Hostomice

První písemná zmínka o sídle (Hostomicz) pochází z roku 1343, kdy pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé potvrdil práva a výsady nedávno založeného městečka. Hostomice náležely od roku 1357 až do zrušení poddanství ke karlštejnskému panství. V roce 1563 město dostalo právo na honby. Pole a Hostomice pustly. Právo bylo zrušeno.

Městem se staly za Karla VI. roku 1738 a dostaly i městský znak. V roce 1742 byly Hostomice postiženy tyfem Pozoruhodné je určitě to, že v Hostomicích byla velmi silně zakořeněná protestantská víra, neboť ještě roku 1755 sem byli voláni na pomoc misionáři na proces rekatolizace. V roce 1817 bylo založeno divadlo. V roce 1836 Hostomice zachvátil požár. Statutu města může ve své novodobé historii sídlo požívat od roku 1992.

Město je také známé díky svým cvočkařských bouřím v 19. století, jež byly později velmi často interpretovány jakožto předzvěst bojů dělnické třídy. Nějaký čas zde žil (a v roce 1964 zemřel) JUDr. Jiří Havelka - od roku 1938 kancléř, ministr dopravy a místopředseda vlády, který byl v roce 1941 společně s generálem Eliášem gestapem zatčen a až do konce války držen v domácím vězení. Po roce 1948 byl komunisty perzekvován a byl nucen přestěhovat se z Prahy do Hostomic. Hostomice drží i jeden okresní primát, neboť 19. října 1913 se tam zásluhou Sokola uskutečnil první letecký pokus. Pilotem byl aviatik Šimůnek, kterému sice den předtím praskla vrtule, ale následujícího dne o 4. hodině odpoledne krátký let úspěšně provedl. Vztah k Hostomicím měl i slavný Alois Šmolík, jehož otec byl koželuh v tomto městě.

(Zdroj: Wikipedie)

• Emanuel Greif (1869 - 1935) Odborový přednosta presidia ministerské rady v. v. Po absolvování právnických studií na české universitě v Praze nastoupil jako konceptní praktikant k místodržitelství v Praze.V r. 1899 byl povolán do ministerstva kultu a vyučování. R. 1900 byl jmenován ministerským koncipientem v ministerské radě a povolán do ministerstva krajanského. Po odstoupeni dr. Žáčka dne 1. 10. 1909 vedl ministerstvo krajanské jako ministerský rada až byl roku 1916 z předsednictva ministerské rady povolán do ministerstva orby. Roku 1918 byl povolán za ministerského předsedy dr. Kramáře, jako nejvyšší úředník do předsednictva ministerské rady, kde byl povýšen za odborového přednostu. Zařizoval predsednictvo ministerské rady a spolupůsobil při zařizování ostatních úřadů Čs. republiky. Roku 1921 odešel do výslužby. Veškerá jeho činnost jak ve Vídni, tak v Praze byla věnována zájmům všech vrstev našeho národa.(Manželka Marie, rozená Mettalová 27.7.1882-15.1.1963)

• MUDr Josef Greif (1871 - 1954) -český lékař a dirigent. Narodil se 18. 3. 1871 v Hostomicích pod Brdy, zemřel 29. 2.1954 ve Sloupu u České Lípy (pohřben v Hostomicích).Studoval gymnázium v Praze a Příbrami. V hudbě se vzdělával soukromě a veřejně vystupoval jako pianista již v 16 letech. Za studií lékařství na Karlově univerzitě v Praze (MUDr. 1898) se sblížil na lektorských Steckrových přednáškách s Vítězslavem Novákem, později se stal jeho žákem a udržoval s ním trvalé přátelství. Byl též nějakou dobu sbormistrem pěveckého kruhuTovačovský, který vedl na zájezdu do Vídně.Po klinické praxi ve Vratislavi a Berlíně působil jako kožní lékař v Praze.Byl spoluzakladatelem a prvým dirigentem pražského Orchestrálního sdružení (1904-07). Vystěhoval se pak do USA, kde vedle své lékařské praxe (mj. působil též jako profesor na univerzitě v Los Angeles) byl sbormistrem zpěváckého spolku Marx v Chicagu, vystupoval jako pianista a varhaník (též v Salt Lake City aj.). Všude propagoval českou hudbu, zvláště pak B. Smetanu.Po návratu do vlasti se usadil v Hostomicích (1924), kde nastudoval s ochotníky Prodanou nevěstu a Hubičku. Odtud se znovu vydal do ciziny. Pobyl (od 1927) v Austrálii a na Novém Zélandě, na zpáteční cestě v Jugoslávii. Po návratu provozoval znovu lékařskou praxi v Hostomicích (1935-45), nakonec žil ve Sloupu u České Lípy, kde zemřel. Některé památky odkázal Smetanovu museu.(Manželka Zdenka, rozená Krčková 21.5.1876 -12.3.1956)

• prof. MUDr Karel Greif (1885 - 1964) - český lékař. Narodil se 15. 1. 1885 v Hostomicích pod Brdy, zemřel 14.7.1964 v Hořovicích.V letech 1912-26 asistent laryngologického ústavu UK v Praze (za 1. světové války vojenský lékař 28. pěšího pluku). Od roku 1924 do 1933 docent a 1933 mimořádný profesor profesor rhinolaryngologie na KU. Odborný lékař krční, nosní a ušní. Laringologický konsiliář univerzitního ústavu pro studium TBC a v letech 1924 -1948 konciliář sanatorií na Pleši a v Prosečnici. V letech 1945-48 přednášel na lékařské fakultě v Plzni, 1946-48 přednosta otorinolaryngologického oddělení fakultní polikliniky v Plzni. Věnoval se především problematice retrosternální strumy a krční tuberkulózy. Byl průkopníkem bronchoskopického vyšetřování. (Manželka MUDr Věra Košťálková). Dílo:Větší počet publikací z odborného lékařství uveřejňoval hlavně v Časopise lékařů českých, zvláště práce o TBC horních cest dýchacích, zhoubných nádorech hrtanu aj.

• Pavel Lisý (1912 - 1990) -ilustrátor, grafik, portrétista a krajinář.lisy.jpg Narodil se 7.4.1912 v Hostomicích p. Brdy čp. 11 a zemřel 11.4.1990.P. Lisý byl dvanáctým dítětem místního zahradníka. Do obecné a měšťanské školy chodil v Hostomicích. Přestože již v mládí projevil výtvarný talent, nejprve se vyučil holičem. Po odchodu za výdělkem do Prahy začal při zaměstnání studovat výtvarné umění. Studoval na škole dekorativních umění a v roce 1950 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců. Prostředí, ve kterém vyrůstal, mu dalo lásku k přírodě. Jako krajinář se zaměřoval hlavně na své rodné Podbrdsko. Ale nezůstal jen u krajiny a věnoval se i portrétům významných českých a světových osobností. Úzce spolupracoval s týdeníkem Rozhlas, pro který řadu let kreslil portréty významných kulturních osobností. Pro redakci Večerní Praha nakreslil pražská domovní znamení. Náročnou a trpělivou práci vyžadoval také cyklus barevných botanických ilustrací v desetidílném Naučném slovníku zemědělském (pro ČSAV) nebo obrázky léčivých rostlin. Na tuto činnost navazují bohaté ilustrátorské práce v časopisech a novinách. Ilustroval také knihy: "Praha - průvodce městem" od V. Hlavsy a "Po Praze chodím" od F. Nepila. Jeho díla nejdeme v majetku Národní galerie, v Muzeu hl. města Prahy, Vojenském historickém muzeu a ve významných uměleckých sbírkách. V roce 1987 získal čestné občanství Hostomic a v roce 1992 byla jeho jménem pojmenována hostomická základní škola.

• Ludvík Skřivan (1883 - 1935) -se narodil 25. 8. 1883 v Hostomicích, zemřel 2. 3. 1935 tamtéž.Byl starostou města, měl mimořádné hudební nadání, výborně ovládal techniku sborového zpěvu a dirigentského umění, měl velký podíl na nastudování oper v Hostomicích.

• P. Josef Schmidinger /Šmidingr/ (1801 - 1852) - narodil 24.10.1801 ve Strakonicích a zemřel 1.2.1852 v Hostomicích pod Brdy1).smidinger.jpgNarodil se do kupecké rodiny v domě čp. 55. Dnes na místě jeho rodného domku stojí Česká spořitelna s pamětní deskou. První vzdělání získal v německé hlavní škole ve Strakonicích. Gymnázium absolvoval v Písku a teologii (spolu s bratrem Františkem) studoval v Praze. Pro účast na demonstracích musel na vojnu, ale pro nemoc byl propuštěn a dokončil bohosloveckou fakultu. V roce 1834 vysvěcen na kněze. Potom působil jako zámecký kaplan u českého mecenáše Antonína Veitha a u velkostatkáře Šafaříka v Tažovicích u Strakonic. Jeho dar z roku 1843 byl základem dnešní Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích. Poslední roky (od roku 1849 do roku 1852) strávil v Hostomicích pod Brdy jako duchovní, a zde také zemřel. Na hostomickém hřbitově byl zřízen pomník, na který Strakoničtí přispěli 50 zlatkami.Po jeho smrti byla až v říjnu 1852 nalezena závěť s tímto odkazem:"Na strakonickou českou knihovnu pod jménem Josef Schmidinger věnuji 1000 zlatých ve stříbře žádaje, aby ji spravovalo šest měšťanů, a to se rozumí moudrých, hodných a poctivých."Kromě tisíce zlatých pro strakonickou knihovnu odkázal také "pilným učedníkům strakonickým" 200 zlatých a chudobinci a nemocnici ve Strakonicíh rovněž 1000 zlatých. Další 1000 zlatých byl určen Matici české. O jeho odkaz se ale vedly spory s bratrem a sestrou zesnulého. Trvaly tak dlouho, že odkaz pro Matici Českou vzrostl (díky úrokům do roku 1867- kdy byl konečně vyplacen) na 2000 zlatých.Do českých dějin se zapsal jako horlivý a neohrožený šiřitel českých knih v okolí svého působiště (zvaný "apoštol české knihy"). Pro Dědictví svatojánské a Matici českou získal několik set nových odběratelů.

• prof. MUDr. Václav Treitz (1819 - 1872) -narodil 1819 v Hostomicích a zemřel 27. srpna 1872 v Praze.treitz.gif Je to jedna z největších osobností českého lékařství, vynikající znalec patologické anatomie na pražské univerzitě. Jeho rodný dum se dnes nachází v horní části náměstí (nad autobusovou stanicí).Gymnasijní studia absolvoval v Benešově, humanitníí a lékařská v Praze, kde r. 1846 promovoval.Již jako medik byl Hurtlem získán pro anatomii. Po promoci byl krátký čas externím lékařem ve všeobecné nemocnici, později se stal asistentem prof. J. Engla. R. 1852 byl povolán za prosektora na patologickou anatomii do Krakova, zde se stal řádným profesorem patologické anatomie a r. 1855 byl povolán jako profesor do Prahy na německou univerzitu. Tu rozvinul své učitelské i badatelské schopnosti vynikající měrou. Největší váhu kladl vždy na přesný pitevní nálezí a jeho vztah k nemoci. Své žáky učil přísnému logickému usuzování z daných podkladů. Vzletným a jasným způsobem si je dovedl získat pro svůj obor, takže patologická anatomie se skutečně stala podkladem veškerého studia praktického lékařství. Přestože rozšířil své přednášky proti stávajícímu rozsahu na oba semestry studijního roku, byly pro svou kvalitu a přitažlivé podání vždy hojně navštěvovány. Z četných žáků si dovedl za spolupracovníky vybrat vždy ty nejschopnější. Jeho assistenty byli např. A. Breisky; Vlad. Tomsa, oba Kratochvílové, J. Musil, G. Wiedeisperg, V. Wraný, J. Matoušek, Vlast. Klenka, H. Eppinger a L. Wach.

• Kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii, barokní, na místě staršího kostela doloženého od 14. století. Jednolodní (1762) obdélná stavba s obdélným presbytářem (1743) ukončeným polokruhovou apsidou, obdélnou sakristií po severní straně a věží (1855) nad západním průčelím.
• Mariánský sloup na náměstí, barokní z roku 1714, obnoven 1924
• Výklenková kaple při silnici do Bezdědic
• Výklenková kaple při cestě na Skřipel
• Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí, z roku 1871
• Židovský hřbitov zhruba 2 km jihozápadně od města na sv. úbočí vrchu Chlumek (49° 48′ 38″, 14° 01′ 38″). Hřbitov byl založen někdy v letech 1833 či 1837 a sloužil početné židovské obci v Hostomicích. Na ploše 0,20 ha se dochovalo kolem 160 náhrobků od 30. let 19. do 30. let 20. století.[7]
• Pomník padlým v 1. světové válce, dílo Emanuela Kodeta z roku 1923
• Pomník partyzánům na hřbitově
• Pomník sovětské armádě na náměstí z roku 1950
• Bývalý pivovar
• Stará škola (dnes pošta), z roku 1822
• Nová škola (ZŠ Pavla Lisého), z let 1899 až 1900
• Fabiánovo lože, pověstmi opředený skalní útvar na vrchu Velká Baba