Velké Hamry

První písemná zmínka o obci pochází pravděpodobně z roku 1624. Starší pojmenování obce Hamersko a název Hoření a Dolení Hamr pocházejí od železných hamrů, které zde stávaly pravděpodobně ve 13. a 14. století. Název Velké Hamry se používá od roku 1914, kdy byly sloučeny osady Hoření a Dolení Hamr v jednu obec. V roce 1926 byla obec povýšena na městy, městem se Velké Hamry staly v roce 1968.

(Zdroj: Wikipedie)

• Textilní továrna - Přádelna na Mezivodí, dříve Liebigovy závody, se začala stavět v roce 1907. Provoz v ní byl zahájen již v  následujícím roce. Přestože je to dáma téměř stoletá, zachovala si svůj původní vzhled i půvab a návštěvníci Velkých Hamrů ji z  dálky častěji než za továrnu považují za zámeček.

• Památník Svárovské stávky - Svárovská stávka 31. 3. 1870 vešla do dějin dělnického hnutí jako první největší organizovaná stávka v Čechách. Bylo při ní zabito sedm lidí. Na jejich památku byl v  roce 1963 postaven Památník svárovské stávky - jeho autorem je sochař Vladimír Kýn. Pomník býval národní kulturní památkou, dnes již je „odnárodněn“, na seznamu kulturních památek však stále figuruje. Připomíná významnou událost v historii města a stal se nedílnou součástí Velkých Hamrů.

• Hotel Britz - Přímo proti hlavní bráně továrny na Svárově nechal její majitel baron Liebig v roce 1905 postavit pro své německé mistry a úředníky společenský dům. Budovu její současný vlastník velmi citlivě v  původním stylu zrekonstruoval, dnes je v  ní ubytovací a restaurační zařízení a také bowling. Škoda jen, že nezůstal zachován i původní název „Hotel Liebig“.

• Pomníky Padlým - Jedním ze spolků, působících na počátku 20. století v obci, byl i Spolek pro postavení pomníku padlým ve světové válce. Výsledkem jeho snažení je památník u hřbitova na Hamrskách. V roce 1947 na něm přibyla i jména padlých ve 2. světové válce. Jeho součástí byly také busty T. G. Masaryka a Dr. E. Beneše. Někdo je však po únoru 1948 ve snaze zachránit před tehdejším tendenčním ničením uložil tak dobře, že se dodnes nenašly. O něco skromnější pomník byl postaven obětem 1. světové války v Bohdalovicích

• Kostel Svatého Václava - Na počátku dvacátého století byl v tehdejších obcích Hoření a Dolení Hamr (sloučeny pod názvem Velké Hamry v  roce 1914) bohatý spolkový život. Lidé se sdružovali podle svých zájmů a ti, kterým v obci chyběl kostel, založili Spolek pro postavení kostela. Základní kámen byl položen 24. 5. 1915. Téhož roku se dostala chrámová loď pod střechu a byla provizorně přikryta prkny. „Tak zůstal do r. 1920 napospas rozmarům povětrnosti. 21. 11. 1920 byl nad presbytářem zavěšen zvonek a odpoledne se rozlehl obcí tklivý hlas zvonku. O slavnosti posvěcení zvonů: Václav, Jiří a Ludmila byla tato svatováclavská svatyně dne 2. srpna 1925 dokončena“. Kostel byl vystavěn v novogotickém slohu a stal se dominantou náměstí. Věž s křížem dosahuje výšky 42 m. Portál je dílem učitele sochařské školy v Hořicích pana Františka Kulhánka. Zvony byly z  kostela ve 2. světové válce odvezeny a od těch dob kostelní věž mlčí. Kostel patří církvi římskokatolické a pravidelně se v něm slouží mše. Nedávno byly opraveny vnitřní prostory a střecha, na opravu fasády kostel trpělivě čeká. Až se dočká, bude opravdovou ozdobou Velkých Hamrů.

• Kaple Svaté Anny na Hamrskách - O založení kaple se zasloužil tehdejší místní učitel Josef Mašek. V  červnu roku 1891 byl položen základní kámen a stavba byla dokončena v  roce 1894. O pět let později (1899) byl u kaple zásluhou Čtenářské besedy zřízen hřbitov. V  roce 1903 byla kaple značně rozšířena a v září téhož roku nově vysvěcena. Je vystavěna v novorománském slohu. Dříve postavená část s oltářem k východu byla presbytářem, později přistavěná část s  věží byla lodí kaple. Kapli převzala od obce v  roce 1922 do nájmu Církev československá, dnes v  ní slouží farář Církve československé – husitské každoročně kromě tradiční „půlnoční“ i vánoční a velikonoční mše a 5. července mši k uctění památky mistra Jana Husa. Kaple slouží jako pohřební síň, ale občas se zde konají také svatby a křty. Každý rok odtud zní i vánoční koncert dětského pěveckého sboru. Vnitřní výzdobu tvoří unikátní skleněný oltář ve tvaru obrazu, kde uprostřed jsou ve tvaru kříže zobrazeni velikáni dějin našeho národa. Po stranách kříže je znázorněn průřez krajinou od Krkonoš až po Prahu a připomíná známá místa. Oltář je v barvách typických pro jednotlivá roční období. V roce 1957 ho zhotovili a této kapli darovali pánové Jaroslav Melich, Oldřich Rydval, Břetislav Liška a Jaroslav Morávek. Vnitřní část dřevěné výzdoby byla provedena a darována panem Josefem Jůnou.

• Kaplička Svatého Václava - Po zrušení jezuitského řádu (v r. 1773) nařídil v roce 1785 císař Josef II. zrušit zbytečné kostely a kláštery a naopak zřídit kostely tam, kde se jich nedostávalo. Tehdy bylo nařízeno postavit kostel také na Hamrskách. Jeho oltář měl zdobit obraz svatého Václava, dar českých bratří zdejším osadníkům. Tehdejší starosta Florián Melich, který vlastnil hospodu, chtěl prosadit stavbu kostela na svém pozemku, aby se zvýšila konzumace. Páni konšelé ale navrhli příhodnější místo ve středu obce. Když nebylo po jeho, zaslal starosta úřadům a diecézi dopis s tvrzením, že na Hamrskách není žádný kostel potřeba, protože do farního kostela do Držkova to není daleko. A protože se už tenkrát některá důležitá rozhodnutí dělala bez důkladného prošetření, byl kostel v  roce 1787 namísto na Hamrskách postaven v  Pasekách nad Jizerou. Jeden z konšelů, Adam Nosek, nechal v roce 1790 na místě původně určeném pro kostel postavit alespoň výklenkovou kapličku svatého Václava. Je postavena v  pozdně barokním slohu a najdeme ji ve Velkých Hamrech II na rozcestí z  hlavní silnice k  Muchovu. Soška světce však už není původní – před lety byla ukradena. O to, že byla nahrazena jinou, se zasloužil pan Jaroslav Patrman, který za svého života o kapličku pečoval. Renovována byla v  roce 1978.

• Pieta na Mezivodí  - Na Mezivodí se v místech, kde kdysi býval náhon ke mlýnu, nachází mezi kaštany socha Piety. Na památku své dcery, která se v náhonu utopila, ji nechal postavit mlynář Jáchym Nykrin. Je to umělecky a kulturně velice cenná památka pololidového charakteru, která zapadá do obdobného souboru děl specifického pro tento region a je zapsaná v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Neznámý autor ji vytesal z  pískovce s narůžovělým nádechem a podle nápisu na podstavci, kde je špatně čitelným švabachem zřejmě napsáno „Maria matko bolestná buď naše ochrana milostná“ a podle barokního slohu lze soudit, že socha stojí na Mezivodí už dlouho. Však už na ní také značně zahlodal zub času a vzhledem k tomu, že se nachází v oblasti se zvýšenou vlhkostí, doporučil Památkový ústav její důkladné zrestaurování. K tomu však zatím kvůli nedostatku finančních prostředků nedošlo.

• Sokolovna - V pamětní knize Sokola Velké Hamry I je psáno: „I pod zdejším Muchovem českým se myšlénka zříditi tělocvičnou jednotu Sokol pro Hamry a okolí zrodila. Nežli prvé jaro se k nám přiblížilo, založena jest 1. března 1886 jednota tato“. Cvičilo se postupně na několika místech, až se Valná hromada v roce 1910 jednomyslně usnesla na stavbě sokolovny.Projekt v novorenesančním slohu vypracoval stavitel Oldřich Zítek, stavba (tj. práce zednické, kamenické, tesařské a štukatérské) byla zadána ing. A. Vosátkovi. Základní kámen byl položen 19. června 1910 a tělovýchovná jednota v nové budově zahájila činnost již 18. prosince 1910! Přístavba kina se uskutečnila o něco později. Žádost o kinematografickou licenci byla kladně vyřízena v  r. 1921 a promítalo se zde do roku 1995.