V obci sídli AGRO Jevišovice a. s., která obhospodařuje rozsáhlé pozemky v České republice a na Ukrajině. Je jedním z největších českých chovatelů kuřat, jediným českým a evropským chovatelem jatečních krokodýlů (na farmě ve Velkém Karlově) a prostřednictvím dceřiné společnosti ZEVO provozovatel největší bioplynové stanice ve střední a východní Evropě (rovněž ve Velkém Karlově). Od roku 2011 je součástí Agrofert Holding Andreje Babiše.
V Jevišovicích se nachází ZŠ Jevišovice. Do této školy chodí děti i z okolních obcí. Škola má vlastní jídelnu, školní družinu, tělocvičnu. Jsou tam také moderní učebny s PC projektory.
Krajina okolo malého městečka Jevišovic bylo osídlena již v pravěku. Archeologové Jaroslav Palliardi a František Vildomec zde našli zbytky pravěkého hradiště a nálezy byly takového významu, že tato kultura byla pojmenována podle místa naleziště - Jevišovická kultura.
První zmínka o Jevišovicích pochází z roku1289, kdy se připomíná jako majitel Boček z Kunštátu. Tomuto rodu patřily po více než tři soletí.
V místě hradiště byl na konci 13. století postaven hrad. Jeho nejznámějším držitelem byl Hynek z Kunštátu, který se proslavil jako úspěšný a odvážný obránce Znojma proti Uhrům a Rakušanům, ale současně byl postrachem kraje pro svoji divokost a loupeživost, že ho později charakterizoval František Václav Peřinka ve Vlastivědě Moravské "Hynek z Kunštátu a na Jevišovicích zvaný Suchý Čert byl své doby pověstným rušitelem zemského míru a lupičem nad jiné nebezpečným."
Jevišovice se staly jednou z bašt husitství na jihozápadní Moravě. Tuto část jevišovických dějin připomíná památník na vrchu Žalově.
Poté co byl dobyt a rozbořen starý hrad, postavili pánové s Kunštátu na protějším ostrohu nový hrad, který získal Ludvík Raduit de Souches, za své zásluhy při obraně Brna proti Švédům v roce 1645. Ve "Starém zámku" prý žila i tajná láska Prokopa Diviše.
Po roce 1736 přešly Jevišovice a přilehlé statky na rod Ugartů Ten zde vládl 161 let. V roce 1898 koupil jevišovické panství vídeňský bankéř Biederman, v roce 1916 je koupil vídeňský průmyslník Vilém Offenheim ( nechal vystavět historickou budovu ,, Komenium,, které je součástí Základní školy Jevišovice) a v roce 1932 Larisch-Monnich.
V době boje ze národní svobodu se Jevišovice postavily do čela zápasu proti poněmčenému Znojmu. Na protest proti germanizmu byl uspořádán v Jevišovicích v září 1871 mohutný tábor lidu ( 16 tisíc občanů Znojemska) pod vedením notáře Jana Vlka kde se poprvé na Znojemsku zpívala píseň ,,Kde domov můj,,.
Před koncem první světové války se Jevišovice jako první z měst přihlásily k národní přísaze vyjadřující požadavek svobody, vyslovené dne 13. dubna 1918 Aloisem Jiráskem.
V roce 1990 bylo historické jádro Jevišovic vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Jako nádherná perla svítí ve slunci tzv. "Nový zámek" postaven koncem 17. století. Jeho okolí dodnes zdobí krásné sochy od Mattielliho ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma.
Na řece Jevišovce byla postavena r. 1897 kamenná přehradní nádrž, která ve své době byla první přehradou na Moravě. K její výstavbě byli povoláni inženýři až z Itálie.
- Kostel sv. Josefa - Jevišovice
- Nový zámek - Jevišovice
- Památník na vrchu Žalově - Jevišovice
- Přehrada Jevišovice
- Pustý hrad - Jevišovice
- Starý zámek - Jevišovice
- Budova Komenia
- Pohřební kaple hrabat Ugartů – klasicistní na kruhovém půdorysu
- Socha sv. Floriána – na náměstí Jiřího z Poděbrad, z konce 18. stol.
- Socha svatého Jana Nepomuckého – na Ugartově náměstí z pol. 18. stol.
- Socha sv. Aloise a sv. Josefa – před kostelem, z roku 1749 a 1743
- Boží muka se soškami sv. Rocha, Sv. Šebestiána a Sv. Floriána
- Kašna na Ugartově náměstí – ze 17. stol.
- Fara na náměstí Jiřího z Poděbrad
- Historická sýpka naproti kostelu
- Pomník na vrchu Žalově – Kalich
