Nasavrcko a Železné hory jsou krajem přitažlivým nejen pro turisty, ale také pro výtvarníky. Jeho chudou, ale jedinečnou krásu objevili velcí mistři 19. století. Proto také od roku 1970 stojí v popředí kulturních akcí Nasavrcká paleta, každoroční výstava výtvarných děl předních českých umělců. Výstava probíhá v letních měsících a je doplněna koncerty z cyklu Nasavrckého kulturního léta. Nově založenou tradicí jsou oslavy keltských svátků navazujících na historii pradávného keltského osídlení v nedalekém oppidu Hradiště u Českých Lhotic.
Mezi tradiční sportovní události ve městě patří Velká cena Nasavrk, mezinárodní závod v běhu na 15 km jako akce Českého běžeckého poháru, která bývá spojena s lidovým během pro zájemce. Nejmladším sportovcům patří závod v přespolním běhu Malá cena Nasavrk, který se tradičně odehrává v sadě jedlých kaštanů - v Kaštance. Pravidelně městem probíhá štafetový běh Ležáky - Lidice. Od roku 1997 je tradiční sportovní akcí celostátní turnaj v minikopané 10letých fotbalových nadějí s účastí předních ligových týmů.
Informační centrum města se nachází v přízemí zdejšího zámku a poskytuje informace o službách, ubytování, stravování, o kulturních a sportovních akcích v Nasavrkách a přilehlém okolí.
Historici se přou o výklad názvu obce. Ještě před nedávnem vědecký výklad vážně připouštěl, že Nasavrky mají původ ve staročeském slovním spojení "na sě vrkati", tj. ves lidí, kteří na sebe zamilované vrkali. Skutečnost však bude pravděpodobně méně romantická. Jedným z možných výkladů je odvození z "Nasswerk", tj. "mokrý důl" či složeniny "Nassau", neboli "mokrá niva", ve spojitosti s werk (důl, šachta), tj."Nassauwerk" by výklad byl "důl u mokré nivy". Spojitost Nasavrk a středověkého dolování se však nepodařilo zatím spolehlivě doložit[2].
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy zde měl majetek Konrád z Nasavrk. V roce 1350 stál již zdejší kostel Svatého Jiljí a na místě nynějšího zámku se nacházela tvrz. V té době patřily Nasavrky císaři Karlu IV., který je v roce 1355 daroval panství Strádov i s Nasavrky olomouckému biskupovi a pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi. V roce 1360 byli Nasavrky povýšeny na městečko s právem týdenního trhu. Když v polovině 15.století hrad Strádov zpustl, byla přenesena správa panství na tvrz do Nasavrk. V 16. století se majitelé střídali. V roce 1545 za Magdalény Běškovcové z Běškovi je prvně písemně zmiňována tvrz. V roce 1585 koupil Nasavrky Jan Kekula ze Stradonic. Když zemřel, provdala se jeho druhá manželka za Václava Zárubu z Hustířan. Kolem roku 1600 nechal Václav Záruba z Hustířan tvrz zbourat a na jejím místě vystavěl dvoupatrový renesanční zámek nepravidelného půdorysu se dvěma věžičkami zdobený psaníčkovými sgrafity. Za účast ve stavovském povstání byly však Nasavrky Zárubům zkonfiskovány. Levně je koupil císařský důstojník František de Couriers, který panství rozšířil. V rozšiřování panství pokračoval i jeho syn František Emanuel. V polovině 17. století čítalo nasavrcké panství kromě zámku a městečka dalších 14 vesnic. Pak panství přešlo sňatkem do rodu Schönfeldů. I ti panství rozšiřovali a tak v polovině 18. století k němu patřilo kromě zámku a městečka dalších 5 již opuštěných tvrzí a 88 vesnic. Schönfeldové však na zámku trvale nesídlili, středem jejich panství byla Seč, a zámek tak chátral. V roce 1737 se Kateřina Schönfeldová provdala za Jana Adama Auersperga. Auerspergové pak drželi panství až do roku 1945. Za jejich vlastnictví se správa panství později opět přesunula do Nasavrk. Zámek, popisovaný v roce 1757 jako polorozbořený, prošel generální opravou, při níž dostal dnešní podobu, a sloužil jako byty panských úředníků. Kanceláře pak byly v hospodářských budovách. Když byla správa panství přenesena do Slatiňan, nastěhovali se do zámku úředníci nově zřízeného okresního úřadu, od roku 1868 pak úřednící okresního soudu a berního úřadu. Dnes v zámku sídlí správa CHKO Železné hory.
K 24. září 2008 byl obci obnoven status města.
(Zdroj: Wikipedie)
- Prof. Emil Navrátil (1866–1928) - profesor na Českém vysokém učení technickém v Praze. V roce 1928 byl zvolen rektorem ČVUT.
- Zámek Nasavrky - zámek byl vybudován okolo roku 1600 na místě dřívější tvrze. Během doby byl zámek několikrát přestavěn do dnešní podoby dvoupatrové rezidence. Poslední úpravy proběhly v letech 1995 - 1997 a v prostorách zámku je nyní umístěna interaktivní keltská expozice a konají se zde různé kulturní akce.
- Kostel sv. Jiljí - Výškovou dominantu obce představuje Kostel sv. Jiljí, který byl postaven koncem 13. století v gotickém slohu a v 18. stol. dostal barokní podobu. Kostel se zachoval v původním stavu až do požáru roku 1740, kdy shořelo i 2. patro zámku. Oheň zničil celou gotickou věž na níž se rozlily zvony, shořely varhany a veškeré zařízení. Kostel vyhořel ještě jednou v r. 1820.Kolem kostela byl tehdy poměrně rozlehlý hřbitov. Při stavbě silnice r. 1920 bylo vykopáno velké množství kostí.Kostel je pojmenován po svatém Jiljím, který byl jedním z nejoblíbenějších světců ve středověku.
- Krucifix
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Kaštanka - sad jedlých kaštanů, vysazovaných již od roku 1776
- Naučná stezka keltského osídlení (nedaleké oppidum u vsi Hradiště)
- Pivovar - Nasavrky byly známé i pro výrobu piva. Nasavrcký pivovar byl založen roku 1590 za Zárubů a dobře prosperoval. Založení pivovaru dokládají i vývěsky typu: „Parostrojní pivovar v Nasavrkách, založeno roku 1590“. Roku 1650 se v něm točilo 188 sudů piva.
