Celé území města patří do CHKO Broumovsko a turistické oblasti Kladské pomezí. Podstatnou část katastru města pokrývá národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, které patří mezi evropské přírodní skvosty. Původně kompaktní pískovcová tabule svrchnokřídového stáří byla postupně rozčleněna do skalních bloků. Vzniklá skalní města jsou pro své nesčetné věže, divoké rokle, chladné soutěsky, jeskyně i propasti rájem turistů, horolezců a speleologů. Město je východiskem mnoha značených turistických a cyklistických tras a v zimě udržovaných běžeckých tratí. Obyvatelům i návštěvníkům slouží nově postavené Sportcentrum s tenisovými kurty, squashem a fitnes. V létě je v provozu historická přírodní plovárna, fotbalové a volejbalové hřiště, v zimě sjezdovka s umělým zasněžováním a za mrazivého počasí je udržováno kluziště s přírodním ledem.
Turistům je k dispozici několik desítek ubytovacích zařízení (penziony, hotely, ubytovny, kempy) a turistické informační centrum.
Nejvýznamnější akcí, která každoročně přiláká do města tisíce návštěvníků je Mezinárodní horolezecký filmový festival. Další hojně navštěvovanou akcí je festival Rocková noc. Svou oblibu si získala každoroční Regionální zahrádkářská výstava.
Ze sportovních akcí je nejnavštěvovanější dálkový marathón horských kol Rallye Sudety a závod silničních kol Sudety tour. Stále navštěvovanější je znovu obnovený turistický pochod Teplicko-adršpašská 33.
Město Teplice nad Metují se svou bohatou historií, krásnou okolní krajinou a zdravým životním prostředím jsou dobrou volbou nejen pro rekreaci ale i pro spokojený život.
Počátky osídlení Teplic nad Metují nelze přesně určit. Sám název říčky Metuje je velmi starý - v písemných pramenech se objevuje již v roce 1186 jako „Methuya“ a pravděpodobně dokládá osídlení okolního území illyrským kmenem.
V 10. století patřily celé východní Čechy a s nimi i Teplicko knížecímu rodu Slavníkovců, který byl v roce 995 vyvražděn a celé Čechy byly definitivně sjednoceny pod vládou Přemyslovců.
Na ochranu důležité obchodní stezky spojující Čechy přes Teplicko a Broumovsko s Polskem a Pobaltím, doložené počátkem 12. století, vznikla na Teplicku opevněná místa. Nejpozději v druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. tu byly postaveny pevné hrady Střmen a Skály. V jejich okolí vznikly potom osady, které se staly předchůdci Teplic nad Metují a jejich nynějších místních částí.
Teplice nad Metují vznikly jako osada v podhradí skalního hradu Střmen. První písemná zmínka je z roku 1362, kdy byl v konfirmačních knihách, založených prvním arcibiskupem Arnoštem z Pardubic učiněn zápis o „Gusweynsdorf alias Teplicz“ - místě, které patřilo Tasovi z Rýzmburku, příslušníku rodu erbu Třmene. Složený název obsahuje české jméno, které dokládá výskyt teplých pramenů, vyvěrajících na území města dodnes.
Po zboření hradu Střmen v roce 1447 slezskými feudály bylo území spravováno z tvrze, ležící nad obchodní stezkou z Trutnova přes Teplice do Broumova a dál do Slezska. V 90. letech 16. století dal tvrz zbořit Václav Bohdanecký z Hodkova a na jejím místě nechal postavit jednopatrovou budovu zámku. Datum dokončení stavby v r. 1599 dokládá český nápis na portále nad vchodem. Po smrti Václava Bohdaneckého r. 1614 byly Teplice rozděleny na Horní a Dolní. Zde se nacházely vsi stejného názvu a patřily různým majitelům.
Za zmínku stojí, že Horní Teplice držel v poslední čtvrtině 17. století Jan Petr Straka z Nedabylic - vnuk Václava Bohdaneckého z Hodkova, c.k. tajný rada a komorník, který ustanovil závěť, podle níž v případě vymření rodu připadnou všechny jeho statky ( mezi nimi i Horní Teplice) nadaci na zřízení a vydržování akademie, určené k výchově dětí chudé české šlechty. Strakové vymřeli roku 1802 a později byl z nadace postaven palác, tzv. Strakova akademie - dnes Úřad vlády.
Revoluční rok 1848 učinil z Teplic nad Metují svobodnou obec a z panství Horní a Dolní Teplice pouhé velkostatky. Ty koupil v r. 1880 továrník Bedřich Faltis. Horní Teplice r. 1917 prodal majitelce Schrollových závodů v Olivětíně a Meziměstí Janě Langerové a z její pozůstalosti je potom koupilo městečko. Od té doby se „horní“ zámek užívá jako radnice. Dolní Teplice byly Faltisovi v roce 1945 zkonfiskovány dekretem prezidenta republiky.
Na počátku tohoto století začaly Teplice nad Metují výrazně měnit svůj vzhled. V letech 1906 - 1907 byla postavena škola, která je dodnes dominantou města. V letech 1907 - 1909 byla postavena železniční trať Teplice nad Metují - Trutnov.
- Ondřej Szabo (* 23. února 1979), bývalý prvoligový fotbalista, odchovanec teplické kopané. V minulosti prošel kluby Slavoj Teplice nad Metují, FK Náchod-Deštné, FC Hradec Králové, Bohemians 1905, FK Teplice, FK Baník Sokolov, SK Kladno, DAC 1904 Dunajská Streda a SK Hlavice.
- Miroslav Vodehnal (* 25. dubna 1976) odchovanec teplické kopané, bývalý prvoligový fotbalista a internacionál. V první lize odehrál za tehdejší FK Jablonec 97 celkem 107 zápasů. Zahraniční část kariéry strávil v řeckém Panachaiki G.E. (2005) a kyperských AEP Paphos FC (2005-2006) a APOP Kinyras Peyias (2006-2007). V Česku hrál nižší soutěže ještě za FC Hradec Králové, FK Pardubice a FK Náchod-Deštné.
- Josef Tichatschek (* 11. července 1807 Teplice nad Metují; † 18. ledna 1886 Drážďany), operní pěvec (tenorista), vystupoval po celé Evropě zejména v operách Richarda Wagnera. V roce 1999 mu byl v jeho rodišti odhalen pomník.
- Kostel sv. Vavřince (1724) v barokním stylu se nachází na místě bývalého dřevěného kostela, který byl doložen již v 15. století. V kostele se dochovalo původní dřevěné vybavení. Cenný je hlavní oltář s obrazem sv. Vavřince, po stranách kostela jsou umístěny ještě 4 další oltáře. Hlavní vchod do kostela je osazen mohutnými dubovými dveřmi s figurálními řezbami ze Starého a Nového zákona.
- Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Kamenci byl postaven v roce 1754. V jeho sousedství stojí dřevěná poustevna.
- Kostel Nejsvětější Trojice ve Zdoňově, původně gotický, renesančně přestavěný.
- Kostel Panny Marie ve Zdoňově na vrcholu zvaném Kopeček. Byl uzavřen v období Josefínských reforem, dnes zbylo pouze obvodové zdivo ukryté v hustém lesním porostu.
- Horní zámek (1599) byl postaven Václavem Bohdaneckým z Hodkova. V budově nyní sídlí Městský úřad.
- Dolní zámek (1664) byl vystavěn Janem Václavem Schmiedelem v barokním stylu. Přilehlou zahradu lemuje kamenná zeď s rokokovými plastikami. Dnes je zámek využit jako domov důchodců.
- Kříž smíření na Bukové hoře. Památník byl vztyčen v roce 2002 na místě, kde bylo v roce 1945 zastřeleno 23 českých Němců. Autorem monumentu je sochař Petr Honzátko.
