Chýnov

Gabrielovo náměstí, 391 55, Chýnov, Tel.: +420 381 297 025, podatelna@chynov.eu
Chýnov/Společnost - Chýnov




Podle čísel popisných je v Chýnově 550, v Záhosticích 62, v Kloužovicích 73, ve Velmovicích 30 a v Dobronicích 72 domů. Kromě čísel popisných je v Chýnově a jeho částech několik desítech čísel evidenčních.

Občanská vybavenost v oblasti obchodní sítě je zejména přímo v Chýnově na velmi dobré úrovni a vzhledem k tomu, že vzdálenost z ostatních místních částí není velká, jejich obyvatelé chodí nebo jezdí na nákupy do Chýnova. V Dobronicích je navíc obchod se smíšeným zbožím, kde si mohou občané také nakoupit. V Chýnově jsou  i velkoprodejny stavebnin, hutního a nerezového materiálu a zemědělských potřeb.

Z institucí, které slouží občanům a nacházejí se na území města, je mateřská škola, základní škola, zdravotní středisko a lékárna, služebna Policie ČR, městský úřad s matrikou a stavebním úřadem, městská knihovna, Česká pošta, Domov seniorů, ubytovací zařízení a sbor dobrovolných hasičů. V oblasti služeb města je to Místní hospodářství a Chýnovská majetková s.r.o., které jsou pod jeho správou.

Investice do bytového fondu (91 bytů) v minulých letech se přičinily o zastavení poklesu počtu obyvatel. Spolu se zainvestováním padesáti stavebních parcel pro nové rodinné domy, které jsou již z většiny zkolaudovány, došlo dokonce k navýšení počtu obyvatel na dnešních 2437. Spolu s investicemi do technické infrastruktury pro bytovou výstavbu jsme vybudovali nový sportovní areál s restaurací, tenisovými kurty, hřištěm pro plážový volejbal, víceúčelovým hřištěm s umělým povrchem, vodní nádrží a zázemím v Chýnově na předměstí. Dále byl rozšířen areál fotbalového oddílu o druhé travnaté hřiště, nové šatny a zpevněnou víceúčelovou plochu. Pro děti je na území města postaveno devět dětských hřišť. Značné finanční prostředky byly vloženy také do základní a mateřské školy. Daly tak předpoklad pro zkvalitnění vzdělávacího procesu a naše školská zařízení, i v době kdy se rodí méně dětí, netrpí jejich nedostatkem, protože k nám do škol z důvodu jejich kvality chodí děti i ze širšího okolí.

Byly provedeny rekonstrukce restaurace Na Radnici, hasičských zbrojnic v Chýnově a Kloužovicích a stále pokračujeme v opravách a výstavbě místních komunikací a chodníků, údržbě veřejné zeleně, úklidu veřejných prostranství tak, aby naše město bylo pro obyvatele i jeho návštěvníky co nejpřitažlivější.

Dominantou města Chýnova jsou především římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice. Dalšími významnými místy je Bílkův dům, hřbitov se sochami Františka Bílka a Karla Gabriela či Chýnovská jeskyně.

Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.

Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.

V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.

  • František Bílek (1872 - 1941), sochař

 

  • kostel Nejsvětější Trojice - původní gotický kostel ze 14. stol. byl v letech 1667-1670 nahrazen novým barokním kostelem. Věž byla postavena roku 1727.
  • zámek - na místě dnešního zámku stával hrad, který později patřil pražským biskupům. Dnešní barokní dvoukřídlý zámek byl vystavěn v letech 1729-1730. Zámek je obklopený anglickým parkem.
  • sýpka - barokní dvoupatrová stavba ze 17. stol.
  • socha Modlitba nad hroby - zdobí hrob sochaře Františka Bílka na hřbitově.
  • Přírodní park Turovecký les
  • Kozí Hrádek (zřícenina)

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz