Bělá nad Radbuzou

Náměstí, 345 26, Bělá nad Radbuzou, Tel.: +420 379 432 011, belanr@evirtuos.cz
Bělá nad Radbuzou/Společnost - Bělá nad Radbuzou




Město Bělá nad Radbuzou leží na západ od Plzně, téměř u hranic se SRN.

První písemná zmínka o Bělé pochází z Kosmovy kroniky, kde se píše, že na strmé skále nedaleko Bělé byl v roce 1121 zbudován hrad Přimda. Ves vznikla na soutoku Bezděkovského potoka a řeky Radbuzy, neboli Bílého potoka, který jí dal pravděpodobně i jméno. Jiná teorie spojuje název vsi se zdejšími dvěma slanými prameny. Rozvoj Bělé určovala její poloha na jedné ze středověkých obchodních cest z Horšovského Týna do Bavor. Nad původně českým obyvatelstvem postupně od 13. století převážili Němci, což se projevilo tím, že se vžil německý název obce Weissensulz.

Až do konce 16. století patřila Bělá k panství královského hradu Přimda. Byla jedním ze středisek přimdských Chodů, kteří zde měli svou rychtu. V roce 1600 získali Bělou Lamingenové z Albenreuthu. V roce 1614 dostavěli místní tvrz, ke které patřil také pivovar a poplužní dvůr. Později byla Bělá připojena k panství Újezd Svatého Kříže a bělský zámek zůstal jen úředním střediskem. Od 17. století vzniklo v okolí Bělé asi 10 skláren, některé z nich pracovaly ještě na počátku 20. století. Většina obyvatel bělska se zabývala zemědělstvím, dřevařstvím, rukodělnou výrobou.

Po roce 1945 byli obyvatelé Bělé i jejího okolí téměř všichni odsunuti a k oživení mnoha příhraničních obcí už nikdy nedošlo.

V druhé polovině 20. století došlo k tzv. dosídlení regionu. Mnoha zdejším lidem poskytlo zaměstnání zemědělství. Na počátku 60. let byl dán do provozu rozsáhlý areál výrobního družstva Kovo Bělá nad Radbuzou a rostoucí počet zaměstnanců si vyžádal řešení bytové a později také školské otázky. Postupně byly vybudovány bytové domy ve 2 sídlištích a v roce 1976 byla otevřena nová škola. Bývalá školní budova byla předělána na Dům s pečovatelskou službou.

V roce 1964 Bělá nad Radbuzou získala titul Města.

V 90. letech byly v Bělé nad Radbuzou a v Železné postaveny čistírny odpadních vod, do Bělé byl přiveden zemní plyn. I po roce 2000 pokračuje bytová výstavba - budova nových kasáren byla zrekonstruována na 52 bytových jednotek, ke starší budově Domu s pečovatelskou službou bylo přistavěno deset nových bytů (bungalovů). V Bělé vzniklo výjezdové stanoviště Záchranné zdravotnické služby. V areálu Základní školy je nové víceúčelové hřiště s umělým travnatým povrchem fotbalového hřiště, s tenisovými a volejbalovými kurty, tartanovou atletickou dráhou a skokanskými sektory. Sportoviště má umělé osvětlení. V Železné byl obnoven bývalý zámecký park a zpřístupněna obora.

  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Klasicistní most přes Bezděkovský potok
  • Barokní most se sochami přes Radbuzu - Byl postaven kněžnou Metternichovou zřejmě v letech 1723 – 1725 podle vzoru pražského Karlova mostu. Má 8 oblouků a nese šest barokních soch svatých. Jsou to Panna Marie Neposkvrněná, sv. Michael, sv. Václav, sv. Jan Nepomucký, sv. Erasmus a sv. Antonín z Padovy. Most byl dopravní stavbou i kultovním místem, konaly se na něm pouti, sloužily pobožnosti.
  • Tvrz z roku 1614, přestavěná v 17. století na zámek
  • Farní kostel Panny Marie Sedmibolestné - V letech 1696-97 byla v Bělé postavena kaple Bolestné Matky Boží. Ta však brzy nestačila a proto byla postupně rozšiřována, jak připomíná letopočet 1721 na vstupním portále.
    Roku 1826 kaple vyhořela. Majitel panství dal pak bělský svatostánek opět přestavět a zvětšit. Do věžní schránky byl uložen pamětní list: „Na jaře 1827 nechal tuto věž zřídit a pokrýt plechem a opatřit třemi zvony urozený říšský svobodný pán Václav Koc z Dobrše, apoštolského majestátu skutečný komoří, rytíř císařského rakouského řádu sv. Leopolda, vrchní strážmistr c.k. armády, pán panství Újezda Sv. Kříže, Bělé a Železné, milostivý patron tohoto kostela. Bůh žehnej jemu a jeho potomkům.“
    Zatím poslední opravy kostela proběhly v roce 1993.

 


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz