Štíty jako každé malé městečko má svůj vlastní (pomalý a klidný) rytmus.
Na dění ve městě mají vliv školy, církev, komunální politika, aktivní jednotlivci a především zájmové organizace. Zatímco Štíty v letní sezóně žijí fotbalem, v přidružených obcích drží prim dobrovolní hasiči, kteří organizují hasičské soutěže, taneční zábavy, kácení máje, ostatkovou merendu a pálení čarodějnic.
Ve Štítech působí Tělovýchovná jednota Sokol sdružující sportovní oddíly od trendových orientálních tanců a cvičení pro ženy přes stolní tenisty, šachisty až po nejpočetnější oddíly kopané. Mezi další subjekty patří zahrádkáři, myslivci, hasiči, turisté a skauti.
Každoročně se zde konají už tradiční kulturní a sportovní akce. Štíty jsou známé jako jedno z nejstarších měst šumperského okresu s bohatou historií a věhlas jim zajistila i řada známých osobností.
V katastru města se nachází busta s pamětní deskou spisovatele Kocourka. Šilperk je uváděn v moravských pověstech jako obec, jejíž obyvatelé dělají všechno neúčelně, nesmyslně, hloupě, což má za následek různé komické situace. Je to tedy v podstatě moravská obdoba českého Kocourkova, na rozdíl od něj však reálně existující.
Již v raném středověku patřilo toto místo zřejmě k těm, v nichž houfně vznikala nová sídliště. Přesné časové zjištění, kdy se první osadníci rozhodli vyklučit les poblíž říčky Březné a založiv kopcovitém terénu své sídlo, neznáme. Avšak latinské privilegium z roku 1278 o prodeji šilperské rychty, objevené ve vídeňském archívu Lichtenštějnů v roce 1950, je jasným svědectvím o existenci Šilperka právě již v roce 1278. Potvrzuje domněnku, že Šilperk byl založen německými kolonisty někdy v polovině 13. století při hromadném osidlování severní Moravy. Tehdy se zde dobývala železná ruda a byl tu železný hamr.
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie - barokní jednolodní kostel s bohatě členěným interiérem z roku 1755
- Stará radnice čp. 38 s dvorním traktem - renesanční radnice ze 16. století, upravená po roce 1734 na barokní měšťanský dům; dvorní trakt (bývalý hospodářský dvůr) je barokní stavbou z poloviny 18. století
- Sloup Panny Marie (náměstí) - raně barokní kamenická práce z roku 1716
- Socha sv. Jana Nepomuckého (náměstí) - vrcholně barokní socha z roku 1732
- Socha svaté Anny (u hřbitova) - rokoková skulptura z roku 1769
- Sousoší Kalvárie (v areálu kostela) - kamenická práce z roku 1808
- Sousoší Nejsvětější Trojice (u pily) - památkou od roku 2003 [1]
- cihelna a její hliniště (nepřístupné veřejnosti, hliniště je paleontologickou lokalitou) - památkou od roku 2007
