Ralsko patří rozlohou 171 km² k obcím s největší rozlohou v Česku (po Praze, Brně a Ostravě 4. největší obec i město). Hlavním sídlem novodobé obce je bývalé město Kuřívody, po němž zdědila status města. Název Ralsko není názvem žádné sídelní části dnešního města, ale dominantního kopce a hradu, nacházejících se na hranici jednoho ze severních výběžků území města, a bývalého vojenského výcvikového prostoru.
Jedna žena z Náhlova prý kdysi v tůni máchala prádlo, když se jí do něj zachytil zvon. Žena jej nemohla vytáhnout, ale přivolala chalupníky, s jejichž pomocí zvon vyvlekla na břeh. Zvon byl zavěšen do kostela sv. Linharta v Hlavicích a občanům Náhlova se jím pak vyzvánělo při pohřbech zdarma.
Kuřívody vznikly královským založením mezi lety 1264/78 jako jeden z pokusů Přemysla Otakara II. založit královské město na kolonizovaném bezdězském panství. Předpokládaným lokátorem byl Hertvík z Kravař. Podle 1. zmínky, která pochází z roku 1279, kdy na blízkém Bezdězi byla držena královna (vdova po českém králi Přemyslu II. Otakaru) Kunhuta se synem Václavem, víme, že královna si vyprosila návštěvu kostela sv. Jiří ve Vristadu (Freistadt). Je jasné, že město tedy muselo být založeno již před tímto datem. Jméno Freistadt (lat. Libera civitas – Svobodné město) zhruba po sto letech mizí a od 15. století se používá již český název Kuřívody.
V 17. století se začíná užívat souběžně přeložený název do němčiny Hünnerwasser. Původ názvu Kuřívody je patrně odvozen od místní zeměpisné situace. Okolí je prakticky bez vodních toků, původní význam je tedy „nepatrné vody“, kolem nichž se sdružovaly kurovití ptáci. Byly to jen slabé pramínky, kde by se jen kury napojily“. Ještě v 19. století bývalo nedaleko Kuřivod velké tokaniště tetřevů hlušců. O vodu byla jinak v této oblasti velká nouze. Už Přemysl Otakar II:, král železný a zlatý, založil Kuřívody jako královské svobodné město, ale právě kvůli nedostatku vody se nikdy nerozrostlo do opravdu městských rozměrů. Během staletí několikrát dokonce změnilo půdorys včetně náměstí, ale ani to nepomohlo. Ze všech církevních staveb zůstal v Kuřívodech zachován do dnešních dob pouze kostel. Jeho jádrem je ranně gotická stavba, později často upravovaná a rozšířená o věž. Z vnitřního zařízení se zachoval hlavní oltář, přenesený v 50. letech do kostela ve Struhách u Všejan na mladoboleslavsku a také kamenná křtitelnice, kterou dnes najdeme ve farním kostele „Povýšení svatého Kříže“ v Bělé pod Bezdězem. V bělském kostele byly uloženy také čtyři obrazy evangelistů a velký dřevěný kříž. Ostatní zařízení kostela v Kuřívodech bylo zničeno. Poštovní stanice v Kuřívodech, byla zřízena jako jedna z prvních na severu České země v roce 1868. V roce 1904 zde byla zřízena také samostatná telefonní a telegrafická stanice. Přes Kuřívody vedla již v 16. století poštovní cesta ze Žitavy do Prahy.
Jak dokládá Chytilův místopis, v roce 1921 město mělo 213 domů a 924 obyvatel. Jejich etnické složení bylo: 32 Čechů a 891 Němců. Jeden obyvatel byl nezjišťované národnosti. V místě byla římsko-katolická fara, četnická stanice, automobilová stanice (autobus), pošta, telefon, telegraf, železniční stanice byla vzdálena 10,5 km v Mimoni. Poštovní stanice v Kuřívodech, byla zřízena jako jedna z prvních na severu České země v roce 1868. V roce 1904 zde byla zřízená také samostatné telefonní spojem a telegrafická stanice. Přes Kuřívody vedla již v 16. století poštovní cesta ze Žitavy do Prahy.
Tvrz
Původní tvrz, renesančně přestavěnou na zámek můžeme vidět dodnes nedaleko hlavní silnice na Mimoň. Ani takřka úplný seznam jejích majitelů nám však nepomůže ve stanovení přesnější datace jejího vzniku. Odborníci předpokládají, že vznikla až mnohem později po založení města. Patrně až v držení pánů Berků z Dubé, kdy okolní zboží získalo na významu.
11. října 1778 zde přenocoval císař Josef II. na své inspekční cestě z Českého Dubu do Holan na Kuřívodském zámku. V roce 1866 zámek sloužil jako lazaret pro zraněné vojáky v Prusko-rakouské válce. 26. června 1866 začaly okolo Kuřívod na říšské silnici na Mnichovo Hradiště rozhodující a lidsky značně ztrátové boje. Známé jsou jako Bitva u Kuřivod. V řadách Rakušanů padlo 13 důstojníků a 264 mužů, na straně Prušáků padli 4 důstojníci a 56 mužů. Tito odpočívají na zrušeném vojenském hřbitově v Kuřívodech a v hrobech podél silnice a v lese do Mnichova Hradiště.
- Kostel svatého Havla v Kuřívodech z druhé poloviny 13. století
- Kuřívodský renesanční zámek,který byl vybudován v 16. století, stojící na místě starší berkovské tvrze
- Zřícenina gotického hradu Ralsko, stojící na stejnojmenném 696 m vysokém vrchu Ralsko, pravděpodobně ze 14. století
- Zbytky středověkých sídel na vrcholech Děvína a Stohánku
- Poštovní stanice v Kuřívodech z roku 1889, dnes sídlo obecního úřadu
- Škola z počátku 19. století, dnes opět sloužící ke svému účelu
- Pomníček bitvy u Kuřívod připomínající prusko-rakouskou válku roku 1866
- Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala o rozloze 903,5 ha. Žije zde 264 druhů ptáků, např. orel mořský, jeřáb popelavý, bukač velký. V mokřadech a rašeliništích se vyskytují vzácné rostliny - leknín bělostný, rosnatka okrouhlolistá a řada dalších. Území bylo roku 1993 vyhlášeno biogenetickou rezervací Evropského společenství - viz Natura 2000.
- Hradčanský rybník - chráněná bažinní a rašeliništní květena, od roku 1967 součást přírodní rezervace Hradčanské rybníky.
- Hradčanské stěny
- Vranovské skály - chráněné pískovcové útvary na úpatí vrchu Ralska
- čedičové vrchy Jelení vrchy
- skalní útvar a přírodní památka Divadlo
