Rožďalovice

Náměstí, 289 34, Rožďalovice, Tel.: +420 325 593 107, podatelna@rozdalovice.cz
Rožďalovice/Společnost - Rožďalovice




Pro svůj neopakovatelný přírodní kolorit patří okolí Rožďalovic vždy mezi vyhledávané rekreační a chalupářské oblasti. Okolní lesy poskytují v létě příjemné procházky a možnost houbaření.
Protékající řeka Mrlina s výhledem na zámek a kostel, prstencovitě se táhnoucí lesy a četné okolní rybníky inspirovaly i řadu malířů a grafiků – Bohuslava Knoblocha, Antonína Majera, Vladimíra Silovského, Maxe Švabinského, Jiřího Škopka, Karla Vika a další. Viktor Dyk dokonce věnoval Rožďalovicím jednu ze svých básní ve sbírce Devátá vlna.

První zmínka o Rožďalovicích je v Palackého Dějinách, a to, že roku 1223 – 1226 se uvádějí jako dědictví Soběhrdovo z neurčitého rodu. Jan Lucemburský nechal Rožďalovice za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic povýšit kolem roku 1340 na město. Přestože první písemné zmínky pocházejí až z 1. čtvrtiny 13. století, archeologické nálezy dokládají osídlení již z mladší doby kamenné.
 
Z rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme ještě Křinecké z Ronova (2. polovina 15. století – 1622) a Lobkowicze (1815 – 1930).
Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina (1511 – 1580), jehož nejznámější tisky jsou Mattioliho Herbář a česká bible zvaná Melantriška, a profesora Gustava Adolfa Lindnera (1828 – 1887), zakladatele české pedagogiky jako vědy. Nejenom těmto dvěma osobnostem je věnována expozice v Pamětní síni rodáků a přátel města Rožďalovic, která se nachází v budově bývalé školy v Husově ulici. Kulturním stánkem pro veřejnost je nově rekonstruovaná budova čp. 30, pocházející z původní městské zástavby. V domě je umístěna Galerie Melantrich – pobočka Polabského muza Poděbrady.
Součástí obce jsou i bývalé samostatné vsi Podolí a Zámostí, spádovou oblast tvoří obce Hasina, Ledečky, Viničná Lhota a Podlužany.

Výraznou dominantou obce je barokní kostel svatého Havla z 1. poloviny 18. století, kde se pravidelně konají mše pro věřící i z okolních obcí, a barokně přestavěný zámek, dnes sloužící jako domov důchodců (druhá část domova důchodců je umístěna v budově bývalého kláštera na náměstí). Významné stavební počiny v obci pocházejí především z doby, kdy rožďalovické panství drželi Valdštejnové (1622 – 1760). Za jejich působení byly v roce 1717 umístěny před budovu dvě barokní sochy od Michala Jana Brokofa (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). V roce 1718 byl na náměstí postaven Mariánský sloup v souvislosti s morovými epidemiemi.

  • Rožďalovský Václav
  • Jiří Melantrich Rožďalovický z Aventina
  • Gustav Adolf Lindner
  • Josef Jiří Böhm
  • Josef Saska
  • Jan Rektorys
  • Daniel Milčinský
  • Daniel Alois Milčinský
  • Václav Thám
  • Florián Milčinský
  • Čeněk Vecko
  • Jan Šourek
  • Alois Göbl
  • Jan Štěpán Rektorys
  • Václav Rektorys
  • ThDr. a PhDr. František Kordač
  • Hedvika Patrovská
  • Antonín Havlík
  • Jan Antonín Vízek
  • Ing. Antonín Vaňourek
  • Josef Holý
  • Václav Lemberk
  • Josef Vinecký
  • Alois Kříž
  • Jaroslav Kutmon
  • Jan Rajman
  • Josef Horák
  • František Karásek
  • Ladislav Kuncíř
  • Stanislav Vodička
  • Rudolf Krisch
  • Theodor Šimáček
  • Barokní kostel sv. Havla – dvouvěžový kostel z let 1725–1734, dominanta kraje. Nad vchodem je umístěn valdštejnský znak. Hlavní oltář kostela pochází z roku 1725, oltáři dominuje obraz od autora V. Mayera z roku 1743.
  • Barokní zámek – původně renesanční, postaven roku 1622, přestavěn pozdně barokně roku 1760, fasády jsou upraveny novodobě. Jde o trojkřídlý dvoupatrový s hodinovou vížkou nad středním křídlem a se sochařskou výzdobou Michala J. Brokoffa na hlavním portálu. V severním křídle je zachována zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech rokokové nástěnné malby z roku 1770. V zámku se nacházejí památky na malíře Jana Rektoryse (1817–1890). Místnost ve středním křídle má novodobou výmalbu v podobě jeskyně na klenbě.

Při zámku jsou umístěny hospodářské budovy, zahrada a park. Před hlavním vstupem do areálu zámku 2 významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od Michala J. Brokofa.
Dnešní vzhled zámku je výsledkem úprav v letech 1935 a 1938. V současné době je zámek účelově využit jako domov důchodců.


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz