Březová nad Svitavou

Městečko Březová vzniklo kolem roku 1300 snad z vesnice na panství svitavském,Březová černobílé foto náměstí které patřilo biskupům v Olomouci. Statut města byl Březové přiznán 1.srpna 1497 králem Vladislavem II. listinou, jíž byl ve městě povolen osmidenní výroční trh.

Rozmach zde nastal v 16.století, kdy byly Březové postupně povolovány další výroční trhy. Městu patřily vsi Muzlov a Dlouhá (Moravská) - roku 1850 z nich vznikla jedna místní obec Muzlov. Hospodářský rozvoj Březové souvisel s udílením značných obchodních výsad biskupskou vrchností, která tak již od konce 15.století podporovala růst zdejší soukenické výroby. Již v 16.století ve městě kvetla řemesla - nejstarším cechem byl ševcovský, k němuž v 17.století přibyly cechy krejčovský, pekařský, kovářský, řeznický a tkalcovský. Od roku 1784 došlo k rozmachu lnářské výroby. Tradiční zde bylo mlynářství produkující vyhlášenou "březovskou mouku".
 

Březová barevná pohledniceK rozkvětu města přispěla jeho výhodná poloha při říšské silnici vybudované v polovině 18.století, která spojovala Prahu přes Brno s Vídní. Březová se stala na této silnici důležitou stanicí vzdálenou pro formany právě den jízdy od Brna. přeložení pošty ze sousední. Na přelomu 18. a 19.století se ve Březové rozmáhá nový průmysl - papírna, pila, textilní manufaktura, rozvíjí se také tkalcovství lnu a pak i bavlny. Město se pozvolna stává součástí zdejší průmyslové oblasti a svými dílnami na výrobu hedvábných látek, přádelnami a tkalcovnami, které postupně vystřídaly dosavadní faktorství a sítě domácích tkalců, se řadilo k sousednímu Brněnci a Moravské Chrastové, od nichž se však Březová odlišovala městským charakterem zástavby i způsobem života.

Hlavní rozvoj průmyslu ve Březové nastal po roce 1850. Tehdy při reorganizaci se město stalo součástí soudního okresu Svitavy a s ním připadlo k politickému okresu Moravská Třebová. Rostoucí počet obyvatel převážně německé národnosti nalézal obživu především v průmyslových podnicích, převážně textilních. Místnímu podnikání prospělo vybudování železniční trati Brno-Česká Třebová, jejíž provoz byl zahájen 1.1.1849 po jedné koleji a od 4.11.1869 jako dvoukolejná trať. Její kompletní rekontrukce a elektrifikace byla dokončena v roce 1999 jako součást železničního koridoru Brno - Česká Třebová.

V roce 1880 žilo ve Březové 1918 osob, ve 20.století však došlo k odlivu vesnic.Březová černobílé foto školy Město Březová se stalo tradičním a přirozeným obyvatel a roku 1930 jich ve městě bydlelo jen 1506. Práci a obživu zde nacházeli lidé i z okolních centrem jižní části soudního okresu Svitavy, soustřeďoval se zde obchodní ruch, společenský, spolkový, politický a kulturní život. Přispěla k tomu i škola (první zprávy o existenci školy sahají do roku 1565, o farní škole k roku 1735) - roku 1848 byla zřízena obecná a ta byla roku 1913 rozšířena o měšťanskou školu, která od roku 1910 dostala novou budovu. Církevní život měl oporu v březovské faře (ta existovala už ve 13.století) s kostelem sv.Bartoloměje. Nejvýznamnějším rodákem města je kartograf, geograf a geodet Karel Kořistka (narozen 7.února 1825) v domě čp. 71.
 

Na počátku 20.století došlo k využití podzemních vodních zdrojů prameniště v blízkém Muzlově - I.březovský vodovod (foto: bvk16 a bvk18) pro město Brno byl vybudován v letech 1911 - 1913 (délka přivaděče 58,9 km), což však mělo ve svých důsledcích negativní vliv na další osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, její katastr byl sloučen s tehdejší Českou Dlouhou, která byla později připojena spolu se Zářečím k Březové nad Svitavou. Podobný osud měl potkat i Březovou. Ta byla po Mnichovu v rámci tzv. pátého okupačního pásma začleněna 10.října 1938 do Sudetské župy nacistického Německa. České obyvatelstvo bylo z převážné většiny vyhnáno a v německé Březové zavládlo nadšení z návratu "domů do Říše". Dne 9.května 1945 vstoupila do obce Rudá armáda. Řízení ve Březové převzal místní národní výbor, čímž prakticky zanikl předchozí statut města.

Listiny Poválečný odsun Němců vedl k podstatnému početnímu snížení obyvatel (roku 1950 zde žilo jen 1072 osob), důsledky byly i ekonomické, ale i morální - zejména zpočátku sem jako noví osídlenci přicházeli zlatokopové a lidé nevalného charakteru. Přišli však i lidé čestní a snaživí, kteří zde postupně zapouštěli své kořeny a sžívali se s krajinou a prostředím, přinesli i nové tradice a zvyky, které se dodržují podnes (masopust, pouť). Roku 1947 proběhly velké oslavy povýšení Březové na město. Důsledek války v podobě odsunu německého obyvatelstva tak zahájil následující období úpadku, které bylo navíc podporováno a cíleně řízeno záměrem dosáhnout postupného vylidnění Březové, aby tak mohlo být rozšířeno ochranné pásmo březovského vodovodu.

Správní reorganizace k 1.1.1949 přinesla vznik nového okresu Svitavy v rámciBřezová v roce 1497 černobílé foto Brněnského kraje, což umožnilo realizovat postupně záměry k likvidaci nyní již nikoliv města (statut nebyl po roce 1945 obnoven), ale obce s názvem Březová nad Svitavou. V 50.letech se zcela otevřeně hovořilo o tomto cíli. Chátrající budovy ve městě včetně školy, bývalého Katolického domu, památkových renesančních domů, kostela, kaple, kapličky, barokního sousoší sv.Jana Nepomuckého, naprosto žádná výstavba - to byl viditelný průvodní jev upadajícího města. V tajnosti se držela mapa katastru obce, kde místo dosavadní zástavby bylo zakresleno plánované budoucí zalesnění tohoto území. Průmyslová výroba a drobné podniky byly postupně likvidovány, což zesílilo ještě v důsledku znárodňovacího procesu po roce 1948. Mladí lidé odcházeli za prací, zvláště do Ostravy, nebo do zaměstnání dojížděli - převážně do Svitav, které byly jako nové okresní město preferovány. Základním odvětvím zaměstnanosti se stávalo zemědělství - zpočátku úpadkové JZD, později státní statek. Upadal i společenský a kulturní život, zanikl i tradiční divadelnický ochotnický spolek, lidová škola umění, omezen byl provoz místní knihovny.

Dlouhodobý hydrologický průzkum ve zdejším prameništi prokázal vydatnost, která umožnila uvažovat o výstavbě II.březovského vodovodu. Nová reorganizace státní správy v roce 1960 však přinesla významnou změnu. V dnešní podobě nově vytvořený okres Svitavy na moravsko-českém pomezí byl začleněn do Východočeského kraje, jehož centrum Hradec Králové mohl využívat finanční prostředky, které za březovskou vodu muselo platit město Brno. Nová situace byla zřejmě rozhodujícím faktorem, který zabrzdil dosavadní záměr vysídlit a asanovat Březovou nad Svitavou. Vodohospodářská správa města Brna se roku 1972 stala investorem II.březovského vodovodu, který byl uveden do provozu v červenci 1975 (vodní přivaděč v délce 55,4 km). Opravila se budova školy, radnice, památkové renesanční domy, kulturní dům a kino, vybudoval se fotbalový stadion a došlo i na výstavbu družstevních bytových domů a bytových domů ve vlastnictví obce. V obci je rozvíjí i společenský život.

• Karel Kořistka (1825–1906) - profesor nižší a vyšší geodézie, rektor ČVUT.

• Kostel svatého Bartoloměje - barokní kostel původně ze 13. století.
• Zajímavé historické portály dveří a vrat domů např. čp. 40 na náměstí z roku 1837, čp. 384 z roku 1851, čp. 41 z roku 1863.
• Čertovy díry
• Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana tyčící se nad městem při naučné stezce Údolím řeky Svitavy. Konstrukce je převážně dřevěná s celkovou výškou 20 m a vyhlídkou ve výšce 15 m. Se stavbou započato v roce 2006, slavnostně otevřena za přítomnosti p. Zdeňka Svěráka dne 17.6.2007. Nadmořská výška : 476 m n. m. (pata rozhledny), 496 m n. m. (vrchol rozhledny).