Kouřim

Počátek dlouhých a pohnutých dějin kdysi slavného královského města Kouřimi se ztrácí v šerosvitu čtrnácti století. Tehdy, v době velkého stěhování národů, přicházejí do těchto míst první slovanské kmeny a trvale je osidlují, dovršujíce tak historický vývoj započatý počátkem 4. tisíciletí př. n. l., z něhož pocházejí nejstarší archeologické nálezy na Kouřimsku.

Zdejší oblast se stala místem usídlení kmene Zličanů, který na návrší Stará Kouřim, vzdáleném asi 2 km od centra dnešního města, vybudoval v 1. polovině 9. st. mohutné opevněné hradiště o impozantní rozloze 44 ha, jehož význam kulminoval na přelomu 9. a 10. století. Strmý vzestup moci a slávy této první Kouřimi však neměl dlouhého trvání. Byla zachvácena vírem mocenských zápasů 10. století a v roce 936 dobyta a vypálena pražským knížetem Boleslavem I. Ukrutným. Původní zlické území přešlo do majetku Slavníkovců, sídlících v Libici nad Cidlinou, ruiny spáleného hradiště byly opuštěny a správní sídlo kraje se přestěhovalo blíže dnešnímu městu na ostrožnu sv. Jiří, tyčící se nad údolím říčky Kouřimky.

Počátky tohoto druhého kouřimského hradiště, mnohem skromnějšího, než sídlo předchozí, se historicky kryjí s legendárním vyvražděním slavníkovského rodu r. 995, jímž Přemyslovci jednou provždy vyřešili svůj palčivý mocenský spor s mocným rivalem. Tato druhá Kouřim - Kouřim přelomu tisíciletí - měla vlastní mincovnu, správní dvorec a kostely sv. Klimenta a sv. Jiří. V samotném srdci vznikajícího českého státu vládla svému okolí po čtvrt tisíciletí, zatímco se pozvolna konstituovalo schéma středověkého osídlení zdejšího kraje.
Její konec nadešel roku 1223 za vlády ctižádostivého knížete Děpolta III., jehož mocenské ambice se osudově překřížily se zájmy krále Přemysla Otakara I. Děpoltova úporná snaha o získání titulu markraběte moravského nakonec vyústila v sebevražedný vojenský střet s královým vojskem, v němž byl Děpolt zabit a jeho hradiště dobyto a vypáleno.

Dnešní město Kouřim bylo založeno v polovině 13. st. saskými kolonisty, povolávanými do Čech králem Václavem I. Na velkorysém půdorysném plánu začalo vznikat významné středověké sídlo, obehnané dvojitým pásmem impozantních hradeb prolomených mohutnými branami, jemuž dominoval velkolepý románsko-gotický chrám sv. Štěpána a cisterciácké probošství sv. Martina.

Prvních zhruba 300 let existence Kouřimi bylo obdobím rozkvětu a prosperity, které vážněji nepoznamenaly ani husitské války. Město se roku 1421 bez boje poddalo blížícím se vojskům a zůstalo tak ušetřeno. Husitům padlo za oběť pouze svatomartinské probošství, které bylo vydrancováno a posléze vypáleno.
Konec husitských válek a následná sekularizace obrovských církevních majetků přinesly městu mohutný ekonomický impuls, a tak se na přelomu 15. a 16. století Kouřim ocitá v zenitu své moci a bohatství.

První předzvěstí konce "zlatého věku" města se stal rok 1547, kdy se Kouřim aktivně účastnila povstání proti císaři Ferdinandu I. Habsburskému. To však bylo potlačeno a na město dopadl tvrdý trest v podobě ekonomických sankcí, zvláště pak konfiskace téměř veškerého jeho pozemkového majetku. Po 13 letech však byly Kouřimi její zkonfiskované pozemky vydány zpět.
Děsivá katastrofa, z níž se město bude vzpamatovávat 300 let, přichází s nadcházejícím 17. stoletím a třicetiletou válkou. Kouřimi, stojící na straně českých stavů, je po bělohorské bitvě zkonfiskován veškerý majetek a město je následně několikrát vydrancováno procházejícími vojsky. Roku 1648 sice vestfálský mír končí období největších hrůz, avšak až do konce nešťastného století je Kouřim dále decimována náboženským útlakem, morem a řadou požárů.

Částečné uklidnění nastalo až počátkem nového věku, leč ne nadlouho. 18. století přineslo válku prusko-rakouskou, hladomor a selská povstání, to vše v atmosféře trvající ekonomické stagnace.

První významnou událostí 19. věku se symbolicky stal poslední velký požár města v r. 1811, který pronikavě změnil tvář náměstí, z něhož zmizela malebná podloubí a štíty domů. Panoráma města se mění i bezohlednou devastací památek, jíž padly za oběť Kolínská, Malotická a Olešecká brána. Na zvonici je zničen zvon Václav a na zdejším kulturním dědictví dochází k dalším nenapravitelným škodám. V roce 1850 započal rovněž úpadek významu Kouřimi jakožto správního centra. V tomto roce byl zrušen Kraj Kouřimský a roku 1868 následovalo zrušení Kouřimského okresu.
V ekonomickém rozvoji se pak hlavním handicapem Kouřimska stala jeho odtrženost od vznikající hlavní železniční tepny Praha - Pardubice i od hlavních silničních tras.

Městečko, v němž se nikdy nerozvinul žádný významnější průmysl, se však od dvacátých let 20. st. stalo vyhledávanou turistickou a výletní oblastí. Klid maloměsta na dohled od Prahy, množství historických památek, proslulé ovocné školky v Molitorově a zahradnické výstavy učinily z Kouřimi místo, které se kdysi stávalo cílem celých výletních vlaků.
Poválečná léta v Kouřimi byla poznamenána téměř úplnou likvidací zbytků místního průmyslu a s tím související vysokou migrací mladšího obyvatelstva. Dlouhá desetiletí socialistické stagnace však na druhé straně paradoxně městu prospěla tím, že je jakoby zakonzervovala v čase a prostoru v jeho historické podobě.

První volby po listopadovém převratu přinesly dosud léta dřímající Kouřimi řadu změn. Během čtyř let byly investovány desítky miliónů korun jak do velkorysého programu oprav historických památek, tak i do nové výstavby.
Druhé komunální volby v r. 1994 vystřídaly do té doby nadějný rozkvět města další stagnací, a ani další rozvoj není dodnes tak rychlý a dynamický, jak by si všichni občané města jistě přáli. Navíc se během let podstatně ztížily podmínky přidělování nejrůznějších dotací, grantů, a pod., takže získání každé tisícikoruny pro město bývá velmi často vykoupeno až neuvěřitelným bojem s byrokracií na všech stupních státní správy.

• Evžen Linhart - architekt, nábytkář

• Muzeum - Je umístěno v bývalé staré radnici, je výsledkem pozdně barokní přestavby starší gotické radnice.V muzeu najdeme expozice pozůstatků z pravěkého osídlení i slovanského osídlení. Spolu s nimi si můžeme prohlédnou i model středověké Kouřimi. V lapidáriu je bohatá sbírka gotických sochařských fragmentů z kláštera a kostela cisterciáků, zbořeného 1421 husity, i z dalších zbořených kostelů v okolí (Klášterní Skalice aj.). Mezi exponáty je Kronika česká od Václava Hájka z Libočan z roku 1541 nebo kniha městských práv ze 16. století. Není opomenuta ani památka slavných kouřimských rodáků, kterým je věnován celý sál.Z výstavy nejnovějších archeologických objevů na Kolínsku je nejdůležitějším objevem kostra asi dvanáctileté dívky, datovaná kolem roku 1100 z pohřebiště, odkrytého na kouřimském náměstí v roce 1997.

• Park - Již od poloviny 16. století byly prostory mezi vnitřním a vnějším pásmem hradeb pronajímány městem ke zřizování zahrad, které měly převážně užitkovou funkci. Tak byl položen základ ozelenění hradebního pásu, který je ve městě dodnes zřejmě patrný. V těchto místech někdejšího městského opevnění se rozkládá také dnešní městský park Na hradbách.Park ve své dnešní podobě byl založen počátkem 30. let minulého století z iniciativy tehdejší Občanské záložny. Dodnes je zajímavý svou výsadbou vysoce hodnotných dřevin. V prostorách parku se zachoval vnější hradební pás s částečně zřícenou hradební věží.

• Kouřimské náměstí - Náměstí o rozloze 16 250 metrů čtverečních je zachováno v původním rozsahu od založení města a patří k největším náměstím českých středověkých měst. Poprvé bylo vydlážděno roku 1536, současné dláždění je z poloviny 19. století. Pod náměstím se skrývají spletité podzemní chodby dodnes neznámého rozsahu.Zástavba po obvodu náměstí je středověkého původu s gotickými sklepy. Domy měly původně podloubí a bohaté štíty. V roce 1811 postihl část náměstí požár, po němž byly při opravách z protipožárních důvodů všechny domovní štíty směrem do náměstí odstraněny a podloubí zazděna.Na náměstí se také nachází Mariánská kašna z roku 1850, postavená na místě bývalého barokního morového sloupu z roku 1694. Ze zrušeného sousoší byla ponechána pouze socha Panny Marie Immaculaty. Další zajímavostí náměstí je obrovský kámen Prokopa Velikého, který sem byl umístěn roku 1934 u příležitosti 500. výročí bitvy u Lipan. Před chrámem sv. Štěpána se nachází socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1715.

• Kostel sv. Štěpána - Arciděkanský chrám sv. Štěpána je hlavní dominantou náměstí, ale i celého města. Byl budován současně se stavbou města v 60. letech 13. století jako trojlodní bazilika a je zajímavou ukázkou tzv. burgundského slohu. Tři kostelní lodě jsou uzavřeny pětibokými závěry a tyčí se nad nimi dvě mohutné věže. Obě byly původně vyšší a v posledním patře je spojoval krytý most, který shořel roku 1670 a věže byly pak sníženy. Chrám se přes četné požáry zachoval téměř v původní podobě, byl novogoticky opraven 1877 a 1908 (západní průčelí). Pod zvýšeným presbytářem je osmiboká krypta z let kolem 1260, sklenutá na ozdobný střední sloup. Uvnitř jsou zdi osazeny zajímavou galerií patnácti renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století.

• Městské opevnění - Kouřimské městské opevnění je velmi rozsáhlé. Budovalo se od 13. do 16. století. Po třicetileté válce zdi a bašty zpustly a nebyly již nikdy obnoveny, pouze v 17. století došlo k nejnutnějším opravám městských bran. Přesto se však zachovaly především rozsáhlé úseky vnějšího hradebního pásu s 18 půlválcovými věžemi, 4 baštami a s valem na západní a severní straně města, které patří k nejdelším zachovaným městským opevněním v Čechách. Do města se vstupovalo čtyřmi pevnými branami – Kolínskou, Pražskou, Malotickou a Olešeckou. Zachovala se pouze brána Pražská, gotická, dnes dvoupatrová věž je považována za nejlépe zachovanou raně gotickou městskou bránu v Evropě. Ostatní tři brány byly zbořeny v 19. století, na jejich místě se dnes nacházejí pamětní desky.Hradeb se také dotýká první písemná zmínka o Kouřimi, v níž je její městské opevnění dáváno za vzor městům Kolínu a Přelouči.

• Santiniho kaple - Nevelká kaple Panny Marie Pomocné stojí v prostoru někdejšího středověkého popraviště „Na Stínadlech“. Byla postavena 1727 snad Janem B. Santinim na památku pěti mnichů, upálených zde roku 1421 husity. Je vynikajícím příkladem barokní symboliky a slouží jako pohřební síň.

• Kostel sv. Trojice - Hřbitov s kostelem sv. Trojice byl založen roku 1591, kdy již přestal vyhovovat starý hřbitov při chrámu sv. Štěpána. Kostel je pozoruhodný především tím, že se při jeho výstavbě uplatnil gotický i renesanční sloh. Dnes je kostel zařízen barokním vybavením, neboť původní renesanční shořelo v době třicetileté války.

• Zvonice - Goticko-renesanční zvonice tvoří společně s chrámem sv. Štěpána hlavní dominantu města. Tato 34 m vysoká hranolová stavba byla postavena v roce 1525, 1570 přestavěna italským mistrem Filippem a objevují se na ní první znaky renesančního slohu v Kouřimi. Dnešní podobu jí vtiskla až novogotická přestavba na počátku 20. století, kdy byla zvýšena o další patro se sdruženými okny a hodinami a zastřešena vysokou a složitou střechou. Je známá především svými zvony, které jsou zavěšeny tzv. holandským způsobem (také "vysoké točení") – srdcem vzhůru. Zvon je zaklesnut v obrácené poloze a když se uvolní, překlopí se a vlastní vahou naplno rozhoupá, takže nedochází k tzv. "šturmování" na začátku. Ukončit zvonění je ovšem náročnější: zvoník musí zvon silně rozhoupat, zachytit v horní poloze a zaklesnout. Z původních čtyř zvonů se dodnes zachovaly pouze dva: "Štěpán" o váze přes 1 000 kg a zvon "Marie" o váze asi 700 kg.