Město se skládá ze čtyř částí. Těmi jsou Habry, Frýdnava, Lubno a Zboží. Ke dni 28. 8. 2006 žilo v Habrech 1323 obyvatel. V současné době mají Habry pouze 964 obyvatel a 384 domů.
Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatině. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem. Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského. Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem 2.136 obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze 1.149. V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu. Habry přišly o statut města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením ČNR statut města navrácen a později i matrika a stavební úřad.
- František Ladislav Chleborád – český národohospodář a průkopník družstevnictví (24. listopad 1839, Habry – 11. srpen 1911, Petrohrad)
- Ing. Josef Reiter – podle jeho projektu společně s Bedřichem Münzbergerem byl vystavěn Palackého most v Praze (22. říjen 1840, Habry – 12.prosinec 1903, Praha)
- Engelbert-Engelbert – kapelník, studoval hru na housle na pražské konzervatoři (1845 – 1903, Habry)
- Generálmajor Otakar Machalický – velitel 24. brigády v Krakově, vyznamenán rytířským křížem třetího řádu železné koruny (1854 – 17. září 1904, Vídeň)
- Adolf Stránský – český novinář, politik a zakladatel Lidových novin, zasloužil se o povýšení Habrů na město v roce 1909 (8. duben 1855, Habry – 18. prosinec 1931, Brno)
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Židovský hřbitov na západ od silnice do Čáslavi
- Kříž u silnice k Havlíčkovu Brodu
- Pomník sovětského vojáka
- Radnice na náměstí
- Zámek
- Hrobová kaple hrabat Pöttingu a Persingu