Bystré

Uprostřed kopců na samém srdci Vysočiny, žije tichým a nevzrušeným životem starodávné město Bystré. "Cesta k němu jest jako zahrada krásná, plná rozkošných skupin stromův  a lesíkův".  A každému z Vás, kdo se jednou na cestě k Bystrému zastavíte na výšině u hartmanské kaple nad hrobem hraběnky Marie Rebeky z Harrachu a vzníceným zrakem obejmete  celý ten zvlněný kraj, v jehož lůně se hrdě zvedá majestát bysterských věží, zarosí se zrak a v srdci probudí se láska k těmto krásným, avšak hmotnými dary tak skoupým kopcům

O počátku Bystrého není určitých zpráv, ale vzhledem k tomu, že leží na staré zemské cestě z Čech do Moravy lze usuzovat, že náleží k osadám prastarým. Podle dochovaných zápisů Pešiny z Čechorodu Prodromus Moravographiae, byla u Bystrého v roce 1012 svedena bitva mezi Čechy a Poláky a to na místě, kterému říkáme U Kostelíčka.

Čechové byli v této bitvě poraženi, Bystré pobořeno a spáleno. Znovu postaveno bylo na novém, nynějším místě. Kronikář Václav Hájek z Libočan vzpomíná Bystré u roku 1098 a František Palacký má o Bystrém zmínku u roku 1108 v časopise „Památky archeologické".Někdy kolem roku 1097  za vlády Břetislava II. přijíždí do  zdejšího kraje knížecí lovčí Beneš Mokošínský z Mokošína, trhová ves uprostřed lesů se mu zalíbí a proto požádá knížete Břetislava II. o svolení se zde usadit. Kníže mu vyhověl a nad krajem mu svěřil dědičnou vládu. Beneš Mokošínský osadu rozšířil a předurčil její nynější vzhled. Na náměstí, kterému dal tvar podkovy, se konaly trhy, stále zde kaple, škola, obecní dům a hospoda. Mokošínští vládli v Bystrém až do roku 1213.V těch dobách podléhalo bysterské panství pod panství svojanovské, kde na hradě vládl Záviš z Falkenštejna.

Po jeho smrti se Bystré stalo majetkem královské koruny.Zcela nezpochybnitelná je písemná zmínka o Bystrém u roku 1349 v zachovalé listině pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v níž se žádá papež Kliment VI. o postoupení bysterské farnosti litomyšlské diecézi.V dobách Otce vlasti - Karla IV. patří Bystré pod vládu královského purkrabí Michálka z Vlašimě, který sídlí na hradě Svojanov. V té době bylo také Bystré povýšeno na město a nadáno městským znakem, který zobrazuje statného lovce při zápase s medvědem. Po úmrtí Michálka z Vlašimi byl Svojanov i Bystré dáno do opatrování panu Oldřichu z Boskovic. Za jeho vlády, roku 1457, byla nákladem bysterských občanů postavena nová školní budova, která však příslušela ke kostelu. Po smrti Oldřichově zdědili panství jeho synové Ješek a Jindřich Svojanovští z Boskovic. Roku 1507 vymohl syn Ješka Svojanovského na králi potvrzení výsad mýtních a celních a následně prodal celé panství svému strýci Ladislavu z Boskovic.

V roce 1512 přešlo svojanovské panství na Mikuláše Trčku z Lípy a roku 1547 potom do majetku pánů Žehušických z Nestajova. Jeho synové Jan a Hertvík po smrti své matky si panství rozdělili. Hertvík dostal hrad Svojanov s dílem limberským a Jan si ponechal část bysterskou s vesnicemi Korouhev, Jedlová, Hartmanice, Hlásnice, Trpín, Předměstí, Kněževes, Lhotu, Studenec, Hutě, Vítějeves, Bělou, Půlpecen, Brněnec, Chrastavec a platy obilní zvané „poškvrny" v dalších deseti obcí

• Zdenka Košáková - zahradní architektka, návrhářka, malířka

• Kostel svatého Jana Křtitele - Původní stavba pocházela zřejmě ze 12. století a prošla řadou změn. Nejvýznamnější byla přestavba z roku 1601, kterou nechal provést Jan Bezdružický z Kolovrat. Roku 1692 došlo k dostavbě budovy fary, na jejímž průčelí můžeme vidět znak tehdejších majitelů panství – pánů z Martinic a Valderode. V roce 1682 založila hraběnka Anna Kateřina z Martinic s povolením papeže karmelitánské bratrstvo. Do dnešní podoby byl kostel vystavěn v letech 1722 – 1726 tehdejším majitelem panství Františkem Rudolfem z Hohenembsu. Kostel byl vysvěcen 27. října 1726, uvnitř byl ale vybaven pouze oltářem a kazatelnou, obojí pocházelo z původního kostela. Trvalo dalších 30 let, než byl kostel zcela vybaven. Poslední velkou opravu kostel prodělal v letech 1985 - 1986. Tuto opravu inicioval a řídil tehdejší děkan ThDr. PhDr. Eduard Broj. Z bohaté obrazové výzdoby stojí za zmínku např. příběhy ze života Kristova, 11 obrazů apoštolů, obrazy křížové cesty. Nad hlavním oltářem se nachází obraz sv. Jana Křtitele, který doplňují sochy jeho rodičů – Alžběty a Zachariáše.
• Zámek Bystré
• Radnice - První radní dům byl postaven v roce 1560. Tento dům byl z části zděný a z části dřevěný a součástí byla městská šatlava. V roce 1716 se na popud Jakuba Hanibala z Hohenembsu začalo se stavbou nové radnice. Dokončena byla o tři roky později a na výstavbu vrchnost věnovala 330 kmenů dříví a 39 700 ks cihel. Budova byla zděná se sedlovou střechou a cibulovitou věží, která obsahovala hodinový stroj. V radnici byla také tehdy zřízena šatlava. Roku 1844 byla radnice opravena, ovšem o 55 let později poškozena požárem. Další opravy byly provedeny ve 20. století. Roku 1947 byly vyměněny původní krovy a jako krytina zvolena namísto šindele břidlice. V letech 1974 - 1975 byly provedeny úpravy obřadní síně. Zatím poslední rekonstrukce byly provedeny v letech 2002 a 2004. Budova radnice, budova kostela a cesta mezi nimi byly jedním z důvodů, proč se zde rozhodl režisér Vojtěch Jasný natočit filmy Všichni dobří rodáci a Návrat ztraceného ráje. Obě budovy tím získaly na slávě a nesmazatelně se zapsaly do historie.
• Socha Panny Marie Sedmibolestné na náměstí Na podkově
• Socha svatého Prokopa
• Socha svatého Šebestiána
• Pomník obětem 2. světové války
• Sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého na mostě
• Fara
• Bývalá církevní škola s reliéfem Panny Marie
• Sokolovna
• Vápenka u bývalé střelnice Svazarm
• Brtounova chalupa