Město se nachází v nadmořské výšce 266 metrů. Na území žije 1805 obyvatel. V současnosti se Dubá profiluje jako turistická obec. V autokempu Nedamov na břehu Černého rybníka funguje letní kino. V okolí je zřízena řada turistických penzionů. Naučná stezka Dubsko - Kokořínsko, která vede nejzajímavějšími místy, má delší a kratší trasu a začíná nedaleko autobusového nádraží. V okolní krajině je zřízena řada cyklostezek. Dubá leží na severní hranici CHKO Kokořínsko a začíná zde přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky, v níž se vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Tato rezervace je součástí území chráněných mokřadů dle Ramsarské úmluvy.
První písemná zmínka o Dubé (německy Dauba) pochází z roku 1253, listina dosvědčuje nadání Dubé a dalších vesnic králem Václavem I. a dalších šlechticů nově založenému řádu křížovníků s červenou hvězdou. Dubský statek byl pro řád příliš odlehlý a proto jej po roce 1257 prodali rodu Ronovců, kteří Dubou drželi téměř 400 let. Predikát „z Dubé“ používala nejvýznamnější větev rodu Ronovců, například nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé († 1348). Prvním z Berků, který byl vlastníkem Dubé byl kastelán Častolov ze Žitavy. Dalším byl v letech 1276 až 1288 Hynek Berka.
V té době již existoval hrad Dubá, kostel sv. Petra a Pavla a ves při něm. Archeologické vykopávky, nalezené při stavbě vilové čtvrti u kostela Nalezení sv. Kříže a na dalších místech, dokládají osídlení mnohem starší, z 11. století. Poblíž města v 3 km vzdálených Pavličkách byla nalezena staroslovanská popelnice pražského typu z 7. století.
Město bylo založeno kolem roku 1300 v údolí, zároveň byl postaven i druhý kostel sv. Kateřiny v místech dnešní pošty, při něm byla zřízena kolem roku 1408 i škola. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 poslední zdejší z Berků Václav propadl majetkem i hrdlem, městečko bylo konfiskováno a stalo se majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho násilné smrti roku 1634 v Chebu se panství i s hradem a zámkem dostalo do vlastnictví jeho vraha Richarda Waltera Butlera. Po jeho smrti byla Dubá vdovy regentky Anny Marie z Donína, která se provdala za hraběte z Heissensteinu. Pak nastalo období soudních sporů s irskou rodinou Butlerů. Butlerové zde tvrdě panovali až do roku 1723. Roku 1680 vymřelo mnoho obyvatel na mor a roku 1695 město poničil požár.. Původní obyvatelstvo bylo české, až během 17. století sem přišli němečtí kolonisté.
V letech 1723 až 1806 správu nad městečkem převzal hrabě Karl Rudolf Sweerst-Sporck (z rodiny Šporků). Měl umělecké sklony a jeho zásluhou se zde začaly stavět barokní stavby, chrám, kaple, sochy ve městě.
V letech 1744–1760 byl postaven kostel Nalezení sv. Kříže, oba starší kostely byly posléze zrušeny a zanikly. Dubský hrad se rovněž nedochoval, v polovině 16. století postavil Adam Berka z Dubé nedaleko města zámek Nový Berštejn.
V roce 1843 se Dubá dočkala povýšení na město.
- Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1726 na náměstí
- Smírčí kříž zazděný v opěrné zdi u domu čp.271 v Českolipské ulici
- Socha sv. Floriana u máchadla
- Českobratrská modlitebna čp. 87
- socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740
- empírová radnice z r. 1851 na náměstí
- V ulicích Sadová a Jana Roháče z Dubé je 54 sklípků v navazujícím svahu vybudovaných v období 1839-1865. Sklípky byly zapsány mezi kulturní památky a městem jsou postupně opravovány.
