Dolní Bousov

Historie Dolního Bousova je archeologicky doložena od mladší a pozdní doby kamenné (6000 - 3000 př.n.l.) i z doby bronzové. V době železné zde pobývali germánští Markomani a od 8. století Slované. První písemnou zprávu máme z roku 1318, kdy se zde připomíná Ctibor z Búsovce, roku 1330 se uvádí Bús z Bousova, pravděpodobný zakladatel tvrze na návrší za farou (dnes Na Tvrzi), zanikla zřejmě za husitských válek.

O dalších osudech města mnoho nevíme, protože chybějí početnější zprávy. Jen jména několika farářů a držitelů tvrze a malého bousovského statku se zachovala z doby předhusitské: r.1385 byl majitelem Jan z Michalovic, r.1404 prodal Aleš Škopek z Dubé panství Kuneši Kozojedskému z Kozojed. V letech 1446 - 1848 patřilo bousovsko k panství kosteckému. Rozkvět městečka nastává koncem 16. století za vlády Lobkoviců, kteří dbali na hospodářský růst kosteckého panství.

Na městečko byl Dolní Bousov povýšen někdy před rokem 1497. Roku 1600 mu udělil cisař Rudolf II. městský znak a právo pečetit zeleným voskem. Prosperita pokračuje i po 30 leté válce za vlády Černínů. Město získává postupně šest výročních trhů, řemeslníci z Dolního Bousov a okolí si zakládají vlastní cechy (do té doby patřili k cechům soboteckým). V okolí je zbudována soustava asi 30 rybníků, takže o městu se píše často jako o "Bousovu na ostrově".

Nový rozkvět začíná v době národního obrození. Poklidné městečko se národnostně uvědomuje, začíná se hrát ochotnické divadlo. Na faře působí krátkou dobu jako kaplani významní národní buditelé František Vetešník a Damián Šimůnek. V druhé polovině 19. století je založen Sokol, pěvecký spolek "Stojmír", hasičský sbor a další spolky.

Dolní Bousov se stává také průmyslovým centrem soboteckého okresu. Roku 1870 zde vzniká cukrovar a téměř současně je postavena železniční trať spojující Kopidlno s Bakovem n. Jizerou, kterou později protnula trať Mladá Boleslav - Stará Paka.

U cukrovaru vznikla nová čtvrť - Kolonie pro dělníky a úředníky cukrovaru. Tato oblast se pak stala průmyslovým centrem města. Po zániku cukrovaru zde založen Strojtex, Technolen, Vojenský opravárenský závod. Tato skutečnost spolu s vlakovým spojením s Mladou Boleslaví měla vliv na stabilizaci obyvatel a růst města až do dnešní podoby.

• Kostel svaté Kateřiny - Barokní kostel byl vystavěn v letech 1759 – 1760. Rozsáhlé rekonstrukce proběhly v roce 1909. Dominantou budovy je barokní centrála elipsovitého půdorysu s velkým čtvercovým presbytářem a s oratořemi. Směrem za presbytářem je hranolová věž (přistavěna v roce 1832), v prostoru pod ní je sakristie. Stěny budovy jsou hladké, okna jsou vysoká s půlkruhovými záklenky. Uvnitř je pozoruhodná sochařská výzdoba z dílny Martina Ignáce Jelínka z let 1750 - 1770. Hlavní oltář je rámový, nesený anděly. Na rámu je socha sv. Kateřiny, na stranách sochy sv. Barbory a sv. Františka z Pauly. Další dva boční oltáře jsou vysvěceny sv. Barboře a sv. Anně. V lodi samotné je další oltář, vysvěcený sv. Janu Nepomuckému, který je znázorněn na litinové sošce z 19. století.
• Radnice - Architektonicky zajímavá empírová radnice z roku 1861 je spolu s Mariánským sloupem dominantou náměstí v Dolním Bousově. V roce 1859 byla zbořena stará radnice uprostřed náměstí a o dva roky později byla na jižní straně náměstí postavena nová budova. V přízemí sídlil hostinec a v prvním poschodí získala prostory vlastní úřadovna. Po rozsáhlém požáru staré školy byly do budovy dočasně přestěhovány i některé školní třídy.
• Bývalá fara - V roce 1677 byla na území městečka postavena lovecká a rybářská chata, kterou pro hraběte Humprechta Černína postavil významný stavitel Francesco Caratti (mj. stavitel Černínského paláce na Hradčanech). Tato chata v pozdějších letech vyhořela a po její obnově byla upravena na budovu fary. Nyní zde sídlí Městská knihovna a infocentrum Dolního Bousova.
• Mariánský sloup - Barokní Mariánský sloup z 18. století stojí uprostřed náměstí T.G.M. v Dolním Bousově obklopen čtyřmi stoletými lípami.
• Křížek u kostela - Křížek s datací 1830 je umístěn v areálu kostela sv. Kateřiny, při vstupu do parčíku (dříve hřbitov). Na bohatě zdobeném pískovcovém podstavci se nachází litinový kříž s gloriolou a ukřižovaným Ježíšem Kristem. Římsová hlavice křížku je ozdobena motivem Božího oka. Křížek byl v roce 1909 restaurován.
• Socha sv. Jana Nepomuckého Hor. Bousov - Jedná se o barokní pískovcovou sochu ze sochařské dílny Jelínků v Kosmonosích. Socha je datována 1776. Autorem sochy je Martin Ignác Jelínek. Socha zobrazeuje sv. Jana Nepomuckého v obvyklém pojetí držícího nakoso kříž s korpusem páně. Na čelní straně podstavce vyveden reliéf sv. Vojtěcha s mitrou, berlou a veslem.
• Gotický kostelík Vlčí Pole - Kostel je gotický, upravovaný barokně v roce 1899. Kostelík je zasvěcen apoštolské dvojici sv. Šimona Horlivce a Judy Tadeáše, kteří společně hlásali evangelium v severní Africe a Persii a oba zemřeli mučednickou smrtí. Kostel (někdy je v písemných zdrojích používáno i označení kaple) sv. Šimona a sv. Judy pochází podle některých zdrojů již z 12. století. Nynější gotický kostelík byl za třicetileté války poničen, ale ještě ve 2. pol. 17. století byl opraven a v roce 1686 znovu vysvěcen. Opěrné pilíře presbytáře byly zbudovány až v roce 1899 ke zpevnění statiky objektu. Oltář z roku 1670 je v současné době zapůjčen do kaple v zámku v Dětenicích. Zvon z roku 1512 visí v malé věžičce. Varhany mají stroj i skříň z roku 1698, mají jeden manuál, šest rejstříků, mechanickou trakturu (spojení kláves se strojem) a zásuvkovou vzdušnici. Do Vlčího Pole byly převezeny v roce 1790 z kostela sv. Kateřiny v Dolním Bousově.
• Sokolovna - 27. května 1928 byl položen základní kámen k nové sokolovně, která pak za 15 měsíců vyrostla podle projektu Josefa Košťáka, vybudována firmou Karla Pokorného z Mladé Boleslavi za 260 000 korun. V den 11. výročí vzniku republiky, 28. října 1929, zde byl tělocvičnou akademií zahájen provoz.  V roce 2008 prošla budova částečnou rekonstrukcí (zejména modernizace zázemí) a slouží ke kulturním účelům jako je pořádání plesů, karnevalu a tanečních.