Rovensko pod Troskami

náměstí prof. Drahoňovského, 512 63, Rovensko pod Troskami, Tel.: +420 481 382 119, m.u@rovensko.cz
Rovensko pod Troskami/Společnost - Rovensko pod Troskami




Rovensko pod Troskami

rovensko-pod-troskami-2.jpg
Rovensko pod Troskami leží v samém středu Českého ráje, jedné z nejpůvabnějších a nejkrásnějších oblastí České republiky. Nevelkému městečku v údolí říčky Veselky vévodí jedna z nejtypičtějších zřícenin a dominant naší vlasti – hrad Trosky. Nejen tento útvar dvojvěží, se zbytky středověkého hradu, nemající obdoby na celém světě, ale i blízké okolí města láká návštěvníky bezpočtem překrásných přírodních scenérií a nejednou kulturní památkou.
Mapa - Rovensko pod Troskami

náměstí prof. Drahoňovského, 512 63, Rovensko pod Troskami

Telefon: +420 481 382 119
E-mail: m.u@rovensko.cz
Web: http://www.rovensko.cz


Rovensko pod Troskami je město, které se nachází v okrese Semily v Libereckém kraji. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 1255 obyvatel.

Ideální poloha města, jako významné křižovatky turistických cest a optimálních vzdáleností k většině charakteristických, mnohdy i světově proslulých přírodních a historických partií Českého ráje, vytváří z Rovenska pod Troskami přirozené středisko cestovního ruchu. Je jen málo míst, která mohou svým návštěvníkům předložit tak bohatou, pestrou a snadno dostupnou nabídku k rozmanitým výletům, s význačnými doklady lidové architektury a dalšími jedinečnými výtvory přírody i lidských rukou.

Úchvatné panoráma Českého ráje se všemi typickými znaky této krajiny lze shlédnout z nedalekého Kozákova (743 m n. m.), známého výskytem drahokamů.

 

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy je zmiňována ves Týn, jako městečko vzniklé pod touto vsí, s níž brzy splynulo, roku 1407. Od konce 15. století se po více než 200 let v okolí těžila železná ruda, obyvatelé se živili broušením českých granátů a jiných polodrahokamů. Neověřené jsou zprávy, že z Rovenska pochází mnoho kamenů zdobících kapli sv. Kříže na Karlštejně a svatováclavskou kapli v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě.

Roku 1629 nastala velká neúroda a hlad. Podle dopisu, který 13. srpna zaslal úředník panství Gerard Taxis Valdštejnovi „v celém vévodství není ani jediného, kdo by sklidil tolik co zasil“. Když se nezmenšovaly kontribuce a naopak je zvyšována robota, poddaní v městečku povstali. Současně téhož roku docházelo k násilné rekatolizaci, k níž je do městečka povolán jezuita Matěj Burnatius z Jičína, a tak povstání mělo i charakter protikatolický. Burnatius si povolal na potlačení povstání pěší a jízdní vojsko z frýdlantské posádky. Rovenští se o tom dozvěděli a když zvědové zjistili blížící se vojsko, byli zvoněním svoláváni lidé i z okolních vesnic na pomoc. Rovenští se uchýlili k zoufalému odporu, zatarasili a obsadili cesty. Lid ozbrojený zemědělským nářadím vpadl na nepočetné vojsko rázně. Vojáci se smířili se zapálením zvonice, k boji nedošlo a vojsko ustoupilo. Zvony se požárem rozlily a zvonice shořela, při hašení požáru zahynul hrnčíř Václav Jiruda. Když se ozbrojení sedláci dozvěděli, že Burnatius očekává na faře v Libuni oznámení o pokoření Rovenska, vytáhli proti němu. Rozlícení sedláci jej a jeho průvodce, žáka Jana Rokytu ubili na farské zahradě v Libuni.

Povstalci pak táhli k Turnovu, ale tentokrát proti nim vyrazilo silnější vojsko z frýdlantské posádky. Vojáci porazili nedostatečně vyzbrojenou, vojensky špatně připravenou a vyhladovělou selskou armádu na kopci Výšinka nad městem Turnov. Sedmnáct pochytaných sedláků mělo být popraveno, avšak život si zachránili na domluvu jezuitů přestupem ke katolické víře. Jen jeden z nich to odmítl a byl popraven.

Na místě vyhořelá zvonice byla v roce 1630 postavena zvonice nová. S ohledem na to, že zvony byly použity k svolání ke vzpouře proti vrchnosti vyústilo v represivní nařízení, kterým hruboskalská vrchnost nařídila za trest otočit zvony dnem vzhůru, aby se na ně nedalo zvonit. Rovenští se snažili příkaz obejít a vyřešili to tak, že asi o půl metru zkrátili táhla, za která se tahávalo provazem, zkrátili i délku srdíček o 15–20 cm a pokusili se zvony uvádět do pohybu šlapáním. Tento způsob zvonění přetrval až dodnes.

V lednu 1943 byla v Rovensku na plovárně zlikvidována odbojová výsadkářská skupina Antimony.

(Zdroj: Wikipedie)

  • Kostel sv. Václava na Týně je postaven z hruboskalského pískovce. Původní je gotický presbytář s pěti okny z poloviny 14. století, loď byla přestavěna goticko-renesančně v 16. století, kdy byla k severnímu boku lodi přistavěna i sakristie, mladší je předsíň v průčelí. Loď má rozměry 19 x 12 metrů, presbytář 9 x 7 metrů. V kostele je rodová hrobka Smiřických, leží v ní i zakladatel rodu Zikmund.
  • Zvonice s rebelantskými zvony - Dřevěná zvonice z roku 1630 připomíná zmíněné povstání sedláků proti robotním povinnostem a náboženskému útisku z roku 1629. Vznikla na místě starší, pravděpodobně ze 16. století, která byla zapálena vojáky za povstání. Zvonice je dole osmiboká, mohutná a rozložitá, věž je čtyřboká. Stavba ma nízkou stanovou střechu. Unikátem v Česku (s výjimkou zvonice v Kouřimi) jsou zvony obrácené „rebelantsky“ srdcem vzhůru. Jsou rozhoupávány šlapáním, trojice zvonů je sladěna a vyžaduje zvonění v jistém rytmu, což si vyžadovalo zapojení čtyř zvoníků. Dva zvony byly ulity roku 1630, třetí roku 1639. Váží 1500, 1200 a 600 kg a nikdy nebyly zrekvírovány! Proč byly ve skutečnosti obráceny, se přesně neví. Dle tradice proto, aby připomínaly povstání 1629, dle jiné, že to bylo „na husitský“ způsob. Velký zvon ze zvonice prý dokáže splnit přání dívce, která udeří třikrát srdcem o zvon.

Další pamětihodnosti

  • Empírový silniční most se sochou svatého Jana Nepomuckého
  • Sloup se sochou Panny Marie na náměstí
  • Sousoší Rozhovor na náměstí
  • Socha svatého Václava u nádraží
  • Busta Svatopluka Čecha

 


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz