Město Velký Šenov disponuje i renovovaným kulturním centrem, kulturním sálem a městskou ubytovnou.
Pro sportovce a příznivce sportu je připraveno zajímavé vyžití ve fotbalových oddílech SK Velký Šenov, byla vybudována dvě fotbalová hřiště, mezi tenisty na velice kvalitních tenisových kurtech se Vám bude jistě také líbit. Velkým Šenovem procházejí cyklotrasy, které spojují turistické přechody do SRN Sohland, Sebnitz a Hinterhermsdorf, které jsou v CHKO Labské pískovce.
Pro milovníky koupání je připraveno nádherné lesní koupaliště.Odpočinek nabízí i okolí revitalizovaného Černého rybníka v Leopoldově. Velký Šenov má vlakové i autobusové spojení se všemi okolními obcemi.
O Velkém Šenově, jako manském sídle s povinnostmi k berkovskému hradu Honštejnu , se dovídáme poprvé z písemné zprávy pocházející z roku 1404. V tomto roce zde byl manem jistý Dobruš či Dobříš z Horní Lužice.Odtud pocházel i další držitel Šenova, Althannos z Gusk (po r.1427).
Sídlem honštejnských manů v Šenově byla pravděpodobně tvrz stojící na místě domu čp.133. Tvrz obepínaly dva hradební příkopy a patřila k ní popluží s dvorem. Při svém tažení do Lužice husité tvrz v roce 1430 zničili. Obnovena již nikdy nebyla.Zbytků zdiva bylo později využito ke stavbě zámku v Lipové. Za vlády Jiříka z Poděbrad patřilo Šenovské panství panu Albrechtu Berkovi, kterému pro rozpory s králem bylo panství v roce 1464 odejmuto a předáno pod správu Krištofa z Vartenberka . O několik let později se stalo toto panství majetkem saských vévodů Arnošta a Albrechta, ale za deset let se opět vrátilo k české korunní zemi jako součást Šluknovsko – tolštejnského a později Lipovského panství Šlejniců.
V roce 1680 došlo na tomto panství k povstání šenovských robotníků a zemědělců proti vrchnosti, ale to bylo nakonec potlačeno a povstalci byli odsouzeni. Kromě zemědělství, bylo v Šenově hlavním zdrojem obživy tkalcovství a plátenictví. To dalo ,na začátku minulého století, vzniknout stuhařskému průmyslu.V roce 1827 zahájila v Šenově provoz knoflíkárna, která se o několik let později rozšířila o další dva závody na nitěné knoflíky.V roce 1886, poprvé v tehdejší rakouské říši, se zde začaly vyrábět kostěné knoflíky , jejichž výroba byla později převedena do Lipové.
Ve stuhařství a knoflíkářství bylo jenom v Šenově zaměstnáno 1200 dělníků.Vznikly tu také tři podniky vyrábějící gumo- textilní zboží, tři podniky na výrobu umělých květin, závod na výrobu drobného kovového zboží. V roce 1871 rozjela svůj provoz litografická tiskárna a knihtiskárna a o šest let později tovární výroba niklovaného plechu, první v Čechách. Rozmach průmyslu byl velmi ovlivněn výstavbou silniční sítě, ale hlavně železnicí v roce 1884. Poštovní úřad tu existoval již od roku 1862, telegraf od roku 1897 a o dva roky později zazářily v Šenově elektrické žárovky. Začátkem dvacátého století žilo v Šenově přes čtyři tisíce obyvatel. 4.října 1907 byl Šenov povýšen na město a 3.června 1914 mu bylo propůjčeno právo užívat městský znak. Jeho stále rostoucí význam byl vyjádřen změnou názvu ,,Velký Šenov“.
- Augustin Bartoloměj Hille – litoměřický biskup
- Pavel Müller
- Petr Nováček – historik, novinář
- Rudolf Ottenfeld
- Sousoší sv. Jana Nepomuckého
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Kostel sv. Bartoloměje
- Dům čp. 215
