Krásná Hora nad Vltavou

Krásná Hora byla založena na planině pod vrchem Strážník (522 m n.m.), který býval důležitým strážním místem na župní hranici (od 10. století velké župy kamýcké). Název města je odvozen od původní činnosti, dolování antimonu a zlata (červená krásná ruda - hora v původní slovanštině důl). Přídomek "nad Vltavou" byl zaveden v roce 1907, aby byla vyloučena záměna s dvěma dalšími stejně nazývanými obcemi v Čechách.

Přesné datum založení obce není známo, je však známo, že již počátkem 14.století se u Krásné Hory dolovalo zlato, z něhož král Jan Lucemburský dal razit zlaté mince. Osada však byla asi již dříve - asi koncem 13.století, kdy se zde těžilo zlato rýžováním. Doly u Krásné Hory a u Pomuk (nynějších Podmok) náležely České koruně a Krásná Hora je za krále Jana Lucemburského připomínána mezi horními městy v Čechách.

Město získalo řadu privilégií, které potvrdili další panovníci: Karel IV. (1351), Jiří z Poděbrad (1458), král Vladislav (1479) a posléze Ferdinand I. (1538).

Od poloviny 16. století nastaly pro Krásnou Horu důležité změny, které byly i počátkem postupného úpadku města. Od roku 1554 přestává být Krásná Hora královským městem, krásnohorští ztrácí vzácné výsady a práva a stávají se poddanými robotníky. Roku 1562 prodal Ferdinand I. zdejší doly Kryštofovi Silberovi, což mělo za následek úpadek dolů, zchudnutí města a celkový úpadek dovršila 30.letá válka. Krásná Hora měla pak celou řadu vlastníků.

Dolování ve 30.leté válce zcela zaniklo. Teprve na začátku 18.století se zahajují pokusy o nové dolování a to mezi roky 1700 až 1712. V roce 1839 byla založena šachta Václavka (v blízkosti Milešova), roku 1859 šachta Anna, v blízkosti šachty Václavka. V roce 1867 byl objeven zlatonosný kyz na vrchu Strážníku. Prvním významnějším podnikatelem v těžební činnosti byl Josef Vang z Kňovic, který koupil šachty Václavku a Annu a založil důl Kateřinu severozápadně od Krásné Hory v Jamném.

V roce 1871 byl nucen Vang všechny doly prodat Emanu Kittlovi z Prahy (otec Emy Destinové), který založil šachtu Jindřišku u Proudkovic (hloubka 285 m), Marii západně od Krásné Hory (hloubka 156 m), důl zvaný "Nová šachta" 700 m od dolu Marie (150 m), důl Otto v samotné Krásné Hoře (134 m) a nejposledněji roku 1900 byl založen důl Puš asi 500 m východně od Krásné Hory. U dolů Jindřiška a Marie byly vybudovány úpravny rudy.

Až do roku 1884 se těžil v okolí Krásné Hory pouze antimon, potom i zlato. Největšího rozkvětu dosáhly doly roku 1881, kdy zde bylo zaměstnáno 700 horníků a měsíčně se těžilo 1200 centů antimonu, 24 kg amalgamu a rýžovaného zlata, 25 centů kyzu, jenž obsahoval v každém centu 150 gramů zlata.

Charakteristickou siluetu Krásné Hory vytváří radnice s radniční věží a kostel sv.Mikuláše. Vznik kostela není přesně znám, pravděpodobně byl založen některým z opatů bílého řádu premonstránského v klášteře milevském, kterým Václav II. postoupil roku 1285 patronátní právo v Kamýku i v Krásné Hoře. Kostel zde stál již před rokem 1350, kdy se připomíná mezi farními kostely v děkanátu vltavském. Z městských památek je nutno připomenout opis privilegie krále Jana Lucemburského a vzácné originály výsaních listů Karla IV. z 11.ledna 1351, krále Jiřího z Poděbrad z 10.prosince 1458, krále Vladislava z roku 1479, krále Ferdinanda I. z roku 1538, privilegia císařovny Marie Terezie z roku 1744, císaře Josefa II. (1797) k odbývání výročních trhů. Listiny jsou uloženy v okresním archivu v Příbrami. Od roku 1789 má město obecní kroniku.

• Václav Zelotýn z Krásné Hory - narodil se asi r. 1532 v Krásné Hoře, byl bakalářem a od roku 1561 mistrem svobodného umění na Karlově universitě. Měl všestranné vzdělání (matematika, alchymie, lékařství), byl děkanem  filosofické fakulty, proboštem koleje krále Václava I. a ctitelem Mistra Jana Husa.

• Jaroslav Kofroň - narodil se roku 1921 ve Vleticích u Krásné Hory, byl českým hornistou, hudebním skladatelem, pedagogem a sběratelem lidových písní

• Stanislav Kofroň - narodil se roku 1919 ve Vleticích u Krásné Hory a byl výtvarníkem, pedagogem, folkloristou, hudebníkem,  publicistou a kronikářem obce Krásná Hora nad Vltavou

• Karel Hynek Mácha - jeden z největších básníků v Čechách, který se nejvíce proslavil básní „Máj“. Je to nejvýznamnější dílo tohoto mladého snílka a básníka.Málokdo ví, že jeho předkové pocházeli z rodu Máchů z Krásné Hory nad Vltavou. Pokud  je správně známo, tak by praděda Karla Hynka Máchy měl pocházet z Krásné Hory – Matěj Mácha, který se vyučil kovářem a odešel z Krásné Hory do Měšetic u Sedlce, kde se stal nájemcem hospody. Šenkýřství převzal syn František a jeho vnuk Antonín byl otcem Karla Hynka Máchy.

• Kostel Svatého Mikuláše - Kdo kostel založil se s určitostí neví. Pravděpodobně byl kostel založen některým z opatů Bílého řádu premonstratského z kláštera milevského. Podle pověsti stával kostel na jiném místě, kde, to pověst nepraví. Kostel tu stál již před rokem 1350, kdy se připomíná mezi farními kostely v desátku vltavském a odváděl od roku 1383 půlroční královský desátek 18 grošů.

• Radnice - Stojí od nepaměti na stejném místě, časem však změnila svoji podobu. Radniční věž s hodinami jsou charakteristickou dominatou náměstí. V roce 1933 byla věž důkladně opravena a zvýšena.

• Mariánský sloup - Je to barokní oblý sloup s pozlacenou sochou Panny Marie, postaven roku 1772. Později roku 1860 byla horní část podstavce opravena. Roku 1862 byla vyměněna původní dřevěná socha za sochu ze železa, kterou nově ulily rožmitálské hutě na náklad obecního výboru a 27. června téhož roku byla slavnostně vysvěcena . Stalo se za purkmistra Hynka Ondráka. Starou dřevěnou sochu mariánskou, která tu dříve stávala, umístil šenkýř Mat. Ondrák do kapličky ve svém stavení čp. 41.

• Kamenný korec - Je to na čtverhranném kamenném podstavci okrouhlá miskovitá míra s malým otvorem na straně, podstavec je mladší než miska a nese letopočet 1822. Tato míra sloužívala k měření obilí na trh přivezeného: zajeli s vozem až k ní, nasypali obilí a po odměření obilí vypustili otvorem. Podobné kamenné korce mívala i jiná města např. Sedlčany a Votice, ale nikde se neuchovaly. Korec čili strych = 9316 dcl, dělil se na věrtele, věrtel na 4 měřice a měřice na 12 žejdlíků.

• Památník padlým - Je umístěn mezi kostelem a školou a byl postaven na počest padlým v první světové válce. Představuje vojína s puškou a tornou, jak se dívá zasmušile do dálky. Symbolem jeho myšlenek jsou v pozadí smuteční vrba nad hrobem a Hradčany s počátečními slovy naší národní hymny. U jeho nohou stojí lev, vzor síly a strážce vlasti. Na spodku památníku je nápis: "padlým ve válce světové 1914-1918". Uprostřed je znak republiky ČSL a po stranách nápisy "z vaší smrti - je naše svoboda", dále vpředu v zasklených výklencích je uložena prsť z Terronu, Zborova a Dosso Alto. Po stranách pomníku jsou vyryta jména padlých. Pomník je 4,5 m vysoký.

• Památník letců - Je umístěn nedaleko památníku padlých a je věnován třem tragicky zahynulým letcům. Dne 5.září 1929 při závěrečném vojenském cvičení 2. a 5. bývalé pěší divize se srazila blíže Předního Chlumu dvě letadla, pozorovací a stíhací. Osudná sražka si vyžádala životy tří letců od 1. pluku T.G.Masaryka ve Kbelích: nadporučíka Antonína Selnara a pilotů četařů Jaroslava Bola a Jaroslava Pekárka. Odhalení památníku se konalo 13.července 1930.

• Privilegia - Opis privileje krále Jana Lucemburského a vzácné originály výsadních listů Karla IV. z 11. ledna 1351, krále Jiřího z 10. prosince 1458, krále Vladislava z roku 1479, krále Ferdinanda I. z roku 1538, pak privileje císařovny Marie Terezie z 20. října 1744, císaře Josefa II. z roku 1786 a císaře Františka II. z 25. února 1797 jsou uloženy v okresním archivu. Od roku 1789 má město obecní kroniku.