Zákupy

Zákupy vznikly pravděpodobně ve 13. st. v době tzv. kolonizace. V části dnešního Podzámčí již před rokem 1315 stála tzv. Česká Ves osidlovaná zřejmě Čechy z vnitrozemí a na místě dnešního zámku panské sídlo – roku 1315 se píše jeho pán jako Fridman „de Richinstat”, to znamená, že toho roku již také stála Němci postavená vesnice okolo dnešního náměstí a obě vsi měly společný kostel Panny Marie u panského sídla, zničený za husitských válek. Obě vsi se také záhy spojily v městečko, vedle jehož českého jména Zákupy (Zákupí) se užíval německý název Richinstat, později Reichenstadt a konečně Reichstadt.

Vlastníky Zákup byli Pancířové se Smojna, kteří zde měli pravděpodobně tvrz na místě nynějšího zámku. Po Pancířích se majiteli stali Vartenberkové. V roce 1378 se uvádějí Zákupy jako městečko, J. V. Šimák se domnívá, že městečkem byly již v roce 1359. Před rokem 1458 vystavěl Beneš z Vartenberka kostel sv. Fabiána a Šebestiána a obnovil nadání obou kostelů.

Mezi roky 1460 a 1470 získali Zákupy Berkové z Dubé. Za jejich vlády dochází k velkému rozvoji Zákup. Faráři až do 15. st. byli převážně české národnosti. Roku 1541 byly Zákupy povýšeny na město a obdržely městský znak. První zmínka o škole pochází z roku 1458.

Od roku 1570 jsou již zaznamenána jména starostů, vznikly první řemeslnické cechy (obuvnický), r. 1563 založen špitál. Roku 1586 císař Rudolf II. potvrdil městský charakter Zákup a znak a udělil městu pečeť s právem pečetit zeleným voskem. Nejvýznamnějším držitelem Zákup v té době byl Zdislav Berka z Dubé, významným byl i Jan Berka, královský stolník, roku 1578 zavražděný v České Lípě.

Zadlužené Zákupy koupil roku 1612 Jan Novohradský z Kolovrat. Za třicetileté války bylo město několikrát drancováno (1621, 1634 a 1639 Sasy, Branibory i Švédy).

Roku 1632 se majitelem stal vévoda Jindřich Julius Sasko-Lauenburký, za jehož vlády v létě 1658 neúspěšně povstali poddaní. Julius Jindřich definitivně zrušil kostel Panny Marie a na jeho místě později vznikly terasy francouzské zahrady.
Jeho syn Julius František v letech 1679-85 vystavěl kapucínský klášter jako dík za záchranu v turecké válce a dal přestavět v barokním slohu zámek, rozšířený o předzámčí, hospodářský dvůr a pivovar i rozsáhlý park, v němž mezi léty 1680 – 90 vznikly krásné dvoustupňové terasy se schodištěm, vodními kaskádami, nikami a karyatidami. V r. 1689 byl ve zdejší sklárně utaven první zlatý rubín v Čechách.

Dědičkou panství se stala Anna Marie Františka, provdaná za velkovévodu toskánského. Po rozvodu s manželem učinila Zákupy svým sídlem a významně se zapsala do jejich historie. Rozšířila město, poskytovala obživu poddaným, z jejího popudu v roce 1708 vzniklo i sousoší Nejsvětější Trojice. Roku 1741 zdědila Zákupy její dcera Marie Anna provdaná za Ferdinanda Bavorského, což jí působilo v období válek o rakouské dědictví velké potíže a r. 1743 byla vypovězena z Čech. V roce 1744 vyloupili zámek Prusové. Roku 1749 byl Marii povolen návrat a po její smrti získal Zákupy její syn Klement František de Paula, vévoda Bavorský. Za jeho vlády byly založeny Lasvice (Klemensdorf). Po jeho smrti 1770 Zákupy získal kurfiřt Maxmilián Josef Bavorský.

Roku 1775 propuklo na panství opět nevolnické povstání a roku 1778 sem vpadli Prusové. Panství hospodářsky stagnovalo. V roce 1788 zakoupil předzámčí J. J. Leitenberger a zřídil zde textilní manufakturu, kterou později přenesl do Nových Zákup, kde vybudoval velký prosperující textilní závod.

V roce 1803 se majitelem stal arcivévoda Ferdinand Rakouský.

Za napoleonských válek byly roku 1813 Zákupy obsazeny francouzským a pak i ruským vojskem. Roku 1815 se stal Napoleonův syn František Josef Napoleon, zvaný Orlík, vévodou zákupským, ale nikdy Zákupy nenavštívil. Zemřel roku 1832 a Zákupy přešly definitivně do majetku císařského habsbursko-lotrinského rodu.

Po roce 1848 byl zámek určen za letní sídlo excísaře Ferdinanda I. Dobrotivého. Následovaly náročné přestavby v letech 1850 – 53 ve stylu druhého rokoka architektem J. Bělským, dvorním dekoratérem a čalouníkem J. Veselým a malíři J. Navrátilem a V. Kandlerem, sochařem V. Levým, štukatérem J. Effenbergerem a dalšími. Byl zde mimo jiné vybudován i první osobní výtah ve střední Evropě.

V roce 1838 měly již Zákupy poštu, roku 1842 je zasáhl velký požár. V revolučním roce 1848 byla ustavena garda. Tehdy měly Zákupy 283 domů, pivovar, vinopalnu, vrchnostenský dvůr a cihelnu, dva mlýny a pilu, bělidlo barchetu, plátna a příze.

V roce 1850 založil Ferdinand Leitenberger v Zákupech první hasičský spolek ve střední Evropě. V roce 1867 byla postavena nová radnice. Roku 1876 již mělo město telegraf, roku 1880 byl zřízen cukrovar v Nových Zákupech, od roku 1883 jezdí přes Zákupy vlak. Roku 1884 vznikla Heldova továrna na papírové zboží. V roce 1903 byla postavena škola, nyní zdravotní středisko. Telefon je v Zákupech od r. 1909, od r. 1913 elektřina.

I hlavy států Zákupy navštívily. V létech 1778 a 1779 tudy projížděl císař Josef II. V roce 1876 se na zámku sešel František Josef I. s carem Alexandrem II., aby dohodli ruské nezasahování při rakouském pronikání na Balkán. V roce 1899 navštívil Zákupy císař František Josef I. při velkých manévrech. Dne 1. července 1900 se zde konala svatba Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou.

Za první světové války byl v zámku lazaret. Po 1. světové válce se stal zámek státním majetkem (v jednom křídle byl lesní úřad, v roce 1933 získa1o místnosti v zámku české muzeum a r. 1936 bylo otevřeno. Po Mnichovu byl 2. října 1938 mobiliář muzea převezen do Bělé p. B.). Veřejnosti se zámek otevřel roku 1951. V roce 1953 převzal dvůr Státní statek Zákupy. Roku 1972 byla otevřena nová úvodní expozice. Od roku 1977 probíhala rekonstrukce a zámek byl opět otevřen roku 1985 s prohlídkovým okruhem, který se dál rozšiřuje. V r. 1997 byla rekonstruována voliéra a zahájena postupná oprava předzámčí. Od 1. ledna 2002 byl zámek prohlášen národní kulturní památkou. Sousední velkolepý hospodářský dvůr na svou obnovu teprve čeká.
V roce 1919 byla v kapucínském klášteře otevřena česká menšinová škola, roku 1922 se stěhovala do předzámčí, kde existovala až do září 1938. V roce 1923 vznikl první český ochotnický spolek na Českolipsku, nesoucí dnes jméno Havlíček. V roce 1930 byla v Zákupech zahájena výroba aut zn. Gatter. Zanikla v roce 1933.

9. října 1938 obsadilo Zákupy německé vojsko.

5. května 1945 přišla do města skupina Čechů z Bakova n. J., 9. května tu projela polská hlídka a 10. května Zákupy obsadila 28. armáda 1. ukrajinského frontu.

V létech 1945 – 46 došlo k vyhnání téměř všech obyvatel německé národnosti, což se negativně projevilo na dalším vývoji Zákup.

V roce 1947 vznikly v Nových Zákupech a sídlily zde první výsadkové jednotky Československé armády.

V r. 1949 vznikly Velkovýkrmny Zákupy, které převzaly do své správy hospodářské budovy zámku. V roce 1964 byla otevřena nová škola v nově vznikajícím sídlišti.

V roce 1968 se do Zákup nastěhovali sovětští vojáci, z nichž poslední odešel roku 1991. V r. 1991 byl otevřen kulturní dům, v r. 1994 udělil předseda Poslanecké sněmovny PČR městu prapor, navržený místním kronikářem J. Šimkem. V roce 1995 byla zahájena plynofikace města. V roce 1997 se konal první ročník Zákupských slavností a roku 2001 byl po opravách otevřen zámecký anglický park. V téže době byla prováděna kompletní rekonstrukce a dostavba školy na sídlišti. V roce 2007 byl s významnou finanční pomocí SRN zrestaurován Trojiční sloup na náměstí Svobody.

Významné osobnosti:

• 1518–1553 Zdislav Berka
• 1565–1578 Zbyněk Berka
• 1578–1608 Václav Berka
• 1608–1612 pětice synů Václava Berky
• 1612–1613 Jan Novohradský z Kolovrat
• 1613–1620 Eliška Kolovratová z Dubé
• 1620–1632 Zbyněk Novohradský
• 1632–1632 Anna Magdaléna z Lobkovic
• 1632–1665 Julius Jindřich Sasko-Lauenburský
• 1665–1689 Julius František Sasko-Lauenburský
• 1689–1741 Anna Marie Františka Toskánská
• 1741–1753 Marie Anna Karolína z Toskány
• 1753–1770 Klement František, vévoda bavorský
• 1770–1777 Maxmilián Josef Bavorský
• 1777–1795 Karel Theodor
• 1795–1805 Maxmilián Josef, falckrabě rýnský
• 1805–1815 arcivévoda Ferdinand
• 1815–1818 František I., český král, v Rakousku jako Ferdinand II
• 1818–1832 Napoleonův syn Orlík, v Zákupech nebyl
• 1832–1875 Ferdinand I. – císař, u nás českým králem pod jménem Ferdinand V.
• 1875–1916 František Josef I., císař
• 1916–1918 Karel I., poslední císař, jako král český pod jménem Karel III., v Zákupech nebyl

Další osobnosti:

• Jan Michael Angstenberger
• Eduard Held
• František Liebich
• Meda Mládková
• Hermann Schmid
• Pavel Smetana - architekt
• František Zenker

• Zámek - Původní tvrz vladyků ze Smojna v roce 1541 začal na zámek přestavovat Zdislav Berka. Při obnově po požáru 1573 vzniklo mohutné východní kříd1o a postupně zámek dostavěn do čtyř křídel. V 2. pol. 17. st. byl zámek přestavěn. Tehdy vznikl hospodářský dvůr a vytvořena zahrada s terasami. V létech 1694 – 7 byly vybudovány rozsáhlé konírny v předzámčí. V roce 1696 vznikla voliera. Po roce 1848 byl zámek určen za letní sídlo císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a následovaly náročné přestavby v letech 1850 – 53 ve stylu druhého rokoka architektem J. Bělským za spolupráce malířů J. Navrátila a V. Kandlera, sochaře V. Levého a štukatéra J. Effenbergera. V roce 1876 se tu sešel František Josef I. s carem Alexandrem II., 1. července 1900 se zde konala svatba Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Po 1. světové válce se stal zámek státním majetkem. Veřejnosti se otevřel roku 1951. Od roku 1977 probíhala rekonstrukce a zámek byl opět otevřen roku 1985 s prohlídkovým okruhem, který se dál rozšiřuje. V r. 1997 byla rekonstruována voliéra, postupně opravena fasáda předzámčí a rekonstruován a pro veřejnost v roce 2001 otevřen anglický park. Zámek byl k 1. 1. 2002 prohlášen za národní kulturní památku. Zámecký park se skládá z části s dvoustupňovými terasami s balustrádami, nikami a karyatidami (francouzská zahrada). Anglický park je tvořen alejí a na ní po stranách navazujícími palouky s rozmanitými skupinami stromů a jezírkem s ostrůvky.

• Sousoší Nejsvětější Trojice -Nejcennější sochařskou památkou Zákup je barokní sousoší Nejsvětější trojice na náměstí Svobody z roku 1708. Bylo vytvořeno podle vzoru vídeňského sousoší sochařem a kameníkem Dubkem na objednávku velkovévodkyně Anny Marie Františky z Toskány. Pískovcové dílo je vysoké 14 metrů a v horní části má tvary kupících se oblaků („obláčkový obelisk“). Dále je ozdoben množstvím ornamentů, plastik a třemi figurálními reliéfy svatých. Na vrcholu je skupina Nejsvětější Trojice s velkým kovovým křížem. Celá skulptura má 20 soch a tři malé vodní nádrže ve tvaru mušle. Staticky i povětrnostními vlivy ohrožené dílo je v současné době podle finančních možností města rekonstruováno. Roku 1998 byly zahájeny opravy Jiřím Kaňovským.

• Kostel sv. Fabiána a Šebestiána -Původně gotický kostel sv. Fabiána a Šebastiána stál možná už roku 1458. V létech 1550-62 byl rekonstruován. V roce 1863 byl kostel přestavěn do současné pseudogotické podoby. V kostele je relikvie sv. Felixe, figurální náhrobníky ze 16. století, náhrobky ve zdi kolem kostela jsou z let 1588, 1644, 1730, 1745, 1754 a nesou převážně české, dnes však už téměř nečitelné nápisy. Železný kříž na střeše má letopočet 1560. V kryptě kostela je pohřbeno 23 příslušníků rodu Berků a velkovévodkyně Anna z Toskány s manželem. U hlavního oltáře jsou mramorové náhrobky Zbyňka Berky, jeho paní a synů. U mariánského oltáře najdeme kamenný reliéf paní Aliny Chvalkovské s českým nápisem z roku 1578. Interiér kostela je dobře zachovaný a za prohlídku stojí i okolní hřbitov s náhrobky několika významných zákupských občanů a hroby obětí první a druhé světové války.

• Radnice -Na severu ohraničuje nám. Svobody budova radnice, postavená r. 1867 v pseudogotickém slohu s cimbuřími a okny tudorovské gotiky na místě staré budovy (se základním kamenem z roku 1417).

• Kapucínský klášter s kostelem sv. Františka Serafinského -Byl vystavěn v letech 1679-1685 jako dík za záchranu v turecké válce Juliem Františkem, knížetem sasko-lauenburským, který se vyznamenal při obležení Vídně Turky roku 1683. V roce 1950 byl tento raně barokní klášter s kostelem a areálem zrušen, později využíván armádou československou, v létech 1968 – 1990 sovětskou a nyní je v dezolátním stavu.

• Klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského -budova byla vystavěna v novorománském slohu na náměstí Svobody roku 1865. Byla zde škola a penzionát s výukou němčiny a ručních prací, kde studovaly dívky i z Prahy. Od roku 1946 zde byla umístěna měš?anská a základní škola do roku 1964. Dnes je zde pošta.

• Kaple sv. Anny -Tato sakrální památka stojí na bývalém morovém hřbitově u kamenného mostu a pochází z roku 1680. Její stavba je spojena s epidemií moru, který vzápětí po třicetileté válce postihl Zákupy. Ze všech obyvatel Zákup zbylo tehdy údajně 6 lidí. Před kaplí bývaly umístěny dvě sochy světců, Vedle stojí kamenný most.

• Kamenné můstky přes říčku Svitavu -Jedná se o most z roku 1849 v Mostní ulici vedle kaple sv. Anny, původně ozdobený 3 sochami světců a můstek u kapucínského kláštera (při východu z Mírového nám.) z roku 1713, který byl původně osazen 6 sochami, nyní již vesměs poškozenými.

• Kaple sv. Josefa -Byla založena v roce 1698 na úpatí Kamenického vrchu italskými dvořany zákupského zámku. Poblíž bývala do roku 1782 poustevna.

• Nové Zákupy – bývalá tovární budovaPočátkem 18. století tu vznikla malá osada. V roce 1786 tu byla zřízena tovární budova pro kartounku Jana Josefa Leitenbergera. Ve 2. polovině 19. století zde pracoval cukrovar a byla sem zavedena železniční vlečka. Na začátku 20. století byla budova upravena pro vyšší lesnické učiliště. Po roce 1945 byla přeměněna na kasárny pro československou a posléze více než 20 let pro sovětskou armádu. Objekt (až na klasicistní bývalé sídlo rodiny Leitenbergerů) ztratil vinou přestaveb uskutečněných sovětskou armádou úplně svůj historický charakter a je v dezolátním stavu.