Na jih od města se rozprostírá rovinaté území s rekreační oblastí Velký Rybník, která je jednou z největších chatových oblastí Karlovarska.
Tato oblast je vhodná k letní rekreaci ( rybaření, cyklistice, houbaření a turistice). Město Hroznětín je členem spolku Bystřice.Toto sdružení soustřeďuje obce, které se nacházejí při toku řeky Bystřice v oblasti Krušných Hor od Potůčků přes Pernink až do samotného Hroznětína. Uvedená oblast je hlavně využívána při zimní rekreaci, naleznete zde upravené lyžařské areály a zimní sportoviště. V současné době má město Hroznětín s přilehlými osadami Bystřice, Ruprechtov, Odeř a Velký Rybník 1 931 obyvatel.
V Hroznětíně působí sportovní klub Olympie Hroznětín, který v sobě zahrnuje oddíl fotbalu a tenisu. Jedním z významných fotbalových činitelů, který v minulosti působil v místním fotbalovém klubu byl pan Oldřich Chramosta, na jehož počest je každoročně pořádán fotbalový turnaj „Memoriál Oldřicha Chramosty“.
Nejstarší zmínka o Hroznětíně pochází z poloviny 13. století, kdy zakladatel Tepelského kláštera Hroznata za vojenské zásluhy obdržel od Přemysla Otakara I. koncem roku 1213 dědičný statek Hroznětín s trhovým právem. Hroznatova věrnost králi byla trnem v oku chebskému řádu německých rytířů, Hroznatu zajali a uvěznili na hradě Starý Kašperk, kde zemřel v roce 1217. Po jeho smrti se Hroznětín dostal pod správu kláštera v Teplé. Hroznětín byl povýšen na město asi kolem roku 1333 Janem Lucemburským, práva města jsou však zapsána až v listině Jiřího z Poděbrad roku 1463. Po Lipanech byl Hroznětín roku 1434 prodán císaři Zikmundovi, který jej zastavil svému kancléři Kašparu Šlikovi. Panství Šliků končí roku 1585, kdy Hrozětínsko a Ostrovsko odkoupil od hraběnky Šlikové Ernst von Wirsperk. Dědicové von Wirsperka roku 1603 prodali Hroznětín bohatým měšťanům. Pro jejich účast na stavovském povstání jim bylo celé panství zkonfiskováno a prodáno roku 1623 císařskému vojevůdci vévodovi Jindřichu Sasko-Lauenberskému. Za vlády vévody Jindřicha a za vlády jeho nástupce Julia Františka prožíval Hroznětín dobu největšího rozkvětu. Roku 1633 se v tomto kraji odehrály bitvy třicetileté války. Roku 1680 získává Hroznětín markrabě Ludvík Vilém Bádenský. Od roku 1499 je v Hroznětíně židovské ghetto, jak o tom svědčí židovský hřbitov, který patří k nejstarším v Čechách. Po osvobození v roce 1945 bylo město postupně osidlováno českým obyvatelstvem.
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Židovský hřbitov, zhruba 1 km severozápadně od města. Hřbitov existoval pravděpodobně již v 15. století, odkdy je v Hroznětíně doloženo židovské osídlení. Za druhé světové války poničen. Na ploše 0,44 ha dochováno kolem 300 náhrobků, nejstarší z let 1684 a 1690.[3]
- Sousoší Panny Marie, svaté Alžběty a svatého Maxmiliána
- Sousoší svatého Jana Nepomuckého, svatého Floriána a svatého Šebestiána
