Nadmořská výška katastru se pohybuje od 320 do 800 m. Ve městě je mateřská a základní škola.
Obcí prochází železniční trať z Liberce do Frýdlantu a začíná v ní lokální trať vedoucí údolím Smědé: Raspenava – Luh pod Smrkem – Lužec pod Smrkem – Hejnice – Bílý Potok. S těmito obcemi (a samozřejmě také Libercem a Frýdlantem) má Raspenava také spojení silniční.
Přesné datum založení obce je neznámé, první zmínka o ní však je z roku 1343 a první osadníci pocházeli patrně z Lužice. Původní obec se rozkládala pouze na levém břehu Smědé a snad pro odlišení od sousedních obcí na břehu pravém nesla jméno Wildenau (Divoká niva). Těmito obcemi byly Luh (Mildenau – mírná niva) a Lužec (Mildeneichen – nivička). Společně s osadou Peklo, která nesla od roku 1784 úřední název Karolinino Údolí (Karolinthal) na počest manželky majitele panství Karoliny J. Clam-Gallasové, byly tyto obce roku 1962 spojeny v město Raspenava.
Obec měla původně zemědělský charakter, později se zde rozvinul také průmysl zpracování nerostných surovin. Od roku 1512 stál na soutoku Smědé a Sloupského potoka hamr a také železárna zpracovávající místní i dováženou rudu. Na Vápenném vrchu byla také vápenka.
7. srpna 2010 byla velká část obce zasažena a ochromena bleskovými povodněmi, kdy se při nich rozvodnila řeka Smědá společně se Sloupským potokem.
- Přírodní park Peklo
- Chlum (495 m n.m.) – na severním okraji raspenavského katastru je znělcová kupa, na které bývalo nejvýznamnější prehistorické sídliště Frýdlantska.
- Skála Zvon (550 m n.m.) – patrně nejznámější jizerskohorská skála v rezervaci Poledník. Na jejím vrcholu stanuli poprvé lidé 26. června 1921. Výstup „Českou spárou“ byl ve své době považovaný za nejobtížnější v celých Jizerských horách (klasifikován je jako VIc).
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1906-7
- Zděný holubník
- smírčí kříž s mečem a dvěma kříži
