný, neboť Luitgarda a oba světci s železnými meči symbolizují cisterciánskou a křížovnickou minulost Českodubska. Je také příznačné, že tato velkolepá sousoší byla vesměs postavena na nejpříhodnějších místech s dalekým výhledem na Ještěd. V minulosti se každoročně 26. června na svátek Jana a Pavla konalo procesí z místních kostelů k sochám oněch tří svatých, aby jejich přímluvou Bůh ochránil město a lidi od živelných pohrom. V Osečné se pomník nalézá na východním okraji města při cestě do osady Kotel, v Českém Dubě v městské čtvrti Na Zhůrách a v Hodkovicích nad Mohelkou nad šestnácti schody poblíž školy. Názvy sousoší vyskytující se v různých publikacích: Sousoší Tří svatých, Sousoší Tří světců, Sousoší Víry se sv. Janem a sv. Pavlem či Sousoší sv. Luitgardy, sv. Jana a sv. Pavla.
  • Kaplička se zvoničkou v Zábrdí - Kaplička se zvoničkou v Zábrdí V roce 2001 se podařilo za pomoci dotace provést rekonstrukci kapličky v osadě Zábrdí. Jedná se o kulturní památku včetně zvonu. Uvnitř kaple je osazen oltář a dvě kostelní lavice. Tato kaplička přežila dobu normalizace pouze díky nadšeným chalupářům.
  • Kaplička sv. Anny v Kotli - Kaplička sv.Anny v Kotli Tato kulturní památka se nachází nad osadou Kotel směrem na Český Dub. Byla v kritickém stavu, proto obec požádala Okresní úřad Liberec o pomoc a byla ji přidělena dotace na opravu této kaple. Kaple byla vystavěna místními občany. V kapličce je na čelní stěně namalovaný obraz zobrazující Matku Anny a pochází pravděpodobně z první poloviny 19. století a je malován technikou al secco. Po 100 let byla kaplička nárazově opravována pouze neodborně místními lidmi. Jak nám řekl dotazník z roku 1883, již tehdy byla nutná rozsáhlá rekonstrukce. Té se kaplička dočkala až v roce 2000. Práce byly dokončeny na jaře roku 2001.
  • Kaplička sv. Josefa se zvoničkou v Druzcově - Kaplička se zvoničkou v Druzcově Klasicistní kaple sv. Josefa z roku 1834 se zvoničkou a tympanonem nad vstupem v osadě Druzcov byla vyhlášena kulturní památkou. Kaple je využívána pouze při vánočních a velikonočních koncertech osečenského smíšeného pěveckého sboru Canzonetta.
  • Boží muka v Druzcově - Boží muka Druzcov Na trase cyklostezky Zelená cyklomagistrála Ploučnice, v místech u druzcovského hřbitova byly v září roku 2010 dokončeny opravy Božích muk. Námět vnitřního nástěnného obrazu navrhla a vytvořila Emílie Roubíčková z Druzcova – tím také zvýraznila tento překrásný krajinotvorný prvek.
  • Barokní brána se sochou sv. Vendelína v Chrastné - Barokní brána se sochou sv.Linharta Barokní brána se sochou sv. Vendelína je součástí někdejšího renesančního hospodářského dvora s tvrzí situovaného severozápadně od osady Chrastná. Tvrz se statkem písemně doloženou k roku 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Jeho potomci na ní sídlili do třicetileté války. Roku 1628 ji získal Volf ze Šlejnic. V roce 1714 dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil ji ke strážskému panství. Tvrz tím ztratila rezidenční funkci a nadále sloužila jako účelová budova hospodářského dvora. Během 18. století dostal celý dvůr i s tvrzí jednotnou barokní úpravu. Samotnou bránu nalezneme mezi dvěma hospodářskými budovami v severovýchodní části dvora. Zděnou omítanou bránu kryje řada tašek bobrovek vyskládaných do valbové stříšky. Plochu brány člení postranní lizény a profilová korunní římsa. Vlastní půlkruhově zakončený otvor lemuje profilované pískovcové ostění. Na jeho klenáku nalezneme připevněný pískovcový erb rodu Hartigů. Otvor brány je osazen novodobou svařovanou bránou. V ose nad klenákem se na koruně zdiva nachází pískovcová socha sv. Vendelína stojící na nízkém podstavci. Světec oděný ve splývavém pastýřském rouchu je zpodobněn v kontrapostu pravé nohy a s hlavou krytou širokým kloboukem. U nohou mu leží kůň a býk.



 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

Barokní brána se sochou sv. Vendelína v Chrastné - Barokní brána se sochou sv.Linharta Barokní brána se sochou sv. Vendelína je součástí někdejšího renesančního hospodářského dvora s tvrzí situovaného severozápadně od osady Chrastná. Tvrz se statkem písemně doloženou k roku 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Jeho potomci na ní sídlili do třicetileté války. Roku 1628 ji získal Volf ze Šlejnic. V roce 1714 dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil ji ke strážskému panství. Tvrz tím ztratila rezidenční funkci a nadále sloužila jako účelová budova hospodářského dvora. Během 18. století dostal celý dvůr i s tvrzí jednotnou barokní úpravu. Samotnou bránu nalezneme mezi dvěma hospodářskými budovami v severovýchodní části dvora. Zděnou omítanou bránu kryje řada tašek bobrovek vyskládaných do valbové stříšky. Plochu brány člení postranní lizény a profilová korunní římsa. Vlastní půlkruhově zakončený otvor lemuje profilované pískovcové ostění. Na jeho klenáku nalezneme připevněný pískovcový erb rodu Hartigů. Otvor brány je osazen novodobou svařovanou bránou. V ose nad klenákem se na koruně zdiva nachází pískovcová socha sv. Vendelína stojící na nízkém podstavci. Světec oděný ve splývavém pastýřském rouchu je zpodobněn v kontrapostu pravé nohy a s hlavou krytou širokým kloboukem. U nohou mu leží kůň a býk.


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz