Plasy

První prokazatelné zmínky o Plasích se váží k založení kláštera, který svou existencí dal celému kraji zvláštní ráz. Cisterciácký klášter založil kníže Vladislav II. v roce 1144. V roce 1145 přišli do Plas první mniši a o rok později vydal klášteru zakládací listinu. Jméno kláštera i sídla bylo pravděpodobně dáno dle původního knížecího dvorce nebo podle typů polí ve svazích kotliny, kterým se říkalo plasa.

Založením kláštera vyústila snaha Přemyslovců o kolonizaci neosídlených území Českého státu. O podobě kláštera po jeho založení máme málo pramenů, ale podle písemných zpráv již v roce 1202 byla vybudována románská kamenná bazilika. Největší rozvoj zaznamenal klášter za vlády krále Václava I., který jej sám několikrát navštívil. Největší majetek však klášter vlastnil mimo Plasy v podobě 50 vesnic, různých cel a výhod. Slibný rozvoj kláštera byl přerušen husitským hnutím a v roce 1421 byl dokonce husitským vojskem vypálen. Celé 15. a 16. století pak znamená dobu hlubokého úpadku. Až po bitvě na Bílé hoře dochází ke zlepšení majetkových poměrů kláštera a vrací se  mu větší část majetku, který vlastnil. V tomto období dochází k velké vlně nové výstavby, která začala již v první čtvrtině 17. století. Za opata Trojera a Tyttla dochází k výstavbě barokních staveb konventu, prelatury, sýpek a přestavbě dalších objektů. Na výstavbě se podíleli tehdejší evropští stavitelé, jako Jean Baptiste Mathey, Jan Blažej Santini-Aichel a Kilián Ignác Dientzenhoffer. Stavitelům se podařilo mistrovské zvládnutí hmoty a prostoru zařadit do  ojedinělého přírodního koloritu Plaské kotliny. Hodnota tohoto barokního areálu je v Evropě ojedinělá. V druhé polovině 18. století (za doby osvícenského císaře Josefa II.) roku 1785 byl cisterciácký klášter zrušen. Celý majetek připadl správě Náboženského fondu a ta celý areál prodala v roce 1826 kancléři K. L. Metternichovi z Winneuburgu. Tento muž, nejmocnější politická osobnost tehdejší Evropy, významně zasáhl do dalších osudů kláštera i města Plas. Podpořil rozvoj hutního průmyslu a uskutečnil mnoho přestaveb v celém intravilánu. V té době Plasy zaznamenávají největší přírůstek obyvatel a dochází k oživení kulturního a společenského života Plas. Z města se tak stává kulturní a historické centrum celého regionu. Významnou změnou byla i úprava říční nivy, která byla přeměněna na volný anglický park a až do současné doby nese název Velká louka. Celý majetek vlastnili Metternichové až do roku 1945. Dnes jsou jednotlivé budovy klášterního areálu ve vlastnictví státu, obce a soukromých vlasníků. Po II. světové válce se Plasy výrazně rozrostly a v mnoha částech došlo k výstavbě rodinných domků. Staly se i významným rekreačním, kulturním a školským střediskem celé oblasti.

• Jiří Kornatovský - malíř a grafik
• Viktor Stretti – grafik
• Antonín Wiehl – architekt

Významní obyvatelé:

• Lumír Brendl - odborný publicista v oboru filatelie, dlouholetý předseda SČF
• Světla Brendlová - anglistka, univerzitní pedagožka ZČU, odborná publicistka
• Vladimír Dlouhý - 2006–2010 poslanec Parlamentu ČR za ODS, regionální politik
• Robert Drozda - spisovatel
• Gerhard Höfer - fyzik, akustik, odborný publicista, pedagog ZČU
• Václava Korcová - učitelka dějepisu, spoluautorka řady učebnic dějepisu Nakladatelství Fraus (6. ročník oceněn roku 2009 bronzovou medailí EEPG ve Frankfurtu n. M.)
• Jiří Kornatovský - výtvarník, pedagog AVU
• Vítězslav Lavička - přední český fotbalový trenér
• Klemens Wenzel von Metternich - politik, diplomat, rakouský státní kancléř
• Jiří Novotný - literární historik, univerzitní pedagog ZČU, odborný publicista, autor středoškolských učebnic literatury Nakl. Fraus
• Johann Georg Nussbaumer - lesník, autor odborných spisů o lesnictví
• Richard Sporka - hudebník
• Daniel Strož - nakladatel, básník, novinář, bývalý emigrant, levicový komentátor Haló novin, býv. nezávislý europoslanec zvolený za KSČM
• Václav Švamberk - včelař, odborný spisovatel, část života prožil v Plasích

• Klášter Plasy - První panovnický cisterciácký klášter v Čechách založený roku 1144 knížetem Vladislavem II. a na poč. 15. století vypálený husity. V letech 1661 - 1785 velkolepě barokně přestavován podle plánů J. B. Matheye, J. B. Santiniho a K. I. Dientzenhoffera. Dne 9. listopadu 1785 klášter zrušen Josefem II. a od roku 1826 rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny, kteří si zde zřídili rodinnou hrobku.

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Původně konventní, dnes farní kostel Nanebevzetí Panny Marie spravovaný Římskokatolickou farností v Plasích je přístupný jako jeden z prohlídkových okruhů Správy kláštera Plasy. Stavba z let 1154-1204 je zachována na původním románském půdorysu včetně románského zdiva (asi 1/3 hmoty). Částečně barokizována byla v letech 1661-1666, kdy se kostelu dostalo především honosného interiérového vybavení. Kostel zdobí hlavní oltář s bohatou figurální výzdobou a obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Karla Škréty. V severní a jižní příčné lodi je tento doprovázen dalšími oltáři s obrazy Petra Brandla a Michaela Leopolda Willmanna. Jedním z nejvýznamnějších skvostů interiéru jsou zrestaurované barokní varhany z dílny loketského varhanáře Abrahama Starcka z roku 1668.

• Sýpky s kaplemi - Budova sýpky s kaplemi a věží je ve správě Národního památkového ústavu a je návštěvníkům přístupná jako jeden z prohlídkových okruhů Správy kláštera Plasy. Jednou z nejzajímavějších budov plaského klášterního areálu je budova barokních sýpek, do které je zakomponována raně gotická patrová kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény, to vše převýšeno elegantní štíhlou věží (47m) s monumentálním barokním hodinovým strojem z roku 1686 (dosud denně ručně natahovaným).

• Galerie Stretti - V Galerii Stretti (ve správě Národního památkového ústavu), která je návštěvníkům přístupná po předchozí objednávce jako jeden z prohlídkových okruhů Správy kláštera Plasy se nacházejí díla Viktora, Jaromíra a Maria Strettiho. Působení rodiny Stretti zanechalo v Plasích hlubokou kulturní stopu, která pokračuje až do současné doby. Počátky působení v Plasích jsou spojeny s MUDr. Karlem Stretti, který zde byl ve službách rodu Metternichů jako osobní lékař. Od roku 1873 do roku 1886, kdy rodina v Plasích žila, podnítila řadu kulturních aktivit v oblasti divadelní, hudební a výtvarné. Především synové Viktor a Jaromír se jako renomovaní výtvarníci vraceli k tématice Plas ve svých uměleckých dílech. V těchto tradicích pokračoval i Mario Stretti a doposud žijící umělci, Karel Stretti a jeho syn Jakub Stretti.

• Hrobka Metternichů - Původně gotický hřbitovní kostelík sv. Václava byl za opata plaského kláštera Ondřeje Trojera roku 1690 barokně přestavěn a zvětšen. Po zrušení kláštera (1785) byl kostel upraven novým majitelem panství kancléřem Metternichem, resp. stavitelem Josefem Krannerem ve klasicitním (empírovém) slohu. Dnes je kostel ve správě Města Plasy. Kancléř Metternich využil suterén kostela pro zřízení své rodinné hrobky. V ní jsou dodnes jsou uloženy ostatky rodiny Metternichů včetně ostatků kancléře Václava Lothara Metternicha.

• Výstavní síň plaské litiny - slavnostní otevření výstavní síně plaské litiny, obnovené hutě a restaurované sochy sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna před hutí, se konalo dne 26.5.2005 v 17,00 hod za účasti občanů Plas, nejen "verkováků", zástupců Plzeňského kraje, Nadace Via, zástupců Památkového ústavu a Muzea v Mariánské Týnici. Starosta Města Plas, p. Mgr. Miloslav Hurt, všechny zúčastněné přivítal a poděkoval všem členům realizačního týmu, kteří se na otevření síně podíleli. Restaurátor sochy sv. Jana Nepomuckého, p. Jindřich Kovařík z Muzea v Mariánské Týnici, stručně přiblížil postup při celé rekonstrukci sochy. Litinový sokl se bohužel nezachoval a tak musel být znovu odlit. Toto bylo provedeno v kralovické slévárně Kuval s.r.o.P. Kovařík je hlavním restaurátorem projektu "Plaská litina". Grant na tento projekt poskytlo Ministerstvo kultury ČR a Město Plasy.Po slavnostním zahájení si všichni přítomní prohlédli exponáty ve výstavní síni a obdrželi drobné upomínkové předměty.

• Socha sv. Jana Nepomuckého u plaské hutě - Restaurování této sochy je součástí projektu " Plaská litina ", který je realizován od roku 1997. Hlavním restaurátorem je pan Jindřich Kovařík z Okresního muzea v Mariánské Týnici (grant MK ČR a Města Plasy). Socha i se soklem je výrobek plaské hutě přibližně ze 40. let 19. století. Litinový sokl se bohužel nezachoval a musel být znovu odlit podle fotografií či vzorkovníku plaské huti v kralovické slévárně litiny - firma Kuval s.r.o. Socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna před budovu bývalé plaské hutě, ve které je výstavní síň plaské litiny. Výstavní síň byla za velké účasti plaských občanů (verkováků), zástupců Plzeňského kraje a Národního památkového ústavu slavnostně otevřena dne 26. 5. 2005. Od tohoto dne je výstavní síň otevřena i pro širokou veřejnost. Autorem expozice je Karel Rom.