Karolinka se hned od svého osamostatnění měnila doslova před očima. Postupně se zbudoval vodovod, kanalizace, čistička odpadních vod, veřejné osvětlení, chodníky, místní komunikace, řada veřejných budov a nemalá pozornost byla věnována i výstavbě bytů, které se nejdříve ujaly sklárny a později i obec.
Stavba přehrady (1975 - 1986) se stala dalším významným mezníkem v historii obce, který ovlivnil zásadním způsobem podobu Karolinky, když se v krátké době postavilo 12 panelových domů se 144 byty a řada rodinných domů v lokalitě "Bařiny" z důvodu přestěhování obyvatel zaplaveného údolí. Zároveň byla rozšířena obchodní síť a služby. Dnes zásobuje tato přehrada pitnou vodou velkou část okresu Vsetín a částečně Zlín.
V posledních deseti letech byla obec plynofikována, což přispělo ke zlepšení ovzduší zejména v zimním období. Byl vystavěn lesní hřbitov se smuteční obřadní síní a kostel Panny Marie Karmelské. Návštěvníci kostela mohou zhlédnout největší dřevěnou sochu Madony v České republice (253 cm).
Vydařily se také některé další investiční akce. Nadstavbou základní školy vznikl prostor pro nový společenský sál a škola získala výraznější vzhled.
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské" z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
- Ilja Hartinger (* 1935), malíř a grafik
- Salomon Reich (1817–1900), zakladatel Karolíniny huti
- Kostel Panny Marie Karmelské
- Hospoda - Stanovnická cesta
- údolí Raťkov - shluk roubených staveb z konce 18. a 19. století
- Zvonice Soláň - zvonice na kopci Soláň
- Karolinská přehrada - přehrada zásobující Vsetínsko
- Karolínina huť - sklárny
