Vroutek

První zmínka o Vroutku pochází z r. 1227, kdy ho vlastník Mostu, Kojata Hrabišic, daroval klášteru v Praze na Zderaze. Ve 14. stol. se Vroutek stal majetkem benediktinského  kláštera v Postoloprtech.
V té době byl pravděpodobně povýšen na poddanské město-naznačuje to postava preláta (benedektina) v městském znaku. Za husitských válek se Vroutku zmocnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Dne 9.prosince 1437 umírá cisař Zikmund. V tomto roce svým příznivcům a i Jakoubkovi připisuje některá léna a chce, aby se českým králem stal jeho zeť Albrecht. V rozpolcených Čechách však jiná strana chce za českého krále polského Kazimíra či českého pána (později Jiří z Poděbrad). V Čechách jsou různé skupiny vojsk, dochází k menším půtkám. A tak se dne 23. září 1438 v bitvě u Želenic (mezi Mostem a Bílinou) střetla na jedné straně vojsko Jakoubka z Vřesovic a míšenského knížete Fridricha a na druhé straně vojsko Žateckých a Lounských zastánců kalicha, 500 členná družina
některých českých pánů a 300 polských jízdních . Vítězem bitvy byl Jakoubek, když protivník měl 600 zabitých a 500 zajatých (tito se museli draze vykoupit). Na základě této porážky se Žatečtí (když se zmátořili) Jakoubkovi mstili a výsledkem také bylo obsazení Vroutku v roce 1441 a vypálení zdejší tvrze. Před třicetiletou válkou vlastnily vroutecké zboží rodiny Vejtmilků, Údrčských, Lobkoviců, Vchynských a Hrobčických.

Roku 1630 získal Vroutek Heřman Černín a připojil ho k petrohradskému panství. Vroutek postihly krátce po sobě dvě katastrofy: při požáru r.1599 lehla popelem velká část městečka, r.1645 vydrancovali Vroutek Švédové. Ještě o deset let později byla většina domů pustá. Po čase městečko osídlilo nové, převážně německé obyvatelstvo. V pol. 18. stol. byl ve Vroutku pivovar, 2 mlýny a škola. 
Za první republiky se vroutecký lesní revír rozkládal na 270 ha. Nejvíce obyvatel měl Vroutek r. 1930: 2148. Při posledním sčítání r. 1991 zde bylo hlášeno 1624 osob (bez okolních obcí).

V roce 1721 byla ve Vroutku založena škola pro německy mluvící obyvatelstvo. Česká škola byla ve Vroutku založena až v roce 1922. V roce 1802 měl Vroutek vojenskou posádku. Od roku 1873 má Vroutek vlakovou dopravu na trati Plzeň-Žatec.

V obci se zachovala celá řada hodnotných obytných i hospodářských staveb z 18. a poč. 19. století - domy na náměstí a objekty podél ulice směrem na Kryry.

• vroutecký rodák František Arnold Vogl (1821-1891) - profesor pražské akademie
• Jiří Beneš (1930-1995) významný vroutecký učitel - a ředitel vroutecké školy, školský inspektor, kronikář a malíř. V roce 2010 byl panu Benešovi udělen titul čestného občana města Vroutek.
  svobodný pán Kojata (IV.) z rodu Hrabišiců (+1228) - první známý majitel města Vroutek
• apoštol sv. Jakub Větší patron románského kostela ve Vroutku
• Doc. RNDr. Antonín Pyšek, Csc. (1929-2002)byl předním -   odborníkem na ruderální a synantropní flóru a významně se podílel   na jejím studiu v celoevropském měřítku. Publikoval přes 200   vědeckých prací, které měly velký technický význam. V roce 1998   byl zvolen čestným členem České botanické společnosti a byla mu   udělena pamětní medaile ZČU.
• mistr Varhanář známý v roce 1752 pan Nicolas Bergmüller

• Kostel svatého Jakuba Většího - románská stavba z přelomu 12. a 13. století
• Kostel svatého Jana Křtitele - barokní stavba z r. 1726
• Sousoší svaté Anny Samétřetí - vystavěný v druhé půli 18. století
• Morový sloup se sousoším Piety - vystavěný r. 1714
• Tvrz, archeologické naleziště
• Lípa Doc. Antonína Pyška – památný strom, roste na náměstí