Horní Jiřetín patří k obcím, které by byly likvidovány v případě prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí. Právě především na něj se upřela pozornost ekologického hnutí a řady dalších občanských sdružení po neúspěšné snaze odvrátit v 1. polovině 90. let zbourání nedaleké obce Libkovice, rovněž z důvodu těžby uhlí. V referendu konaném na jaře 2006 většina obyvatel zbourání své obce odmítla. V komunálních volbách v roce 2006 i v roce 2010 zvítězili odpůrci těžby. Jejich nejznámějším představitelem je místostarosta obce Vladimír Buřt.
Na konci září 2008 Rada Ústeckého kraje podpořila odpis zásob hnědého uhlí pod městem a pověřila krajského hejtmana, aby jej prosazoval při jednáních s vládou a dalšími ústředními orgány státní správy. Nicméně, v listopadu 2009 a znovu 11. ledna 2010 vláda nepodpořila legislativu, která by Horní Jiřetín a okolní obce chránil před těžbou hnědého uhlí
Jiřetín je poprvé písemně připomínán k roku 1263 v listině upravující poddanské povinnosti. Majitelem vsi byl tehdy Protiva (zřejmě z rodu pánů z Rýzmburku). Jen o několik let mladší je listina krále Přemysla Otakara II., jejíž pomocí se vzmáhající se královské město Most zbavilo vznikající konkurence Jiřetína, Kopist a Ervěnic. V průběhu 13. až 16. stol. se vystřídala řada majitelů. Několikrát došlo také k obměnám názvu vsi, a to od Jorrenthal (1263) přes Jurncetin (1278), Jurntyn (1354) až po Gyrzietin (1459). Roku 1409, kdy majiteli obce byli Koldicové, došlo k rozdělení Jiřetína na Dolní a Horní. Od roku následujícího se pravobřežní strana podél potoka stala součástí Panství Jezeří. Levobřežní strana pak byla od roku 1562 součástí pozdějšího fideikomisu Horní Litvínov.
17. stol. přineslo Hornímu Jiřetínu dvě velké pohromy. První z nich byla třicetiletá válka, která těžce poškodila celé severozápadní Čechy. Druhou, ještě strašnější, představovala morová epidemie v r. 1680. Na připomínku této události byl v Horním Jiřetíné r. 1700 zbudován morový sloup (zničen ve 30. letech 20. stol.).
Také v průběhu 18. stol. prožila obec řadu těžkých roků, a to zejména v období prusko-bavorských válek. 19. století přineslo do Jiřetína rozvoj průmyslu podporovaného novými možnostmi v dopravě. Již roku 1828 byl v Mariánském Údolí postaven bavlnářský podnik (dnešní Triola). Kromě tohoto, zřejmě nejznámějšího podniku, se setkáváme také s parním mlýnem, hračkářskou firmou Kohler a synové, elektrárnou, koželužnou apod. Od r. 1872 byla v provozu železniční dráha, která umožnila další rozvoj obce i celé oblasti.Významným pro obec se stal rok 1914, kdy císař František Josef l. povýšil Horní Jiřetín na město a přidělil mu také městský znak (zachován originál listin a pečeti). 2. polovina 20. stol. znamenala pro Horní Jiřetín období nejistoty a stagnace, neboť obec měla být, stejně jako desítky dalších měst a vsí v našem regionu, obětována zničující velkoplošné těžbě uhlí.
Během této předlouhé doby byla proto zastavena veškerá výstavba, opravy, rekonstrukce - jednoduše jakýkoliv rozvoj. Teprve samý závěr století přinesl opět oživení, na které Horní Jiřetín tak dlouho čekal a kterého nyní opravdu využívá.
Již od roku 1644 měl Jiřetín školu, která tak byla zřejmě jednou z nejstarších v oblasti. Původní budova školy stála již od 17. stol. na místě dnešní tzv. „horní školy" (čp. 126). V roce 1903 byla slavnostně vysvěcena nová chlapecká a měšťanská škola (dnešní čp. 300). Významným rodákem byl František Glaeser, hudební skladatel, královský kapelník divadel ve Vídni, v Berlíně a v Kodani. Narodil se roku 1798 v domě čp. 33, na němž se dříve nacházela pamětní deska z r. 1899. K Hornímu Jiřetínu neodmyslitelně patří Černice. Ves je poprvé připomínána v r. 1459 pod historickým názvem Zirnitz. Původně výhradné zemědělská vesnice patřila farností vždy do Horního Jiřetína a byla součástí Panství Nové Sedlo - Jezeří. Po určitou dobu své historie patřily Černice administrativně též do správy obce Albrechtice. V letech 1680 až 1780 se v okolí vsi setkáváme s těžbou kamence (dle některých pramenů již od r. 1647), od roku 1880 pak rozvíjí činnost továrna na ocet firmy „Bratří Dolfusů". Na územním katastru Horního Jiřetína se dnes nalézá zámek Jezeří. Původně gotický hrad ze 14. stol. byl v 16. stol. přebudován na renesanční zámek. V průběhu 17. a 18. stol. došlo k barokním přestavbám a z Jezeří se stala bezpochyby jedna z nejpůsobivějších zámeckých staveb u nás. Mezi všemi historickými majiteli se do dějin zámku zapsali největší měrou Lobkowiczové, kteří zde žili více než tři století a jejichž přičiněním byla naše oblast podkrušnohoří v minulých dobách považována za jednu z nejkrásnějších v Čechách. Stejně jako Horní Jiřetín, žilo také Jezeří v posledních desetiletích v nejistotě. Dnes je zámek hojně navštěvovanou památkou, přičemž probíhá jeho postupná rekonstrukce. Existuje tak veliká naděje, že se Jezeří dočká svého znovuzrození v původní nevídané kráse architektury umocněné harmonickým zasazením do strmých svahů Krušných hor.
- Zámek Jezeří
- Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie od J.B.Matheye vystavěný v letech 1694-1700
- Barokní sousoší sv. Jiří, přenesené z Dolního Jiřetína do Litvínova a v nedávné době zpět do Horního Jiřetína
