Český Dub

Historie Českého Dubu sahá do románského období. Město patří k nejstarším sídlům severních Čech, vzniklo při kupecké stezce jako tržní osada na vyvýšenině obtékané potoky Ještědka a Rašovka. Újezd Vladislavice včetně hradu, raně románského kostela a přilehlé osady svěřil roku 1115 kníže Vladislav I. Benediktinskému klášteru v Kladrubech.

Kostel sv. DuchaNovým majitelem se stal v roce 1237 Markvartic Havel z Lemberka, který zde ve 40. letech 13. století vybudoval pro rytířský a špitální řád johanitů opevněný klášter s kaplí sv. Jana Křtitele, patrona řádu. Současně vzniklo i malé poddanské johanitské město Dub. Při raně románském kostelu sv. Ducha stál roubený špitál, kde příležitostně léčila manželka Havla sv. Zdislava. Ve zdejším klášteře pobýval v roce 1357 také císař Karel IV. Husitská vojska Jana Čapka ze Sán obsadila Dub v roce 1425 a v roce 1429 byla komenda během tažení Prokopa Holého na Žitavu zničena. Město ve druhé polovině 15.století  pustošila lužická vojska a požáry, jeho totální zkáza přišla v 80. letech. Od roku 1490 započal Jan z Vartemberka budovat nové město a na náměstí nechal pro sebe vystavět dům. Od roku 1552 se do historie Dubu začal významně zapisovat Jan z Oprštorfu, který přestavěl románský klášter a pozdněgotický hrad zvaný Krucemburk na reprezentativní renesanční zámek. V první polovině 60. let nechal postavit radnici a městu udělil privilegia. Ze 70. let pochází kostel Nejsvětější Trojice, v roce 1579 byl rovněž dokončen katolický kostelík (kaple sv. Jana) a špitál. Dub za vlády Smiřických (od roku 1591) i Albrechta z Valdštejna (od roku 1622) přestal být sídelním městem.

Po zavraždění vévody, kdy se na zámku usídlil hrabě Ludvík Hektor Isolani, i za následné vlády vídeňského kláštera augustiniánek město již ztrácelo na významu. Pohromou se stal požár v 80. letech 17. století, který zničil kostel, špitál, radnici, školu, domy, vrchnostenské stodoly atd. Na sklonku 18. století se začíná oficiálně užívat názvu Český Dub (dříve Bömische Aicha). Dubské panství koupili v roce 1838 Rohanové a v též době začíná město rozvíjet schopný textilní podnikatel Franz von Schmitt. Prosperující firma řízená z Českého Dubu patřila k významným textilním podnikům monarchie a Schmittův podnikatelský duch se promítal i do obrazu města. Postaveny byly nové objekty, opraveny domy, budovaly se silnice atd.hláska Po vzniku Československa došlo ve městě k otevření české školy, kina, knihovny, nové sokolovny, založení muzea či započetí výstavby koupaliště. Během komunistického režimu po roce 1948 dochází spíše k devastaci městských památek, stavební rozvoj nastává až po roce 1989, největší realizací je přístavba základní školy.
 
Mimořádný nález  pozdně románského dvoupodlažního paláce a kaple českodubské johanitské komendy a současně ztotožnění jejího zakladatele s výraznou osobností markvartického velmože Havla, manžela sv.Zdislavy, představovalo v roce 1991 zásadní obrat v nazírání na význam Českého Dubu. Vyhláškou ministerstva kultury ČR č.476/92 bylo historické jádro lokality prohlášeno za městskou památkovou zónu a v červnu 1995 dokončen Program regenerace MPZ Český Dub I. Další pozoruhodný archeologický nález románské svatyně z 12.století (1995), kterou interpretujeme jako hradský kostel dosud nelokalizovaného hradu Vladislavice knížete Vladislava I. z let 1109-1115, otevřel nové světlo na kolonizační procesy severních Čech a dále zdůraznil oprávněnost vzniku MPZ. Těžce zanedbané historické sídlo po půl století se začalo společnou vůlí mnoha stran probouzet k životu.

• Gustav Biedermann (1815–1890) – lékař a filozof
• František Xaver Josef Beneš (1819–1888), archeolog
• Franz Schmitt (1816–1883) – textilní továrník
• Tomáš Edel (1959–2010) – ředitel muzea a objevitel johanitské komendy

• Johanitská komenda - Klášter řádu johanitů z poloviny 13. století představuje patrový komplex kamenných románsko-gotických budov, objevených v r. 1991. Dodnes se zachoval vstupní sál se třemi křížovými klenbami a dvěma okénky. V sousední místnosti najdeme středověké stavební články, připojena je o málo starší čtvercová věžovitá stavba s přízemní kaplí sv. Jana Křtitele s drobným polygonálním presbytářem. Komenda zanikla v r. 1429 a přešla do šlechtických rukou. Přestavěna byla na gotický hrad a renesanční zámek, který v r. 1858 vyhořel. Zachovalo se pouze jeho východní křídlo s prostory původního konventu a 80 m dlouhou podzemní únikovou chodbou.
• Kostel sv. Ducha - Pozdně románský kostel sv. Ducha vznikl s johanitskou komendou v polovině 13. století. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, do špitálu při severní stěně docházela příležitostně léčit sv. Zdislava. V 80. letech 15. století zničil kostel požár, nová stavba Konráda Pflügera byla dokončena v r. 1490. Právě z této doby pochází zde objevená skříň malovaná šablonami či rytina hlavy malomocného na nároží čtvercové věže. Nad hlavním vstupem je umístěn kovový erb Rohanů. Baldachýnový portál s původními dveřmi v presbytáři pochází z roku 1530, oltáře jsou z konce 18. století a varhany z r. 1892.
• Městské hradby - Zachované městské hradby z lomového kamene, hrubě opracovaného pískovce a opuky pocházejí z 80. let 15. století. Z jihu střežila přístup brána s padacím mostem, na jihozápadní straně jsou hradby podepřeny mohutnými opěrnými pilíři, rovněž tak před kaplí sv. Jana. Značná část opevnění se dochovala poblíž kostela sv. Ducha a u středověké hlásky v Komenského ulici. Čtvercová hláska z opuky a pískovce nepochází z předhusitské doby, v 16. století bývala šatlavou. Od r. 1905 je hláska spojena s Heleniným zámečkem, secesní budovu nechala postavit Helena von Schmitt, dcera textilního podnikatele.
• Radnice - O vybudování renesanční radnice s osmibokou věží se zasloužil v první polovině 60. let 16. století Jan z Oprštorfu. Dnešní vzhled získala za přestavby v roce 1907, kdy vznikla přístavba s obřadní síní a nový vstup. Sídlí zde městský úřad.
• Mariánský sloup - Barokní mariánský sloup byl do středu náměstí umístěn v r. 1723. Upomíná na předchozí morové rány. Hlavní sochu Matky boží obklopují světci sv. Florián, sv. Jan Nepomucký, sv. František a sv. Roch, patron města. Letopočty připomínají opravy památky.
• Schmittův zámek, zámecký park - Honosný zámek v novoklasicistním stylu si nechal v r. 1874 podle projektu G. Sachera vystavět podnikatel Franz von Schmitt. Zvláště cenné jsou interiéry se štukovými a dřevem obkládanými stropy. Přidružené zahradě dal na konci 19. století podobu anglického parku zahradní architekt evropského významu Eduard Petzold. Park, kde převažují listnaté stromy, měl být původně doplněn plastikami, umístěno bylo pouze jezírko s vodotryskem. V současné době slouží budova jako domov důchodců.
• Podještědské muzeum - Tuto historizující budovu postavil v roce 1881 podnikatel Franz von Schmitt pro svoji dceru provdanou za Konráda Blaschka. Do dnešní podoby byla vila upravena v roce 1906 a majitelé ji obývali do roku 1945. Rok poté zde zahájilo svou činnost Podještědské muzeum. Pamětní deska připomíná zakladatele a prvního ředitele muzea Václava Havla. Interiér muzea, dobový nábytek, obrazy a knihy, vyvolávají atmosféru 19. století. Expozice Národní obrození, Karolína Světlá a Podještědí připomíná českou spisovatelku. Svébytné výstavy tvoří vybavení židovské modlitebny, šablonová malba na gotickém nábytku z konce patnáctého století, původní vybavení vesnické školy a také Kabinet grafiky místního rodáka Petra Dillingera. Samostatnou expozici tvoří prostory johanitského kláštera. V areálu muzea se vedle parku s altánem nachází dřevěný kuželník a rumpálová studna ze dvora v Družcově. Příležitostně se zde konají koncerty. Muzeum je otevřeno od dubna do září, jinak na přání návštěvníků.
• Kostel Nejsvětější Trojice - Jednolodní raně barokní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v 70. letech 16. století. Vnitřní vybavení pochází z počátku 17. století, nad vstupem je kruchta s varhanami z r. 1897. Hřbitovní kaple byla postavena na počátku 18. století. Uprostřed hřbitova je novorenesanční hrobka rodiny Schmittovy z r. 1873.