V současnosti mají Žlutice 8 příměstských částí (Verušice, Veselov, Ratiboř, Knínice, Protivec, Mlýnce, Záhořice a Vladořice) spolu téměř s 2 700 obyvateli. Žlutice jsou sídlem pověřeného městského úřadu. Kromě základní a mateřské školy zde sídlí i základní umělecká škola, střední lesnická škola a výchovný ústav pro děti a mládež. Žlutice mají bohaté kulturní tradice. Každoročně se zde koná Žlutická pouť, přehlídka amatérských divadelních souborů - Žlutické divadelní léto a festival sborového zpěvu - VIVA LA MUSICA.
Žlutice byly založeny zřejmě během slovanské kolonizace jako obchodní stanice na cestě z Prahy do Chebu.
První písemná zmínka o Žluticích pochází z roku 1186, kdy měly být majetkem kladrubského kláštera. V první polovině 13. století získal Žlutice Boreš z Oseka-Rýzmburka, Hrabišicům pak patřily do roku 1415. Od tohoto rodu pochází znamení hrabí v městském znaku. Datum povýšení Žlutic na město není známo.
V období Karla IV. již měly Žlutice organizovanou městskou správu, která vydávala listiny a knihy.
Žlutice a okolí byly opakovaně svědky několika šarvátek. Nejvýznamnější ale bylo střetnutí husitů vedených Janem Žižkou z Trocnova se svými protivníky na vrchu Vladař v roce 1421.
V roce 1415 prodal Jan Boreš z Rýzmburka svou polovinu Žlutic Jindřichu z Elstrberka na Plané, který brzy potom získal i tu druhou.
V roce 1426 se Žlutic zmocnil vojevůdce Jakoubek z Vřesovic. Žlutice se staly středem a také jeho sídlem odkud vládl nad téměř celým Loketských krajem. K obraně města postavil Jakoubek dva hrady – Nevděk a Mazanec.
Největšího rozmachu dosáhly Žlutice v období renesance. V roce 1515 dosáhly Vřesovicové propuštění žlutického panství do svobodného dědického držení. V roce 1537 prodaly Žlutice pánům z Plavna. V této době vzniká jedno z nejkrásnějších děl iluminátorského umění 16. století Žlutický kancionál, který je uložen v Památníku národního písemnictví v Praze. Do roku 1977 byl umístěn v městském muzeu kde je nyní uložena jeho faksimile.
Období rozkvětu doznívalo za vlády Lobkoviců z Hasištejna a Kokořovců z Kokořova, kteří městský hrad v druhé polovině 17. století přestavěli na barokní zámek s rozsáhlou zahradou.
Po třicetileté válce dochází k postupné germanizaci. Význam města poklesl po přenesení vrchnostenské rezidence v roce 1732 do Štědré a období rozkvětu definitivně ukončil velký požár zámku, který již nebyl obnoven zachovala se pouze Zámecká brána.
Význam Žlutic stoupl poté, co se staly sídlem soudního a politického okresu (1850–1948). Obyvatelstvo města se v té době živilo především zemědělstvím, další podniky vznikly až po vybudování železnice Blatno u/J – Žlutice/Bochov – Bečov n/T. (1897).
V letech 1938–1945 v důsledku mnichovské dohody připadlo pohraničí i ze Žluticemi Německu. V únoru 1945 se město stalo terčem náletu britského letectva, který však nezpůsobil větší škody.
Rozvoj města stagnoval až do 60. let. V roce 1968 byla ukončena výstavba vodní nádrže. Panelová sídliště se stavěla v 70. a 80. letech.
(Zdroj: Wikipedie)
- Vladař - výrazná stolová hora s prehistorickým osídlením, svahy s přirozenými suťovými lesy a dubohabřinami, výskyt vzácných druhů flóry a fauny
- Střela - meandrující se řeka, zachovalá kulturní krajina a vhodné místo pro vzácnou mihuli potoční
- Radnice - Než byla postavena radnice lidé se scházeli v soukromých domech. Po zřízení radnice zakoupilo město tzv. Velký dům, dnešní muzeum. V roce 1779 při velkém požáru radnice vyhořela a v roce 1781 byla znovu postavena. V roce 1870 byly na radnici nainstalovány hodiny. V roce 1905 byla budova opravena. V roce 1923 byla odkryt znak Kokořovců a Švamberků. Radnice je postavena v renesančním slohu.
- Zámecká brána - Vznikla při přestavbě zámku v roce 1680, je trojdílná a jak je výše uvedeno nachází se v severozápadní části Velkého náměstí.
- Kokořovský dvůr - Obrovská stavební hmota má základy asi už v době Rýzmburků. V roce 1680 byl dvůr s panstvím majetkem Ferdinanda Hroznaty z Kokořova. V témže roce začal s přestavbou dvora do dnešního stavu
- Muzeum - Nachází se na Velkém náměstí v kdysi panském domě Zumrů z Herstošic zvaném Velký dům. Nejstarší historii dokumentují archeologické nálezy a vzácné listiny, mezi nimi též Žlutický kancionál. Mladší historii dokumentují plastiky a obrazy Kokořovců. Nachází se zde i Městská šatlava. Muzeum je věnováno převážně husitství.
- Kostel svatého Petra a Pavla - Nejstarší architektonická památka se začala budovat v polovině 14. století. Je zaklenuta gotickými klenbami. V jižní lodi jsou zbytky nástěnných maleb z roku 1435. V kostele se také nachází varhany z let 1774–1775, které jsou dnes národní kulturní památkou.
- Podzemí - Sklepy a chodby pod Žluticemi se stavěly od středověku až do 19. století a většinou jsou dvoupodlažní. Sklepení sloužilo pro uchovávání potravin a surovin. V dnešní době je část podzemí zpřístupněna, je zde umístěno malé divadlo a lapidárium.
- Kaple svatého Jana Nepomuckého
